Jazykové dovednosti patří mezi velmi ceněné položky v životopise, ať už se ucházíte o pozici v mezinárodní firmě, v zákaznickém servisu, nebo třeba v administrativě. Zaměstnavatelé si stále více uvědomují, že ovládání cizích jazyků zvyšuje flexibilitu a efektivitu jejich týmu. Jak ale jazykové znalosti správně a přehledně uvést, aby působily profesionálně a přiměřeně vašim skutečným schopnostem?

Proč jsou jazykové dovednosti důležité?

Cizí jazyk je dnes často požadován i na pozicích, které s mezinárodním prostředím přímo nesouvisí. Firmy hledají zaměstnance schopné komunikovat se zahraničními klienty, dodavateli nebo kolegy. Často už nestačí základní znalost angličtiny – na mnoha pracovních pozicích může být výhodou i němčina, francouzština, španělština nebo jiné jazyky.

Jazykové dovednosti navíc ukazují i na vaši ochotu se vzdělávat, přizpůsobivost a širší rozhled, což jsou vlastnosti, které personalisté oceňují.

Kam jazykové znalosti zařadit?

V životopise by měly být jazykové schopnosti zařazeny do samostatné sekce, ideálně pod nebo nad sekcí s dovednostmi (tzv. „Skills“). V některých případech, například pokud jsou pro pozici klíčové, můžete tuto sekci umístit i výše – hned za vzdělání nebo pracovní zkušenosti.

Tip: Pokud je ovládání konkrétního jazyka podmínkou pracovní nabídky, umístěte jazykové dovednosti do horní poloviny životopisu, aby je personalista viděl co nejdříve.

Jak jazykové znalosti popsat?

Existují dvě nejčastější metody:

1. Popis úrovně pomocí škály (například podle CEFR)

Evropský referenční rámec pro jazyky (CEFR) je standardizovaný systém, který rozděluje znalosti jazyka na šest úrovní:

  • A1 a A2 – základní uživatel,
  • B1 a B2 – samostatný uživatel,
  • C1 a C2 – pokročilý uživatel.

Příklad zápisu:

  • Angličtina – B2 (samostatný uživatel)
  • Němčina – A2 (základní znalost)

2. Popis pomocí vlastních formulací

Tento způsob je méně formální a často využívaný u kreativních nebo méně technických pozic.

Příklad zápisu:

Mohlo by vás zajímat

  • Angličtina – pokročilá znalost (aktivní používání v práci)
  • Francouzština – pasivní znalost (čtení a porozumění textu)

Obě varianty můžete kombinovat, například uvést jazyk a úroveň podle CEFR a přidat stručný komentář (např. „Angličtina – B2, denní komunikace s klienty“).

Na co si dát pozor

  • Buďte upřímní – nepřehánějte své schopnosti. Personalista může jazykovou znalost snadno prověřit.
  • Zvažte kontext pozice – jinou úroveň jazyků bude vyžadovat zákaznická podpora a jinou třeba marketingový analytik.
  • Specifikujte využití – pokud jste jazyk používali v předchozím zaměstnání, uveďte to. Zvýší to důvěryhodnost vašeho zápisu.

Jak to může vypadat v praxi?

Ukázka v životopise:

JAZYKOVÉ ZNALOSTI

  • Angličtina – C1 (denní komunikace, tvorba dokumentů)
  • Němčina – B1 (základní komunikace s dodavateli)
  • Ruština – A2 (pasivní znalost)

Závěr

Jazykové znalosti mohou rozhodnout o vašem úspěchu při hledání práce, proto by jejich uvedení v životopise mělo být srozumitelné, přehledné a odpovídající realitě. Nepodceňujte tuto sekci – i na první pohled „doplňková“ dovednost může být právě tím, co vám otevře dveře k nové kariérní příležitosti.