Vláda by se měla na svém dnešním jednání po několika odkladech věnovat návrhu zákona o lobbingu. Ten má do budoucna nastavit v této oblasti jasné mantinely a stanovit pravidla. Cílem je omezit korupci, případy střetu zájmů nebo klientelismus. Nová legislativa mimo jiné zavádí seznam lobbistů, ale definuje také osoby ze státní správy, které mohou být naopak lobbované. Těm určuje nové povinnosti, například evidovat veškeré své kontakty.
Znění návrhu z dílny ministerstva spravedlnosti vedeného Pavlem Blažkem (ODS) přitom uvnitř koalice vyvolával spory. Proti se stavěli především Piráti, kteří požadovali širší vymezení okruhu lobbovaných. Chyběli jim mezi nimi například asistenti poslanců nebo i prezident.
Kabinet projednání zákona několikrát odkládal a například Blažek už dříve médiím řekl, že výsledná konečná podoba návrhu je výsledkem složitého hledání kompromisu. Zároveň ale připustil, že při hlasování na vládě se některé ustanovení mohou ještě změnit.
„Upřímně řečeno, jestli tam budou asistenti, je pro mě marginálie,“ citovala agentura ČTK Blažka koncem ledna. Tehdy se projednání normy odsunulo kvůli tomu, že se část ministrů účastnila v Brně vyhlášení klíčového rozhodnutí Ústavního soudu k valorizaci důchodů.
Blažek tehdy připustil i to, že by se norma mohla skutečně nakonec vztahovat i na prezidenta. „Nebesa nespadnou,” komentoval šéf justičního resortu možnost, že by se předpis prezidenta také týkal.
Naposledy kabinet odložil projednání citlivého návrhu před týdnem. Vládu přitom začíná tlačit čas. Na projednání předlohy v obou komorách parlamentu a následný podpis prezidenta má omezenou dobu. Přijetí regulace lobbingu nejpozději do poloviny roku 2025 je totiž podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy Evropské unie.
Návrh Blažkova resortu definuje lobbisty i lobbované poměrně široce tak, aby zahrnul co nejširší okruh lidí a funkcí. A potenciálně lobbované pak počítá s těmi, kteří na centrální úrovni ovlivňují přípravu, projednání nebo schvalování právních předpisů, ale také například opatření správních úřadu.
Hlavním nástrojem regulace mají být zmíněné registry. „Lobbisté, pokud budou chtít provozovat lobbování legálně, budou povinni tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Povinnost zapsat lobbované do registru budou mít ty orgány veřejné moci nebo organizační složky státu, u kterých lobbovaní působí,“ popisuje ministerstvo v návrhu.
Z dokumentu o vypořádání jednotlivých stanovisek dalších ministerstev nebo institucí v rámci meziresortního připomínkového řízení každopádně vyplývá, že rozpor před jednáním kabinetu zůstává kromě Pirátu i uvnitř nejsilnější vládní strany. Se zásadním nesouhlasem totiž vystoupilo například i ministerstvo financí vedené místopředsedou ODS Zbyňkem Stanjurou.
Strážci státní kasy totiž tak jako u jiných návrhů z poslední doby s ohledem na nutné rozpočtové úspory striktně odmítli, že by návrh s sebou nesl jakékoliv zvýšené finanční náklady.
„Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí s dopady do personální a platové oblasti, které by měly být nad rámec současných limitů stanovených pro Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,” konstatoval resort s tím, že veškeré náklady se mají pokrýt ze stávajících limitů míst a prostředků „bez nároku na jejich jakékoliv navýšení”.
Ministerstvo spravedlnosti ale tento požadavek neakceptovalo a trvá na svém původním stanovisku. To samé pak platí například o námitce finančního resortu, podle kterého by se měla působnost zákona rozšířit také na kontakty mezi lobbovanými a lobbisty v oblasti zadávání veřejných zakázek a dotačních programů.
„Na veřejné zakázky stát ročně vydá zhruba 250 miliard korun, na různé národní dotační programy a kofinancování programů hrazených z fondů EU další stovky miliard. Posílení transparentnosti lobbistické komunikace zaměřené na tyto oblasti se tudíž jeví jako žádoucí, a to i z toho důvodu, že jsou ve veřejném prostoru na rozdíl od legislativy nejčastěji spojovány s negativním pojetím lobbingu,” argumentovalo ministerstvo financí v připomínkovém řízení.
Ani to ale vládní kolegové z justičního resortu neakceptovali. „Předkladatel vychází v souladu dřívější expertní diskusí a převažujícím politickým konsensem z přesvědčení, že regulace lobbování, která představuje v českém právním řádu zcela nový typ regulace, by měla být v počátcích aplikována na jasně definované a ohraničené projednávací a schvalovací procedury na centrální úrovni,” konstatovalo ministerstvo s tím, že má jít primárně o legislativní proces.
Debatu o případném rozšíření na další úrovně pak chce resort spravedlnosti otevřít až po vyhodnocení fungování prvotní fáze. Ministerstvo financí zároveň neuspělo i s dalšími požadavky – mimo jiné s rozšířením lobbovaných i na členy Národní rozpočtové rady vlády.
O tomto i o dalších sporných bodech by tak měla rozhodnout vláda. Teprve poté norma poputuje do sněmovny.
Na absenci klíčové normy v tuzemském právním řádu dlouhodobě upozorňovala například nevládní protikorupční organizace Transparency International. V minulém volebním období se dostal příslušný zákon až do závěrečného čtení ve Sněmovně, poslanci ho už ale schválit nestihli.
Tomáš Svoboda
