V programovém prohlášení se vláda zavázala posoudit dosavadní průběh pilotního PPP projektu (Public Private Partnership) při stavbě dálnice D 4 a následně posoudit, zda by se spolupráce soukromého a veřejného sektoru dala využít i u jiných staveb dopravní infrastruktury. V prohlášení Fialova kabinetu doslova stojí: „Vyhodnotíme zkušenosti s PPP na D4 a zvážíme využití tohoto nástroje u dalších projektů dopravní infrastruktury“. Pojďme se tedy podívat, jak ministerstvo dopravy hodnotí historicky první spolupráci soukromého a veřejného sektoru při budování dálniční infrastruktury.

Dosavadní průběh přípravy projektu a realizace PPP D4, jehož oficiální název zní „Projektování, výstavba, financování, provozování a údržba dálnice D4 v úseku Háje – Mirotice“ považuje vláda za úspěšný. 

Projekt zahrnuje kromě výstavby nového dlouhého úseku dálnice D4 správu a údržbu 17 kilometrů již existujících úseků po dobu 28 let, včetně 44 měsíců výstavby. Zároveň je podle analýzy „ potenciálně možné realizovat projekt na části D35 mezi Opatovicemi a Mohelnicí.“

Historie projektu

Ministerstvo dopravy oznámilo v roce 2015 záměr realizovat pilotní projekt formou PPP – partnerství veřejného a soukromého sektoru – z důvodu získání zkušeností s tímto typem zajištění veřejné infrastruktury. Vláda pak svým usnesením ze dne 13.1.2016 schválila odůvodnění významné veřejné zakázky pro realizaci tohoto projektu formou PPP.

Ministerstvo dopravy paralelně ve spolupráci se SFDI vyhlásilo otevřené výběrové řízení pro zajištění poradenských služeb souvisejících s přípravou a realizací výběrového řízení na samotného koncesionáře. Následně probíhaly v průběhu let 2018 až 2020 kroky směřující k samotnému výběru koncesionáře pro projekt PPP D4.

Lhůta pro podání nabídek byla opakovaně kvůli covidu prodlužována, přičemž v rozhodném okamžiku nebylo vůbec jisté, zda kondice finančních trhů umožní podání nabídek.

Mohlo by vás zajímat

Jako ekonomicky nejvýhodnější byla pak vyhodnocena nabídka účastníka DIVia, tvořeného společnostmi VINCI Highways SAS, VINCI Concessions SAS a Meridiam Investments SAS.

Koncesionářská smlouva pak byla následně schválena Poslaneckou sněmovnou. Ta vyslovila souhlas s finančními závazky státu v návrhu koncesionářské smlouvy.

Na základě výsledků finančního uzavření byla definována hodnota platby. Dosažená výše plateb v čisté současné hodnotě je 18 miliard korun, což je výrazně méně než limitní částka ve výši 23,7 miliardy korun propočtená pro výhodnost PPP modelu před podáním nabídek.

Zprovoznění D4: prosinec 2024

Od finančního uzavření začala koncesionáři běžet lhůta 44 měsíců, ve které má závazek dálnici postavit a uvést do provozu. Smluvní termín zprovoznění tak vychází na prosinec 2024.

Pak bude následovat fáze provozování a údržby dálnice koncesionářem v délce 24 let a 4 měsíce, během kterých ji stát bude „splácet“ formou platby za dostupnost. Spolu se stavbou nových 32 kilometrů dálnice bude koncesionář provozovat a udržovat dalších 16 kilometrů dálnice D4 a silnice I/20, které před uvedením do provozu nových úseků obnoví a dovybaví, například dálniční technologií a bezpečnostními zálivy.

Po dokončení a 25 letech provozu stát začne dálnici splácet. Oproti tradičnímu modelu veřejného zadávání si tedy stát nekupuje jen výstavbu, ale i kompletní službu ve formě výstavby, provozu a údržby.

Z hlediska postupu samotné realizace analýza konstatuje, že „rok 2021 byl ze strany koncesionáře využit především k přípravným pracím, a že „viditelný postup prací lze v současné době sledovat již na všech nových úsecích“.

Celkově tedy vláda hodnotí projekt jako úspěšný a výhodný. Dala tak zelenou úvahám, že v PPP projektech lze pokračovat i na jiných úsecích dálnic. V současné době se uvažuje o využití PPP projektu pro zajištění části dálnice D 35.

Všeobecně přijímané benefity PPP

  • Investice do veřejného sektoru může zajistit účinnější správu veřejných zdrojů
  • Využití know-how všech aktérů vytváří prostor pro inovativní změny projektů
  • Nákladová efektivita – optimalizace celoživotních nákladů projektu, vyšší předvídatelnost nákladů a realizace v řádných termínech
  • Zajištění kvality – zadavatel neplatí plnou platbu pokud infrastruktura není zprovozněna nebo nedosahuje dohodnuté kvality
  • Nezvyšuje se zadlužení státu – při správném nastavení projektu dle metodiky ESA 2010 nejde o skryté zadlužení státu. Projekt je pořízen formou služby
  • Rozložení investičních nákladů v čase – není třeba disponovat rozpočtovými prostředky na pokrytí investičních nákladů v úvodu projektu
  • Rizika spojená s výstavbou a údržbou aktiv nese společnost ze soukromého sektoru

Nevýhody PPP projektů

  • Na rozdíl od tradiční realizace projektu je příprava PPP projektu daleko náročnější a vyžaduje dlouhodobou politickou podporu
  • Přípravná fáze bývá pro zadavatele nákladnější, vyžaduje vyšší rozpočet a bez kvalitních poradců s praktickými zkušenostmi je velmi špatně realizovatelná
  • Případné významnější změny v obsahu projektu po zahájení realizace jsou velmi obtížné s ohledem na dlouhodobost smlouvy
  • Ve výsledné ceně musí být zohledněna i riziková přirážka a cena soukromého partnera

Pokračování na D35

Dálnice D35 představuje jeden z klíčových prvků dálniční sítě České republiky, její dokončení by totiž mělo ulevit výrazně přetížené D1, která je jediným plnohodnotným dálničním spojením mezi Čechy a Moravou. D35 navíc tvoří součást transevropské dopravní sítě (TEN-T) a je považována za strategickou trasu umožňující mezinárodní dopravní spojení.

Významným rizikem projektu PPP je ale potřebný objem financí, který atakuje hranici 1,5 mld. eur, což je částka, která je na jedné straně investorsky velmi atraktivní, na druhé straně může být problematická z hlediska řízení investorských rizik.

S ohledem na důležitost dokončení D35 a její klasifikaci jako prioritního projektu je ale podle ministerstva dopravy nezbytné, aby financování bylo zajištěno bezprostředně po dokončení investorské přípravy, tzn. ihned po získání všech potřebných povolení a majetkových práv, a bylo tak možné zahájit výstavbu.

Z tohoto důvodu Ministerstvo dopravy doporučilo zvážit variantu externího dluhového financování formou PPP projektu v případě, že by rozpočtové prostředky státu v danou chvíli realizace nebyly dostačující.

Jana Bartošová