Neděle, 19. září, 2021

Je snazší prodat jeden zachráněný život, než milion smrtelných nemocí, které díky prevenci nenastaly, říká slovenská poslankyně Záborská

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Preventivní opatření zpravidla bývají vidět až po více letech. To je také jeden z hlavních problémů, proč jejich prosazování řada politiků nevěnuje pozornost – cílem jsou spíše rychlé politické body, než dlouhodobé přínosy, s nimiž se ale ještě nemohou pochlubit při dalších volbách. Navíc je v rámci prevence často třeba říkat lidem nepříjemné zprávy, což se mnohým politikům nechce. Ti, kteří si důležitost prevence uvědomují, by tak měli udělat vše pro to, aby ji při každé příležitosti prosazovali a podporovali, zdůraznila ve svém vystoupení na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku, který se konal 22. července v Praze, místopředsedkyně zdravotního výboru Národní rady SR Anna Záborská.

„Dlouhodobě čelíme problému rychlého růstu nákladů na zdravotní péči, a víme, jak je to v období covid-19. Naše systémy jsou pod obrovským tlakem zabezpečit stále kvalitnější zdravotní péči pro stále starší populaci. Dopady na veřejné rozpočty jsou dobře známé – do zdravotnictví investujeme stále více, ale efekt se dostavuje velmi pomalu, jako bychom chytali kočku za ocas. Na druhou stranu diskuze o prevence je tu už desetiletí a výsledky preventivních opatření vidíme ve více zemích. Nejsou všude dobré, někde se ale výrazně zlepšily a má to pozitivní dopad na nároky na léčbu. Samozřejmě to prodlužuje průměrný věk dožití, kdy je člověk déle zdravotně bezproblémový, což ovlivňuje i náklady na dlouhodobou péči o seniory. Fakt stárnutí a potřeby asistence to nicméně nezmenšuje, naopak. To je ale něco, co je chtěné, a není třeba to vnímat jako negativum, i když to má dopad na veřejné rozpočty,“ uvádí Anna Záborská.

I to je důvodem, abychom udělali z prevence jeden z pilířů zdravotnické politiky. Zásadní otázkou ovšem je, jak prevenci změnit v prioritu a mobilizovat politickou i veřejnou podporu při realizaci.

„Je jednodušší prodat jeden zachráněný život, než milion smrtelných onemocnění, které díky prevenci nenastaly. To vnímám jako politický problém, zejména v době, kdy tlak na rychlé, krátkodobé řešení a rychlý sběr politických bodů mají prioritu. To je úkol pro nás politiky. Přiznám se, že jediná odpověď, kterou mám, je, že ti z nás, kdo akcentují společné dobro v politice, musí pokračovat v práci, osvojit si téma prevence a při každé příležitosti o ní hovořit a prosazovat ji,“ říká Záborská s tím, že prevence je správnou cestou k vlastnímu zdraví i zdraví veřejných financí ve zdravotnictví.

Vystoupení Anny Záborské poslouchají (zprava) předseda České odborné společnosti pro aterosklerózu Michal Vráblík, předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov, předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko, ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková, zakládající člen Sdružení praktických lékařů ČR Zdeněk Hamouz a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler. Foto: Radek Čepelák

Jako pozitivní příklad Záborská uvádí situaci ve Francii v 80. letech, kdy na silnicích zemřelo až 10 tisíc mrtvých. Byla proto zavedena přísná opatření, která po deseti letech vyústila v to, že počet obětí klesl na méně než čtyři tisíce. Změna, která zachránila šest tisíc životů ročně, tak trvala dvě a půl volebního období.

„Bývá velký problém zavést preventivní kroky, jejichž výsledky obvykle přesahují jedno volební období. Politici si řeknou: co povíme voličům za čtyři roky, až půjdeme k volbám, a výsledky ještě nebudou,“ podtrhává Anna Záborská. „Politici mají ke koncepcím prevence daleko. Jsou přesvědčeni, že prevence je drahá, přináší málo, je dlouhodobá, nejde tak úplně o poslání veřejného zdraví a je těžké ukázat její výsledky za jedno volební období. Přesto si myslím, že medicína 21. století by měla být hlavně medicínou prevence,“ dodává Záborská.

