Japonsko podpořit hospodářský růst, ostatní se bojí měnových válek.
Japonská centrální banka (Bank of Japan) poslala v pátek úrokové sazby do záporného teritoria. Překvapivě rozhodla o úročení vkladů ve výši -0,1%. Ostrovní království tak učinilo poprvé ve své historii. Rozhodnutí zastavilo posilování japonské měny jenu, které nabíralo na síle nejvíce od doby, kdy se vedení banky v roce 2013 ujal její současný guvernér Haruhiko Kuroda. Oslabení domácí měny má pomoci zvýšit export japonského zboží a služeb a podpořit hospodářský růst. „Negativní úrokové sazby sníží náklady na půjčky a nezamezí dalším nákupům dluhopisů,“ oznámil Kuroda na tiskové konferenci. Potvrdil tak současně pokračující monetární expanzi Bank of Japan. Akciový trh v Japonsku akci ocenil pozitivně, když hlavní Index Nikkei uzavřel obchodování výrazným posunem nahoru.
Nečekaný krok japonské centrální banky způsobil pokles jenu oproti všem hlavním světovým měnám. Zároveň oživil obavy z „měnových válek“ mezi hlavními světovými hráči v době, kdy japonská a evropská centrální banka také významně stimulují ekonomiku. Eurozóna, Švýcarsko a Švédsko již mají úrokové sazby stanoveny pod nulovou hranicí a Evropská centrální banka může přijít s dalšími opatřeními na svém zasedání v březnu. ECB byla přitom první, která srazila úrokové sazby pod nulu v červnu 2014. Americkou centrální banku FED může japonský postup odradit od dalšího zvyšování úrokových sazeb a normalizace ekonomického prostředí po finanční krizi z roku 2008.
Japonsko reaguje na Čínu
Mezinárodní příčiny japonského kroku připustil i guvernér Kuroda na tiskové konferenci : „Čínské hospodářské zpomalení a výkyvy na trzích v letošním roce hrozí poškozením japonských firem,“ uvedl. Pokud ale bude japonský jen v důsledku rozhodnutí centrální banky oslabovat, povede to pravděpodobně k posilování čínského jüanu. To může vést Lidovou banku Číny k dalšímu oslabování domácí měny, aby vyvážila nepříznivé důsledky zpomalování své ekonomiky. Reakci Číny, druhé největší ekonomiky světa, by jistě následovaly další opatření ostatních centrálních bank.
Například Vietnam již několikrát oslabil měnu, aby udržel konkurenceschopnost průmyslu v soutěži s Čínou. Mezi ekonomy panují obavy ze spirály oslabování měn- devalvací- jenž doprovázely Asijkou finanční krizi z roku 1997.
Ať už budou mít kroky japonské centrální banky jakékoliv dopady na globální ekonomiku, další úmysly Bank of Japan se dají jen těžko předjímat. Několik dní před pátečním rozhodnutím o zavedení negativních úrokových sazeb guvernér Kuroda vystoupil před japonským parlamentem. Přítomné poslance přitom „ujistil“, že „Bank of Japan vážně nezvažuje zavedení záporných úrokových sazeb“.
Je také dobré připomenout, že nejnižší úrokové sazby má nyní Dánsko, které je ještě před pár dny mělo na -0,75 %, načež došlo ke zvýšení na současných 0,65 %.
Ivo Hartmann
