Rozhodnutí o zrušení 300 poboček je nezbytným předpokladem pro stabilizaci České pošty (ČP), aby byla schopná projít transformací a předešla hrozícímu ekonomickému kolapsu v důsledku toho, že předchozí vlády dlouhodobě situaci neřešily, zdůraznil pro Ekonomický deník ministr vnitra Vít Rakušan. Jakkoliv je tato redukce bolestivá, je podle něho naprosto nezbytná – jinak by mohla ohrozit zachování poštovních služeb v budoucnu. Komunální politici chtějí ale ještě o rušení poboček jednat.
Oznámené rušení poboček vyvolalo vlnu rozhořčení mezi starosty dotčených obcí, protestují proti němu zástupci krajů a všichni žádají jedno: přehodnotit tyto kroky s ohledem na to, že jinak utrpí kvalita poskytovaných služeb. Jak shrnul v rozhovoru pro Ekonomický deník předseda Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl: „Bavme se nad konkrétním městem a konkrétní podobou budoucí pobočkové sítě. Všichni přece chceme mít funkční Českou poštu 21. století a věříme i v to, že ani sám management podniku nechce svými kroky způsobit, že dojde k totálnímu kolapsu pobočkové sítě,“ zdůraznil.
Obce také požádaly vládu, aby plán rušení poboček neschvalovala před tím, než to s nimi prodiskutuje, Svaz chce s vedením státního podniku o plánované transformaci jednat po Velikonocích. Poslanci opozičních ANO a SPD se pokusili zároveň v úterý navhrnout, aby sněmovna restrukturalizaci České pošty přednostně projednala. Neúspěšně. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opozici vzkázal, že pobočky měly být zavřené už dávno a současný koncept pošty se přežil. V minulosti ke změnám v podniku chyběla pouze politická odvaha, doplnil.
Podle ministra vnitra je tak rozhodnuto. Jakkoliv je rozhodnutí o rušení poboček totiž bolestivé, je podle něho nutné, aby vůbec služby mohly v budoucnu fungovat. „Chápu reakci starostů a dalších představitelů dotčených samospráv, nicméně v tuto chvíli je klíčové jednání se zástupci České pošty, kteří jim své rozhodnutí detailně vysvětlí, a zodpoví všechny jejich otázky. Já osobně nemohu výběr konkrétní pošty nijak ovlivnit, vše bylo podložené konkrétní analýzou a daty ve spolupráci s nastavením podmínek ze strany Českého telekomunikačního úřadu,” dodal pro Ekonomický deník (ED).
Jak v úterý ED potvrdil mluvčí České pošty (ČP) Matyáš Vitík, setkání se starosty napříč celou Českou republikou se už rozběhlo a poběží následující tři týdny. Nicméně stejně jako ministr uvedl, že celkový počet rušených poboček se měnit nebude. „Ty se zruší bez náhrady, protože jinak bychom nedosáhli na úspory. Navíc legislativa nám dává za pravdu, potřeba bude 2900 pošt, nikoli současných 3200,” zdůraznil. Dodal ale, že v případě, kdy starosta obce přijde s návrhem na změnu rušené pošty za jinou a „bude to dávat legislativní, ekonomický a klientský smysl, můžeme o této změně jednat.” A to připustil i Rakušan.
V pátek pověřený ředitel ČP Miroslav Štěpán totiž také zmínil možnost, že by pošta v budoucnu mohla fungovat případně i kratší dobu, například jen dva dny v týdnu a doba doručování by se naopak prodloužila. Doručovalo by se třeba jen jednou za tři dny. Podle Vitíka však tato úvaha představuje model, který by nastal až v případě, že by dále klesala poptávka po tradičních poštovních službách.
Co bude s doručováním dál, je předčasné hodnotit, říká Rakušan
V případě samotných poštovních služeb tak podle Rakušana stát v této chvíli každopádně stojí před klíčovým rozhodnutím. „Musíme si jasně definovat, co budeme od pošty požadovat, a na základě toho určit další kroky transformace. Je tedy v tuto chvíli předčasné hodnotit konkrétní kroky tykající se provozu a doručování v budoucnosti,” reagoval na dotaz ED, zda je tento scénář reálný.
Zrušením části poboček chce pošta ušetřit zhruba sedm set milionů korun ročně. Letos by jí tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence. Česká pošta zaměstnává zhruba 23 tisíc lidí, kvůli snížení počtu poboček zruší v polovině roku 950 pracovních míst. Dalších pět set míst podnik ke stejnému datu škrtne v logistické síti.
Monika Ginterová