Zároveň je třeba zaměřit se i na další důvody, proč doposud prosazování preventivních opatření selhávalo – zda je na vině počet, kvalifikace či odměňování personálu ve zdravotnictví, špatná organizace péče, neangažovanost či špatná vzdělanost populace.

V prevenci jde často o přinášení nepříjemných pravd

I když není dopad preventivních kroků vidět ihned, měla by se jejich ekonomická otázka podle Záborské posuzovat stejně jako u léčebných opatření. Zároveň bychom ale k investicím do prevence měli přistupovat hlavně z pohledu nepeněžních výhod, které z ní plynou. Ovšem k tomu, abychom mohli nějakému jevu preventivně zabránit, musíme znát jeho příčiny. Na základě medicínských poznatků pak musíme říci, zda a jak chceme jevu zamezit.

Účastníkům mezinárodního panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku poslal zdravici český premiér Andrej Babiš. Foto: Radek Čepelák

„Prevenci nežádoucích jevů v oblasti zdravotnictví je třeba dělat vedle poskytování zdravotní péče i na úrovni ekonomické, politické, právní, mediální a dalších. Problémem ale často bývá skutečnost, že předcházení mnohým nežádoucím jevům je někdy poměrně nepopulární, protože bychom obyvatelstvu a možná i politikům měli podat pravdivý pohled na příčiny daného problému. Je to často přinášení nepříjemných zpráv. U škodlivých a nežádoucích jevů může být prevence ze zdravotnického hlediska zcela jasná a samozřejmá (například jde o omezení spojená s lockdownem a karanténou), je ale mezi obyvateli nepopulární, takže se nerealizuje, nebo se realizuje v omezené formě. Politici totiž chtějí být těmi, kdo přináší lidem jen dobré zprávy,“ poukazuje Anna Záborská.

Roli v potlačování prevence mohou hrát ekonomické zájmy

Podobně podle Záborské mohou mít ekonomické zájmy širší či užší skupiny přednost před prosazováním preventivních opatření – například může jít o zájmy výrobců cigaret či alkoholu. Obyvatelům je pak problematika podávána se zpochybňováním zdravotnických fakt, zlehčováním či zesměšňováním prevence, podsouváním polopravd, dezinformací a hoaxů.

„To může mít za následek, že oficiálně deklarovaný zdravotnický program prevence v některé oblasti může být jen potěmkinovskou vesnicí, formalitou a nedůvěryhodnou záležitostí. Takovéto formální prevenci je třeba se vyhnout, protože vrhá nedobré světlo na zdravotníky a zdravotnický systém, vytváří pocit nedůvěry ke zdravotnictví a často ho zpochybňuje,“ konstatuje Záborská.

Cestou ale může být i zavádění přeshraničních preventivních programů, které by byly aplikovány ve větším počtu států. Týkat se to může třeba tabáku, alkoholu či nelegálních drog, kde dnes každý stát zastává jiný přístup.

„Jako prevenci bych zde považovala ne zintenzivnění chytání a trestání dealerů, případně pomoc obětem, které již jsou drogově závislé, ale přeshraničně v rámci celé Evropy identifikovat rizikové skupiny, které v konečném důsledku závislostem propadnou. Je to jako strom s kmenem, korunou a kořeny. Obvykle řešíme jen listy a plody stromů, ale ne kořeny, tedy jednotlivé lidi, kteří se v jistých životních situacích stanou závislými. Těm se nikdo nevěnuje. Když nebudou vyživované kořeny, tak nebudou ani listy,“ uzavírá Záborská.

Zprava: šéfradaktor ZD a moderátor diskuze Tomáš Cikrt, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, prezident Odborné společnosti pro veřejné zdraví Polské republiky a přednosta kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě Andrzej Mariusz Fal, předseda České kardiologické společnosti a přednosta kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Aleš Linhart, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek a vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík. Foto: Radek Čepelák

Mezinárodní panel Stálé konference českého zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálního partnera konference Všeobecné zdravotní pojišťovny, spolupořádajícího partnera Institutu pro střední Evropu a partnerů společností Sprinx Pharma a SATUM Czech.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter