Byla jednou jedna země, která nebyla moc bohatá, ani chudá, a která nerostla moc rychle, ale ani pomalu. Tak by mohla začínat pohádka o České republice. Zhruba totéž uvádí ve svých nových statistikách Mezinárodní měnový fond. Podle výše hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele je Česko 40. nejbohatší zemí světa, mezi sedmadvaceti státy Evropské unie drží 16. místo.
Tentokrát se pojďme zaměřit na tržní hodnoty HDP bez očištění o vliv kupní síly. Loňský výkon české ekonomiky podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) vychází na 31 543 dolarů. Jsme tedy na tom zhruba o desetinu hůře než Španělsko a Slovinsko, těsně za námi je Estonsko. Dohání nás rychle rostoucí Litva, naopak před dalšími státy bývalého východního bloku máme bezpečný náskok.
Pořadí MMF se liší od Eurostatu
Statistiky MMF se zde hodně liší od čísel v paritě kupní síly, které nedávno zveřejnil unijní Eurostat. Podle Eurostatu je Česko na 91 procentech průměrné hodnoty zemí EU. Podle výše HDP v tržních cenách, jak je uvádí měnový fond, je Česko na 73 procentech průměru evropské sedmadvacítky.
Jak Ekonomický deník informoval na konci března, statistika Eurostatu obsahuje několik „odvážných“ tvrzení – například to, že Rumunsko je na tom už dnes ekonomicky lépe než Slovensko a Maďarsko. MMF si to nemyslí a řadí Rumunsko na předposlední místo. Nejchudší zemí EU zůstává podle všech měřítek Bulharsko, to je však může pochlubit největším růstem HDP za posledních pět let, a sice o 78 procent (bez očištění od inflace).
Země EU podle výše HDP na obyvatele (v roce 2024)
| země | HDP/obyvatele (USD) | zvýšení za 5 let * |
| Lucembursko | 138 634 | 21,8 % |
| Irsko | 106 456 | 30,6 % |
| Dánsko | 72 042 | 21,1 % |
| Nizozemsko | 68 393 | 27,2 % |
| Švédsko | 57 625 | 11,8 % |
| Rakousko | 56 915 | 13,8 % |
| Belgie | 56 271 | 20,1 % |
| Německo | 54 990 | 15,5 % |
| Finsko | 53 326 | 10,2 % |
| Francie | 46 204 | 14,1 % |
| Malta | 43 992 | 32,7 % |
| Itálie | 40 224 | 19,1 % |
| Kypr | 38 625 | 29,1 % |
| Španělsko | 35 092 | 18,3 % |
| Slovinsko | 34 117 | 31,7 % |
| ČESKÁ REPUBLIKA | 31 543 | 31,4 % |
| Estonsko | 31 174 | 29,8 % |
| Litva | 29 339 | 48,7 % |
| Portugalsko | 28 918 | 24,7 % |
| Slovensko | 25 925 | 33,5 % |
| Polsko | 24 810 | 56,3 % |
| Řecko | 24 716 | 27,9 % |
| Chorvatsko | 23 989 | 54,1 % |
| Maďarsko | 23 272 | 36,9 % |
| Lotyšsko | 23 243 | 34,8 % |
| Rumunsko | 20 278 | 56,4 % |
| Bulharsko | 17 588 | 78,1 % |
Nejvíc rostou chudší státy a daňové ráje
Mezi další rychle rostoucí ekonomiky patří Polsko, Chorvatsko a Rumunsko, které si polepšily oproti roku 2019 o více než 50 procent. Jejich vývoj lze brát jako důkaz, že politika Evropské unie zaměřená na snižování rozdílů v ekonomické úrovni členských zemí funguje. Růst ve jmenovaných zemích totiž patří k nejvyšším nejen v Evropě, ale i ve světě.
Co se týká bohatších zemí EU, tady je nápadný ekonomický růst zemí, které jsou vhodné pro daňové optimalizace a umisťování sídel mezinárodních firem. Tedy jmenovitě Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Malta a Kypr. Naopak poměrně slabý růst HDP vykazují dvě největší ekonomiky Evropské unie – tedy ta německá a francouzská.
Mohlo by vás zajímat
Pár dalších zajímavostí z aktuálních dat MMF o ekonomické situaci zemí světa naleznete v přehledu níže:
- Nejbohatší zemí světa zůstává Lucembursko, za ním následují Irsko a Švýcarsko. Nejbohatší mimoevropskou zemí je pak Singapur.
- Z velkých ekonomik jednoznačně vedou Spojené státy s 85 812 dolary, což vystačilo v žebříčku na 7. místo.
- Nejchudší zemí světa se loni stal válkou rozvrácený Jižní Súdán, který na posledním místě vystřídal dlouhodobě nejslabší Burundi.
- Nejvyšší růst HDP na obyvatele v letech 2019 až 2024 vykázala jihoamerická Guyana (o 370 procent), které pomohl start těžby ropy v pobřežních vodách.
- Na dalších místech jsou Gruzie, Arménie, Albánie, Bulharsko a Srbsko, které si oproti roku 2019 polepšily o 74 až 93 procent.
- Nejméně 20 zemí světa je na tom ekonomicky hůře než o pět let dříve (dvacet je jistých, u dalších zemí chybí aktuální údaj). Patří mezi ně třeba Nigérie, Jihoafrická republika, Thajsko, Libanon, ale i Japonsko – hlavně kvůli propadu kurzu yenu k dolaru.
Zpomalení kvůli Trumpovým clům
Co se týká výhledu do nejbližších let, tady moc MMF v případě České republiky moc optimistický není. Oproti výhledu z loňského podzimu snížil tempo očekávaného reálného růstu české ekonomiky z 2,4 procenta na 1,6 procenta. Pro příští rok měnový fond předpovídá růst o 1,8 procenta. Hlavním zdrojem zmíněného pesimismu jsou očekávané dopady celní války, kterou rozjíždí metodou pokus – omyl americký prezident Donald Trump.
Měnový fond zhoršil také odhad růstu světové ekonomiky. Letos očekává zvýšení globálního HDP o 2,8 procenta, příští rok o tři procenta. Růst v letošním roce tak bude výrazně pod průměrem let 2000 až 2019, který činil 3,7 procenta za rok. Loni světová ekonomika vzrostla v průměru o 3,3 procenta.
