V době masivních protestů odborů proti nízkým příjmům probíhá v zákulisí politický souboj o výši minimální mzdy na příští rok. V současné době je její úroveň stanovená na 17 300 korun a ministerstvo práce a sociálních věcí počítá pro rok 2024 se dvěma variantami růstu. Ta mírnější možnost počítá se zvýšením minimální mzdy o 9,2 procenta na 18 900 korun, tak velkorysejší varianta pak pracuje s nárůstem o 12,1 procenta až na 19 400 korun.
Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy.
A zatímco pro zástupce zaměstnanců – tedy zejména odbory – je druhá varianta nejnižší přístupnou možnosti , zaměstnavatelé nejsou ochotni vyjednávat ani o variantě první.
K té se přitom jako ke schůdnému kompromisu kloní klíčové vládní resorty financí nebo průmyslu a obchodu.
Vyplývá to ze znění oficiálních stanovisek jednotlivých ministerstev, úřadů a organizací zanesených od posledního listopadového týdne ve veřejně dostupném připomínkovém řízení.
Zástupci průmyslu a byznysu v této souvislosti argumentují zejména pokračující energetickou krizí a nejasnými vyhlídkami tuzemské ekonomiky.
„Přestože se příští rok předpokládá výraznější snížení míry inflace, dosud je situace nejistá. Výrazné meziroční zvýšení minimální mzdy by tak přišlo do nevhodného okamžiku a mohlo by se odrazit v cenách výrobků a služeb, s potenciálem dále vysokou inflaci udržovat,” konstatuje například Svaz průmyslu a dopravy s tím, že skokový meziroční růst navržený v obou variantách je tak pro něj nepřijatelný.
„Vzhledem k nejisté ekonomické situaci, kdy je průmyslová výroba ovlivňována především vysokými cenami energií a dalších vstupů, enormní inflací, složitou situací na trhu práce a související sníženou konkurenceschopností podniků, je i vzhledem k rozdílné mzdové úrovni v jednotlivých sektorech zapotřebí k růstu minimální mzdy v roce 2024 přistupovat nanejvýš obezřetně,” doplňuje svaz ve svých připomínkách.
Dramatický nárůst by byl podle průmyslu nezodpovědný
Podle jeho představ by i proto mělo být tempo růstu minimální mzdy mnohem pomalejší. Konkrétně pak svaz jako přijatelnou úroveň uvádí nárůst o tisícovku na 18300 korun, tedy o necelých šest procent.
Naprosto shodný protinávrh jako svaz se pak přednesla také Hospodářská komora. I ona požaduje maximální nárůst o tisíc korun a i ona argumentuje nejistou ekonomickou situací a inflací.
„Hospodářská komora vychází z postoje zaměstnavatelů, kteří považují za zodpovědný přístup zdrženlivost v růstu minimální mzdy do výše predikce inflace v roce 2024. Komora predikuje inflaci v příštím roce na hodnotě převyšující 3 %, nicméně pod úrovní je 4 %. Obě varianty předkladatele jsou o mnoho procentních bodů vyšší, a samy tak zakládají riziko vyšší inflace,” upozorňují zástupci Hospodářské komory.
Návrhy ministerstva práce a sociálních věcí pak komora označila za ekonomicky nezodpovědné: „Při stávajícím stavu na trhu práce, kdy poptávka po zaměstnancích výrazně překračuje nabídku, firmy nechtějí ztratit své spolehlivé zaměstnance a odměňují je v souladu s hospodářskými výsledky firmy a zároveň tak, aby o ně nepřišly.”
Komora také uvádí, že zvýšení minimální mzdy na jednu stranu zvyšuje příjmy části obyvatel, ale zároveň další část vytlačuje mimo pracovní trh. Oba tyto mechanismy podle zástupců zaměstnavatelů zvýší mediánovou či průměrnou mzdu v regionu, přičemž takový efekt je pak zejména citelný v oblastech s nižšími příjmy.
„Při hodnocení obou předložených variant HK ČR konstatuje, že varianta I z důvodu nižší navrhované výše minimální mzdy a na ni navazující valorizace zaručených mezd bude mít dopad na menší okruh populace, ale přesto může mít odvětvový nebo regionální dopad, protože minimální mzda a ni navázané zaručené mzdy jsou uplatňovány jen v některých odvětvích, resp. nízkokvalifikovaných profesích,” konstatuje komora s tím, že při volbě mezi dvěma navrženými variantami by byla ta první vhodnější.
„Je však třeba uvést, že zaměstnavatelé zároveň řeší zvýšené náklady na energie a další služby s tím související, a tak navrhované zvýšení dle varianty I, které je nad rámec predikované inflace, a navazující valorizace zaručených mezd v dalších skupinách mohou mít dopad na zaměstnanost a další pokračování inflace,” poznamenává pak komora.
Odbory argumentují například Polskem
Naprosto opačný postoj pak logicky zastávají odbory zastoupené Českomoravskou konfederací odborových svazů. Ta při dosavadních jednáních prosazovala pro rok 2024 minimální mzdu na úrovni 19500 korun, a to s ohledem na státem deklarovaný cíl dosáhnout nejdéle do roku 2028 úrovně 50 procent predikované průměrné mzdy.
„Z pohledu konfederace je nemožné, aby v době vysoké inflace, zdražování energií, výrobků a služeb, kdy dochází k nejvyššímu reálnému poklesu mezd za poslední roky nedošlo ke zvyšování všech stupňů zaručených mezd. Je nutné vnímat i skutečnost, že v řadě zemí sousedících s Českou republikou, a to nejen směrem na západ, bude minimální mzda výrazně vyšší než v České republice, např. při srovnání s minimální mzdou v Polsku na úrovni 22 500 korun,” upozorňují odboráři. Ze dvou navržených variant i proto prosazují tu velkorysejší, tedy druhou.
Naopak ke kompromisnější variantě se pak kloní například resort průmyslu a obchodu. V rozporu s připomínkami komory a svazu průmyslu se přitom odvolává i na kladné stanovisko zástupců podnikatelských komor a svazů.
„Zvyšování minimální mzdy je třeba činit mimo jiné s ohledem na reálný výkon národní ekonomiky za současné geopolitické situace, a to i s ohledem na vývoj inflace a růst produktivity práce a podobně,” konstatuje resort.
Podobně se pak vyjádřilo i ministerstvo financí. Podle něj je první varianta přijatelná i s ohledem na více než desetiprocentní pokles reálné minimální mzdy v uplynulém roce ruku v ruce s růstem zisků firem. “Varianta I je přijatelná též s ohledem na střednědobý cíl, tedy dosažení poměru minimální mzdy k průměrné mzdě ve výši 45 procent do roku 2028,” uvádí strážce státní kasy. Druhá varianta by podle úřadu s sebou mohla nést i negativní dopady na zaměstnanost, a to podle ministerstva především u starších zaměstnanců a žen.
Resort financí ale zároveň zdůrazňuje, že dopady spojené s návrhem je nutné v příštím roce pokrýt ze stávajícího objemu peněz na platy v příslušné rozpočtové kapitole.
Tomáš Svoboda
