Jak budeme řídit síť poté, co z ekonomických důvodů skončí uhelné elektrárny? Touto nelehkou otázkou se zabývá ministerstvo průmyslu a obchodu v Národním akčním plánu rozvoje flexibility. Akční plán, který je teď v připomínkovém řízení a Ekonomickému deníku se jej podařilo získat, nabízí několik řešení – od podpory výstavby bateriových úložišť až po motivaci zákazníků ke správnému načasování spotřeby elektřiny.

Autoři akčního plánu očekávají, že od roku 2027 bude Česká republika trpět nedostatkem elektráren vhodných k poskytování služeb výkonové rovnováhy. Tedy k vyrovnávání nesouladu mezi výrobou a spotřebou elektřiny na pokyn provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Hlavním důvodem bude zavírání uhelných elektráren a tepláren, které dnes hlavní část regulační energie zajišťují.

Baterie s dotační podporou od státu

Po jistou dobu tak nebude Česká republika v této oblasti soběstačná a budeme muset část regulační energie nakupovat v zahraničí. Co dalšího s tím lze dělat? Vedle výstavby plynových elektráren a tepláren s finanční podporou státu má pomoct řízené vypínání fotovoltaik nebo jiných obnovitelných zdrojů (dle autorů akčního plánu v rozsahu nejvýše 1,2 procenta výroby elektřiny) či podpora investic do bateriové akumulace.

Co se týká zmíněné podpory, v nejbližších dnech má Státní fond životního prostředí vypsat výzvu pro zájemce o stavbu samostatně stojících bateriových úložišť. Mezi úspěšné uchazeče rozdělí dvě miliardy korun z Modernizačního fondu, maximální výše dotace bude 20procentní. Investice do bateriových úložišť jsou za současných cen poměrně rychle návratné; dotace tak bude představovat hlavně jako motivační prvek, jak jejich výstavbu rozjet ve větším měřítku.

Motivace k řízení spotřeby

Podle autorů akčního plánu se uplatní odezva na straně poptávky (Demand Side Response, DSR). Ta může mít podobu přímého zapojení spotřebitelů do trhu s elektřinou. Ti pak budou odměňováni za snížení své spotřeby na základě konkrétních signálů, jako je požadavek operátora sítě na snížení zátěže. Potenciál „explicitní DSR“ v Česku má v roce 2027 dosáhnout 90 megawattů, v roce 2030 to bude nejméně 150 MW a o pět let později 190 MW.

Vedle toho lze očekávat rozvoj „implicitní DSR“ v podobě reakce spotřebitelů na cenové signály. Pokud bude mít domácnost či firma dynamický tarif, bude motivována k posunu spotřeby elektrické energie mimo ranní a večerní špičku, kdy bývá cena nejvyšší. Posun spotřeby dává smysl hlavně u domácností s vysokou spotřebou elektřiny. Akční plán uvádí odhad, že do roku 2035 začne takto řídit svou spotřebu 24 procent majitelů tepelných čerpadel a 27 procent vlastníků elektromobilů.

Mohlo by vás zajímat

Rozdané úkoly

K vyrovnávání nabídky a spotřeby elektřiny mohou hodně přispět také majitelé bateriových úložišť. Odhad je, že z velkých bateriových systémů nad 1 MW výkonu se do poskytování služeb výkonové rovnováhy zapojí 50 procent instalovaného výkonu. V případě malých bateriových akumulací to zřejmě bude jen okolo 5 procent instalovaného výkonu.

Na dalších stránkách analýzy následuje přehled úkolů, které ministerstvo průmyslu a obchodu stanovilo samo sobě, nebo ostatním. Například státem vlastněný ČEPS dostane za úkol vypracovat zprávu o odhadovaných potřebách flexibility na vnitrostátní úrovni po dobu příštích pěti až deseti let. Energetický regulační úřad má nastavit regulované ceny tak, aby nedocházelo k dvojímu zpoplatnění provozovatelů zařízení na ukládání energie.

Až 20 hodin s omezenou spotřebou

Na problém s nedostatkem regulační energie před dvěma týdny upozornilo Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E. Drahé povolenky totiž vyřadí z provozu mnoho uhelných elektráren už během nejbližších tří let. Náhradní zdroje, třeba plynové a paroplynové elektrárny, budou k dispozici až v roce 2030 nebo později. V příštích letech proto mohou přibývat mimořádné stavy v síti, kdy výroba elektřiny nepokryje poptávku a cena energie poroste do extrémních hodnot.

Podle analýzy ENTSO-E bude v roce 2028 v Česku až 20 hodin, kdy nebude možné možné pokrýt celou spotřebu (hlavně v zimním období). Hůře je na tom jen ostrovní část Dánska, kde energetici ukazatel LOLE odhadli na 21 hodin. Německo, Lucembursko a pevninská část Dánska jsou na tom jen o málo lépe – nedostatek elektřiny zde v roce 2028 hrozí po dobu necelých 19 hodin.