Nákaza z řecké krize byla zatím relativně omezená. V tomto týdnu se ale dostáváme do fáze, kdy krach jednání může mít závažnější dopady.
Konkrétně se jedná zavedení kapitálových kontrol a omezení výběru peněz z řeckých bank. To by Řecko dostalo jednou nohou ven z eurozóny a pravděpodobně by ve finále vedlo k většímu napětí na řadě jižních trhů od Říma po Madrid. Start do nového týdne sice na trzích vypadá uvolněněji – premiér Tsipras poslal dnes k jednání údajně „slibný“ návrh. Takových náznaků optimismu jsme ale v uplynulých týdnech viděli již řadu. Řekům se podle posledních zpráv stále nechce do seriózní reformy penzijního systému.
Co může tedy Řecko dohnat k zavedení kapitálových kontrol? Zrychlující odliv vkladů a především neochota ECB vykrývat ho přílivem nových záchranných peněz skrze systém ELA. Jen v uplynulém týdnu z řeckých bank uteklo pravděpodobně přes 6 miliard euro. Pokud by na dnešním summitu k Řecku nedošlo k dohodě, odliv peněz ze země pravděpodobně ještě zesílí.Lidé budou mít po právu strach z toho, že pokud nebude do konce měsíce dohoda, Řekové nesplatí splátku MMF, ECB je za to odřízne od záchranného programu ELA a banky jednoduše přestanou být schopné vyplatit klientům jejich peníze z účtů.
Problém je v tom, že nikdo neví, jak se ECB zachová? Ta teoreticky může kapitálové kontroly nastartovat daleko dříve. Nemusí čekat až do chvíle, kdy Athény skutečně nesplatí některou ze splátek MMF, ale stačí, když například po dnešním jednání ztratí centrální bankéři důvěru v dohodu. Pak by mohli Řecko odstřihnout od záchranného lana teoreticky již v úterý. Stejně tak se ale nakonec mohou rozhodnout držet Řecko nad vodou i po eventuálním promeškání červnové splátky MMF. Technicky vzato se totiž zatím ještě nebude jednat o bankrot (tedy alespoň v řeči ratingových agentur, pro které jsou určující splátky soukromým věřitelům). Postoj ECB tak v tomto týdnu může hrát v dalším vývoji řecké krize zcela zásadní roli.
Jan Bureš, ČSOB
