Modernizace a posílení evropské elektrické sítě má snížit cenu elektřiny o 972 miliard korun ročně. Klíčovým bodem návrhu Evropské komise je razantní zjednodušení a zrychlení povolovacího řízení, které v současnosti prodlužuje výstavbu velkých projektů. Zatímco průmyslové asociace změny vítají, ekologové varují před oslabením ochrany přírody.
Balíček opatření týkající se energetických sítí v EU, který představila Brusel minulý týden, vyvolal smíšené reakce ze strany poslanců Evropského parlamentu, průmyslových skupin a environmentálních organizací. Ačkoli mnozí vítají návrhy na rychlejší vydávání povolení a chytřejší plánování, obavy o ochranu přírody zůstávají.
„Energetická transformace Evropy naráží na fyzické limity,“ obhajuje nová pravidla europoslanec Dan Nica (S&D/Rumunsko). Balíček označil za krok směrem k bezpečnějšímu, integrovanějšímu a konkurenceschopnějšímu energetickému systému.
Zástupci průmyslu chtějí změnu
Průmyslová skupina zastupující sektor větrné energie WindEurope varovala, že bez rozhodných opatření v oblasti energetických sítí Evropa riskuje, že nesplní své cíle v oblasti energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti. Sdružení BusinessEurope uvítalo uznání energetické infrastruktury jako záležitosti společného zájmu.
Environmentální organizace vyjádřily ale výhrady. Climate Action Network Europe varovala před oslabením ochrany životního prostředí. „Rozvolnění environmentálních pravidel naruší důvěru veřejnosti. V konečném výsledku může energetické projekty ještě více zpozdit,“ uvedla ředitelka Climate Action Network Europe Chiara Martinelliová.
Lepší propojení ušetří miliardy
Cílem Komise je posílení přeshraničního propojení sítí. Má tím dojít ke zlevnění elektřiny, která je stále dvakrát až třikrát vyšší, než jsou ceny ve Spojených státech a v Číně. Bruselská exekutiva odhadla, že lépe integrované sítě by mohly v celé sedmadvacítce ušetřit až 40 miliard eur (972 miliard korun) ročně díky snížení přetížení, omezování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a snížení závislosti na dovozu fosilních paliv.
V rámci energetické transformace má dojít také k podpoře vodíkové infrastruktury. Organizace Hydrogen Europe ale varovala, že vodíková infrastruktura zatím nedostává stejnou podporu jako elektrické sítě, zejména pokud jde o skladování a zrychlené vydávání povolení.
Mohlo by vás zajímat
„S vhodnou infrastrukturou pomůže vodík řídit proměnlivou poptávku. Flexibilitu můžeme využívat až poté, co na trhu vzniknou vodíkové sítě a skladovací kapacity,“ uvedl generální ředitel organizace Hydrogen Europe Jorgo Chatzimarkakis.
Citlivé téma
Některá energetická propojení jsou mezi členskými státy politicky citlivá. Například nedostatečná integrace sítí mezi Francií a Španělskem patří mezi nejčastěji zmiňovaný argument, že se musí systém změnit. Kritici upozorňovali na slabé propojení během dubnového výpadku elektřiny na Pyrenejském poloostrově.
Úroveň propojení mezi oběma zeměmi je hluboko pod cíli EU. Unie je stanovila na 10 procent národní výrobní kapacity elektrické energie do roku 2020 a minimálně 15 procent do roku 2030. Na začátku roku 2025 dosud osm zemí, včetně Španělska, nedosáhlo ani desetiprocentního cíle. Francie se ale dlouhodobě obává, že dovoz levnější španělské solární energie by mohl ohrozit ziskovost jejích jaderných elektráren a brání se rozšiřování energetických propojení.
Zdlouhavé povolovací předpisy
Komise tvrdí, že největší překážkou pro modernizaci energetické soustavy jsou povolovací řízení. Schvalovací procesy pro velké projekty mohou v současné době trvat až 10 let. Balíček proto navrhuje výrazně zjednodušit environmentální a administrativní postupy. Menší projekty skladování energie nebudou potřebovat některá povolení. Pravidla pro výměnu větrných turbín budou také jednodušší, pokud se nezmění kapacita a rozloha větrných parků.
Zjednodušení pravidel ocenilo sdružení evropských průmyslových asociací BusinessEurope: „Povolovací řízení nyní představuje více než polovinu času potřebného k realizaci projektů energetické infrastruktury.“
Zásadní ale bude, jak se změny promítnou do praxe. „Jakýkoli plán musí vycházet z národních a regionálních politik. Jeho realizace závisí na těch, kteří budou infrastrukturu financovat,“ napsala nezisková organizace Iniciativa pro obnovitelné zdroje energie (RGI). Nesmí se opomíjet ani rizika pro ochranu přírody, namítla.
Energetická bezpečnost a geopolitika
Plány mají také posílit energetickou nezávislost Evropy. V roce 2024 Unie utratila 375 miliard eur (9,1 bilionu korun) za dovoz uhlí, ropy a zemního plynu. „To znamená, že každou hodinu opouští Unii 43 milionů eur,“ uvedl europoslanec Seán Kelly (EPP/Irsko). „To je problém jak z ekonomického, tak z geopolitického hlediska. Balíček vysílá jasný signál, že Evropa konečně přikládá elektrické síti význam, jaký si zaslouží,“ řekl.
Rozšíření sítí by také mělo zvýšit odolnost kontinentu vůči fyzickým a kybernetickým hrozbám. Za jediný rok byly sítě terčem 48 úspěšných útoků.
Energetický balíček budou nyní projednají poslanci Evropského parlamentu a také zástupci členských států v rámci Rady EU. I když panuje shoda na tom, že je současný systém je neefektivní, národní vlády mají právo veta nad infrastrukturními projekty na svém území.
