Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) věří, že je šance zmírnit očekávaný skok v cenách zemního plynu, uhlí, benzinu a nafty. Ten má nastat za rok a půl, až prodejci zmíněných paliv budou muset začít nakupovat nový typ emisních povolenek. Česká republika se postavila do čela zemí, které chtějí dopad nových povolenek zmírnit.
Jak Petr Hladík uvedl v rozhovoru pro Ekonomický deník, hlavní změna se má týkat výše plateb za povolenku z menších emisních zdrojů, tedy systému EU ETS2. Dnes zcela bezzubý limit 45 eur za jednu tunu emisí se má stát efektivní bariérou, na níž se cena zarazí. „Myslím si, že budeme mít podporu většiny států. Cílem je, aby se opravil ten původní záměr a výše ceny byla predikovatelná,“ řekl Hladík.
Mezi další témata rozhovoru patřily priority, které chce ministerstvo životního prostředí ještě prosadit do podzimního termínu voleb. Nebo také stav a výhled čerpání dotací z Modernizačního fondu a Nové Zelené úsporám, včetně výhrad opozice k programu Oprav dům po babičce.
Myslíte, že je šance návrh na úpravu systému povolenek pro menší zdroje prosadit rychle? Třeba už před říjnovým termínem voleb do sněmovny?
Ta šance je velká, k posunu by mohlo dojít začátkem července. Když budeme mít kvalifikovanou většinu a podporu v Evropě, tak odešleme Komisi oficiální dopis. Myslím si, že pak přijde s úpravou tohoto mechanismu. Je reálné, aby to Evropský parlament schválil s platností do konce roku.
Mohlo by vás zajímat
Co dalšího ještě chcete stihnout do voleb prosadit, ať už jde o zákony nebo jiná opatření?
Jde o celou řadu věcí. Určitě chceme projednat novelu o ochraně přírody a krajiny. Z věcí, které nejdou do poslanecké sněmovny, to jsou tři strategie na moderní energetiku. Tu první už vláda projednala, týká se zachytávání a ukládání uhlíku a jeho využití především v chemickém průmyslu. Jsme teprve druhá evropská země, která takto ucelenou strategii má. Samozřejmě, je to jenom plán, ale na druhou stranu bez něj a úpravy legislativy se takové investice nedají dělat.
Strategie pro biometan a geotermální energii
Čeho se týkají další strategie z oblasti energetiky?
Druhou strategií je biometan. Vše už je finalizované a připomínky vypořádané. Předpokládám, že někdy v červenci by ji vláda mohla projednávat. To samé platí pro strategii nízkopotenciálních zdrojů tepla, což jsou především geotermální zdroje. Tu jsme připravovali spolu s Teplárenským sdružením. Další opatření prozradíme v úterý na tiskové konferenci k cirkulárnímu hospodářství (rozhovor se odehrál před tímto datem – pozn. red.).
Je šance schválit v blízké době Politiku ochrany klimatu? Ta se nedávno objevila na programu jednání vlády, avšak nebyla projednána…
My jsme ten návrh stáhli, protože dva resorty k němu měly připomínky. Zapracujeme je a dáme návrh znovu na vládu. Předpokládám, že někdy během července návrh vláda projedná. Politiku ochrany klimatu jsme přeformulovali jako akční plán navazující na schválený Národní klimatický a energetický plán (NKEP).
K dosažení cílů NKEP má hodně přispět Modernizační fond, jehož prostřednictvím stát rozděluje peníze z prodeje emisních povolenek. Co je pravdy na tom, že dotace určené na modernizaci tepláren už jsou prakticky rozebrané a naopak že se nedaří čerpat dotace na větší solární elektrárny, kde to ekonomicky moc dobře nevychází?
Modernizační fond má dnes schválené projekty za 147 miliard korun a vyčerpáno, tedy proplaceno, je zhruba 50 miliard. Mohu říct, že za naší vlády jsme teplárenství kompletně vyřešili. Vypsána bude už jen poslední výzva, které se zaměří na tepelná čerpadla, biomasu a modernizaci rozvodů tepla. Odchod teplárenství od uhlí je fakticky vyřešen. Máme od tepláren jasnou zprávu, že skončí s uhlím buďto v roce 2029, nebo 2030. Také zájem o investiční dotace pro fotovoltaiky je obrovský. Výsledky poslední soutěžní výzvy nás docela překvapily.
Máte k dispozici nějaký výhled, jak to s Modernizačním fondem dopadne? Hrozí tu, že se část peněz nevyčerpá?
Vyčerpají se. Určitě nehrozí, že by zbyly. Česká republika je nejlepší v Evropě v čerpání peněz z Modernizačního fondu. Všechny peníze z emisních povolenek, které načerpáme, hned otáčíme do výzev pro zájemce. Tudíž nás paradoxně už v některých výzvách brzdí Evropská komise, protože další emisní povolenky ještě nejsou prodány.
Oprav dům po babičce
Z prodeje emisních povolenek se platí také u veřejnosti oblíbený program Nová zelená úsporám. Jisté kontroverze vyvolala poslední změna pravidel, hlavně snížení výše dotací na střešní fotovoltaiku. Dá se říct, jak se to projevilo na zájmu lidí o tuto dotační podporu?
Zájem je úplně enormní. Za 15 let fungování Nové zelené úsporám jsme podpořili 600 tisíc domácností, a z toho 450 tisíc od nástupu naší vlády. Také poslední revize se projevila enormním zájmem. Dáváme finance dopředu ke každému projektu. Jak v programu Oprav dům po babičce, tak u NZÚ Light je v případě zateplení možné získat úvěr s výhodnou úrokovou sazbou pod tři procenta. Podporujeme tím lokální ekonomiku, většinou ty práce dělají malé a střední firmy nebo živnostníci. Nic není skryto v šedé ekonomice.
Program Oprav dům po babičce je kritizován z opozičních řad jako zbytečný. Co na tuto kritiku říkáte?
Tento program pomáhá lidem snížit výdaje za energie a částečně řeší také bytovou krizi, protože zadotovány jsou už projekty na renovaci 13 500 domů. Celá řada z nich jsou domy, ve kterých se dřív nebydlelo. Dnes jsou zrekonstruovány nebo se boří a na jejich místě se staví novostavby, což program umožňuje. Jednoznačně je Nová zelená úsporám veleúspěšný projekt. Jsem pyšný na to, že jsme ho dokázali otevřít pro všechny. I pro lidi, kteří mají nižší příjmy a nemají naspořené statisíce nebo miliony korun.
Abych byl konkrétní, o konci programu Oprav dům po babičce hovořil koncem května na konferenci o solární energii místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček…
Já to řeknu úplně jednoduše. To je typický populismus. Zruší úspěšný program a místo toho peníze dá třeba na nějakou a nějakou jednorázovou populistickou platbu. Naše vláda chce lidem dál pomáhat s investicemi, protože my nechceme lidem pořád dávat ryby. My jim chceme dávat pruty a naučit je, jak rybařit. To je rozdíl mezi odpovědnou a populistickou vládou.
Pohled do budoucnosti
Jak vidíte budoucnost české energetiky vy osobně?
Potřebujeme vyvážený energetický mix, směřujeme k poměru 50 na 50 mezi jadernou energií a obnovitelnými zdroji v roce 2050. Musí to být krok za krokem. Všichni by chtěli buďto výsledky hned, nebo nic neřešit a čekat, že to vyřeší někdo později. Tak jako v minulém desetiletí, kdy se tu po nepovedené podpoře solárních elektráren vše zastavilo a nestavělo se nic. Mezitím v Polsku, Německu nebo Maďarsku násobně rostl výkon obnovitelných zdrojů.
Energetická bezpečnost je pro mě to, že budeme vyrábět energii na vlastním území. Dnes 43 procent spotřeby energií do Česka dovážíme, hlavně ve formě ropy a zemního plynu. Díky investicím do energetických zdrojů na našem území dojde i k růstu české ekonomiky. Například investice definované v Národním klimatickém a energetickém plánu zvýší HDP České republiky o dvě procenta.
Zároveň nesmíme dopustit, aby u nás byly vyšší ceny elektřiny, než jsou v sousedních zemích. Budoucnost českého průmyslu nezachrání to, když nebudeme investovat a jenom snížíme cenu elektřiny. V historii to vždy fungovalo tak, že kdo inovoval, investoval a používal nové technologie, tak vyráběl efektivněji a prosadil se na trhu.
