Český severozápad je bohužel v Evropě synonymem chudoby a začal zaostávat i za Rumunskem, uvedl v srpnu předseda pirátské strany Ivan Bartoš. Strhl tím na sebe lavinu kritiky z mnoha stran, výrok mu vyčítají dodnes. Jak to tedy je? Odpověď není tak jednoznačná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Záleží hlavně na tom, jaký ukazatel životní úrovně pro srovnání použijeme.
Bartošův výrok je pravdivý v případě, kdy ke srovnání použijeme výkon ekonomiky na obyvatele v paritě kupní síly (PKS). V takovém případě je podle posledních údajů unijního Eurostatu region Severozápad, který zahrnuje Ústecký a Karlovarský kraj, opravdu s 64 procenty průměru EU chudší než Rumunsko (69 procent průměru). Pokud ovšem použijeme hrubý domácí produkt (HDP) v tržních cenách, tak je na tom Ústecký i Karlovarský kraj lépe než Rumunsko.
HDP v paritě kupní síly je oblíbeným nástrojem pro srovnávání životní úrovně mezi různými zeměmi či regiony. Problém je v tom, že tento ukazatel po mechanickém přepočtu cenových hladin, které se těžko měří, srovná hodnoty až příliš. Podle ukazatele HDP na obyvatele v kupní síle totiž Česká republika – aspoň podle oficiálních čísel Eurostatu – loni dostihla Itálii a blíží se hodnotám v Británii a Francii.
Pravděpodobně se shodneme, že tady něco nesedí a že průměrný Čech má k životní úrovni průměrného Francouze či Brita ještě daleko. K využití se nabízí druhé, vhodnější ukazatel ekonomické vyspělosti – výše HDP na hlavu v tržních cenách. Tady je zásadní objem výkonu ekonomiky, přepočtený na eura (případně dolary) tržním kurzem měny. Naopak se zde neřeší, jaké množství zboží či služeb si za svůj příjem člověk nakoupí.
Hrubý domácí produkt České republiky v tržních cenách byl předloni 20 140 eur na obyvatele (koronavirem zkreslený rok 2020 ponechme stranou), což odpovídá dvěma třetinám průměru Evropské unie. Oproti rumunské úrovni (11 510 eur) jsme na tom skoro dvakrát lépe. Pocitově to více odpovídá tomu, jaké rozdíly v úrovni ČR versus průměr EU a ČR versus Rumunsko existují.
Co se týká jednotlivých českých krajů, data o výši regionálního HDP jsou hůře dostupná. Eurostat uvádí pouze čísla za rok 2018, a sice celkovou výši regionálního HDP v eurech a průměrný počet obyvatel. Z těchto dvou hodnot lze snadno vypočítat HDP na obyvatele. Výsledek naleznete v níže uvedené tabulce.
Ústecký kraj na tom opravdu není dobře, silně zaostává za českým průměrem. Místní HDP na obyvatele v tržních cenách za rok 2018 vycházelo na 13 856 eur, což odpovídalo téměř přesně úrovni Maďarska. Ještě chudší je Karlovarský kraj, který byl s 12 664 eury zhruba na úrovni Chorvatska. Oba zmíněné kraje však vykazují příznivější hodnoty než dvě nejchudší země EU – Rumunsko a Bulharsko.
Na druhou stranu není rozdíl dvou ekonomicky nejslabších krajů od Rumunska vysoký a v čase se zmenšuje. I když je Rumunsko občas terčem posměchu, patří dlouhodobě mezi ekonomicky nejrychleji rostoucí země Evropské unie a rychle se blíží úrovni Maďarska či Polska. Pokud vláda nenastartuje oživení českého Severozápadu, může se klidně stát, že do pěti let Rumuni předeženou Ústecký a Karlovarský kraj i v HDP na obyvatele v tržních cenách.
David Tramba
