Bude stát schopný ochránit lidi před kyberútoky, násilím i rostoucí migrací? A přestanou policisté a hasiči odcházet kvůli nízkým platům? Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) představil plán, který má přinést víc peněz do bezpečnostních sborů, vyšší nástupní platy až 50 tisíc korun a největší digitalizaci cizinecké agendy v historii. Resort chce zároveň posílit kybernetickou obranu i ochranu škol a dalších měkkých cílů.
Ministr zdůraznil, že prioritou číslo jedna zůstává bezpečí občanů. Resort bude mít pro rok 2026 rozpočet 121,99 miliardy korun.
„Tento rozpočet reflektuje reálné potřeby resortu a je ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2025 vyšší o 14,2 miliardy korun,“ upřesnil ministr. Policie získá navíc 5,8 miliardy a profesionální hasiči 1,3 miliardy korun.
Konec odchodů zkušených: Cíl je nástupní plat 50 tisíc korun
Klíčovým bodem plánu je personální stabilizace. Ministr přiznal, že zkušení lidé odcházejí a služba není pro mladé dostatečně atraktivní.
„Víme, že jednorázové navýšení platů nestačí. Letos jsme sice zachovali pětiprocentní růst, tím to však nekončí. V navyšování odměňování musíme pokračovat po celé volební období, abychom platy dostali na konkurenceschopnou úroveň odpovídající významu a náročnosti jejich služby,“ uvedl Metnar. Cílem vlády je postupně dosáhnout nástupního platu 50 tisíc korun.
Mohlo by vás zajímat
Podle ministra by nástupní platy měly každoročně růst o pět procent, což představuje zhruba 2,7 miliardy korun ročně. Na konci volebního období by tak měly vzrůst celkem o 20 procent.
Vedle mezd chce ministerstvo investovat do materiálního vybavení, kariérního řádu, kvalitního výcviku a omezení administrativní zátěže.
Policejní prezident Martin Vondrášek uvedl, že policii chybí přibližně pět tisíc lidí, přestože ve sboru slouží přes 41 180 policistů, nejvíce od roku 2012. „Nejlepší náborář je spokojený policista a 50 % nových policistů nám přivedou policisté stávající,“ zdůraznil. Jeho cílem je vrátit policii víc do ulic a omezit papírování.
„Potřebujeme dokončit jednotný analytický nástroj, to znamená jakousi analytickou střechu nad všemi našimi informační systémy s možností dávkových dotazů,“ řekl Vondrášek.
Podle generálního ředitele hasičů Vladimíra Vlčka je nastavení platového systému rovněž pro personální stabilizaci zásadní. Zopakoval, že by hasiči potřebovali navýšit počet služebních míst zhruba o tisícovku. Jako další prioritu zmínil zajištění varování lidí přes mobilní telefony při mimořádných událostech v Česku, tzv. systém Cell Broadcast. Letos v létě skončí Vlčkovi funkční období, jak upozornil Ekonomický deník, Vondráškovi pak uplyne pět let ve funkci příští rok na jaře.
„Zatím to u mě není na programu dne aktuální, ale mohu vás ujistit, pokud k tomu dojde, tak já budu přistupovat k tomu, že budu chtít na ta daná místa dosadit odborníky, kteří projdou výběrovým nebo nabídkovým řízením, a potom se rozhodnu,“ řekl k možné výměně pozic Lubomír Metnar.
Digitální dohled nad cizinci a registrace občanů EU
Zásadní změnu přinese nový zákon o pobytu cizinců. Systém má být plně digitalizovaný a účinný od 1. ledna 2029.
Novinka zavede povinnou registraci občanů EU. Stát tak získá detailní přehled o pobytu všech cizinců na území ČR. Legislativa zároveň posílí pravomoci při rušení pobytu osobám, které páchají trestnou činnost.
„Prvním principem je zvýšení bezpečnosti, tedy zpřísnění postupu a postihů v souvislosti s nelegálním pobytem, převaděčstvím a trestnou činností,“ vysvětlil Metnar.
Kybernetický štít a nadresortní komando
Resort reaguje i na závažné kyberútoky z posledních let. Ministr plánuje vytvořit nadresortní tým expertů, který v případě útoku okamžitě zasáhne přímo v napadených úřadech.
„Vzhledem k tomu, že resort již dnes zajišťuje bezpečnostní monitoring desítek informačních systémů veřejné správy a nároky na kybernetickou bezpečnost se dále zvyšují, připravujeme přechod na novou generaci monitorovacího systému. Tím posílíme ochranu informačních systémů napříč veřejnou správou,“ uvedl ministr.
Digitalizace se dotkne i policistů. V polovině letošního roku policie obmění služební průkazy. „Každý služební průkaz bude znamenat kvalifikovaný elektronický podpis,“ oznámil Vondrášek. To umožní plně digitální přestupkové i trestní řízení.
„Měníme naše informační systémy, v tuto chvíli zavádíme nástroje umělé inteligence do trestního a přestupkového řízení, zejména v oblasti trestné činnosti páchané v kyberprostoru, chceme elektronické pokutové bloky a tak dále. Pokud jde o technologický rozvoj a digitalizaci agend, já jsem moc rád, že se nám podařilo dotáhnout zatím náš největší agendový informační systém, centrální registr zbraní… …Potřebujeme dokončit jednotný analytický nástroj, to znamená jakousi analytickou střechu nad všemi našimi informační systémy s možností dávkových dotazů,“ doplnil.
Kritický stav IT a odchod specialistů
Podle ministra utrpělo IT ministerstva vnitra v uplynulých čtyřech letech dvě zásadní rány. První bylo vyčlenění odborníků do Digitální informační agentury.
„Tedy kolegů, kteří vedli klíčové projekty e-governmentu a podíleli se na budování informačních systémů resortu,“ uvedl Metnar.
„Druhým zásahem byly následné nesystémové reorganizace IT sekce, které narušily kontinuitu řízení a rozvoj projektů. Tento stav však musíme napravit,“ zdůraznil. Ministerstvo chce zastavit personální odliv a znovu převzít roli lídra digitalizace.
Resort nyní analyzuje stav projektů e-Sbírka a e-Legislativa. „Je potřeba si uvědomit, že e-Sbírka se stala stabilním nástrojem o právních předpisech pro veřejnost. Měsíčně ji naštíví přibližně 100 000 lidí. K e-Legislativě byla po mém nástupu zadána odborná analýza, jejímž úkolem je ověřit, zda je systém technicky i funkčně způsobilý pro plnohodnotný provoz a případně identifikovat vhodná opatření k nápravě,“ uvedl ministr.
„Naším cílem je vrátit ministerstvo vnitra do role vůdčího hráče na poli digitalizace a veřejné správy,“ dodal.
Snížení hranice trestní odpovědnosti
Lubomír Metnar je také pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti pod současných 15 let. Zároveň chce zvýšit trestní sazby u trestných činů, kterých se v Česku nejčastěji dopouštějí cizinci, a odstrašit je tím od jejich dalšího páchání. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci.
„Můj osobní názor je, že jsem pro. Věk pachatelů se snižuje, brutalita a agrese zvyšuje,“ uvedl Metnar na dotaz, zda by byl pro nižší věkovou hranici trestní odpovědnosti. Připomněl, že jako policista působil v Ostravě na oddělení vražd, kde se s brutalitou mladých pachatelů setkával. Tento trend je podle něj dlouhodobý.
Ochrana měkkých cílů a moderní výzbroj
Po tragických událostech v Chřibské klade vnitro důraz na ochranu měkkých cílů. Ministr zřídil pracovní skupinu, která připravuje metodiku bezpečnostních školení pro místa s vysokou koncentrací osob.
„Naší prioritou je jejich ochrana prostřednictvím dlouhodobých systémových opatření, nikoli jednorázových reakcí na jednotlivé incidenty,“ podotkl.
Ministerstvo se zaměří i na obnovu vozového parku, výzbroje a výstroje. „Bez moderního a spolehlivého vybavení nemohou bezpečnostní složky dlouhodobě plnit své úkoly efektivně a bezpečně. U policie se zaměřujeme především na modernizaci výstroje a výzbroje, jako je například balistické vybavení, zbraňové systémy a jejich příslušenství. Dále je nutná obnova služebních dopravních prostředků. U hasičů je modernizace techniky dlouhodobou nutností. Každoročně je třeba zajistit obměnu 20 až 30 cisternových automobilových stříkaček a také výškové techniky. Modernizace není jednorázovým krokem, ale dlouhodobým procesem, který musí odpovídat skutečným potřebám i finančním možnostem státu i obcí,“ konstatoval ministr.
Poslední prioritou je dokončení prováděcích předpisů k zákonu o odolnosti kritické infrastruktury, který má zajistit fungování státu v krizových situacích.
„Bezpečnost není slogan, to je každodenní úsilí všech,“ uzavřel Metnar.
