Jak se zbavit problému za miliardu? Velká čínská investice skončila v troskách

Mnoho otazníků se vznáší nad insolvencí někdejší největší čínské investice v České republice. Společnost Shanghai Maling Czech do vybudování továrny na masové konzervy v Hrobčicích na Teplicku investovala 430 milionů korun. Na místě bývalého státního statku postavila tehdy vůbec první zahraniční výrobnu, která měla zásobovat evropský trh luncheon meatem. Původní záměr se ale zvrtl, firma se ocitla dvakrát v insolvenci a jednání Číňanů nenasvědčuje tomu, že bych chtěli investiční záměr zachránit a vdechnout mu nový život.

Čím dál více indicií také ukazuje na to, že minimálně od doby odvrácení druhého insolvenčního návrhu, pokud tam takovýto záměr nebyl již dříve, jsou patrné pokusy na zneužití situace a vlivu v koncernu z pozice velké čínské státní společnosti, na ovlivňování směřování celého případu.

Nabízí se proto zásadní otázka: Jde o neschopnost nebo řízenou likvidaci společnosti s minimálními povinnostmi? Případně jde o levný způsob, jak oddlužit společnost a zbavit se přitom nepohodlného společníka?

Luncheon meat z Krušných hor

V roce 2008 se pod Krušnými horami s velkou slávou začaly vyrábět originální masové konzervy dle čínské receptury. Šlo především o oblíbené vepřové luncheon meaty, které se v Šanghaji vyrábějí už od 30. let minulého století.

Když ředitel české pobočky Qidong Heng v Hrobčicích otevíral brány nové továrny, firma měla velké plány. Z původních 30 tisíc metrů čtverečních se měla výrobní plocha ztrojnásobit a v konzervárně mělo najít práci 150 lidí. To se ale nikdy nepovedlo.

Společnost začala psát svou historii v České republice v roce 2005, když byla na úřadu vlády při návštěvě čínského premiéra podepsána smlouva o joint venture společnosti.

Mohlo by vás zajímat

Vrah střílel na Filosofické fakultě i z brokovnice. Jak ji použil, policie tají

V roce 2006 byly založena akciová společnost Shanghai Maling Czech. Ale již při stavbě se začaly objevovat první problémy s financováním. Podle zdrojů obeznámených s příběhem společnosti bylo patrné, že čínská strana na takovou investici nebyla připravená.

V roce 2008 byl zkolaudován výrobní závod. Insideři tvrdí, že se obnažila úplná obchodní nepřipravenost projektu – zcela ignorující aktuální situaci na trhu. Ve chvíli, kdy na tuto nepřipravenost z české strany začalo být poukazováno, tak se řešilo jen to, aby z Číny do České republiky připluly další peníze. Projekt se dál zadlužoval, investoři ignorovali informace o tom, že bez odbytu zajištěného mateřskou firmou nemůže být projekt soběstačný.

V běhu času lze zachytit typický postup Číňanů při byznysových problémech – hlavně neztratit tvář, obvinit a perzekvovat kohokoliv spojeného s problémem. aby nevyšlo najevo, že investici sami nezvládli. A to i za cenu několikanásobně vyšších nákladů, než by je stálo udržení společnosti nad vodou. V tomto případě si jako obětního beránka vybrali minoritního akcionáře a ředitele, pana Qidonga Henga. Qidong Heng je český podnikatel čínského původu, který od roku 1991 žije a pracuje v České republice. Ve společnosti Shanghai Maling Czech působil jako generální ředitel (místopředseda představenstva). Působil také několik let jako poradce generálního ředitele vládní agentury CzechInvest pro česko-čínské vztahy.

Ve chvíli, kdy čínský management pochopil, že z této investice nebude mít žádný osobní prospěch změnila se záchranná akce na tažení za zamaskováním vlastních chyb.

Je přitom přinejmenším zvláštní, že v probíhajícím insolvenčním řízení jsou největší incidenční spory vedeny nebo rušeny spíše dle libosti či vhodnosti určené věřitelským výborem, který je řízen společnostmi z koncernu, než podle toho, co by bylo vhodné pro věřitele. Spory pak spíše připomínají „hon na čarodějnice“ než snahu dopátrat se pravdy a celou insolvenci řádně ukončit.

Střet zájmů?

Původní záměr vybudovat v České republice výrobu pro Evropu a západní svět nebyl vůbec špatný, průzkumy prokázaly, že trh byl dostatečně velký, aby mohl být výrobní závod soběstačný a profitabilní. Dobrému záměru ale scházel dotažený marketing a nebyly připraveny krizové plány pro případ, kdyby se firmě byznysově nedařilo.

Přemrštěná očekávání pak měla za následek akceptování podpory z veřejných zdrojů v rozsahu, který nebyl dosažitelný – zejména nově vytvořená pracovní místa.Shanghai Maling Aquarius dal pokyn k přijetí dotace i přesto, že nebyl zajištěn odbyt a podmínky dotace nebyly plněny. To vše při očekávání změn k lepšímu, které však nikdy nepřišly.

Lidé znalí příběhu hrobčické konzervárny se dnes pozastavují především nad tím, jak je možné, že soud v tomto insolvenčním řízení dopustil flagrantní střet zájmů.

Přihlášené pohledávky ze skupiny Shanghai Maling Aquarius – Bright Food Group, které byly reálně kapitálovými vklady pro provoz, byly uznány jako pohledávky největších nezajištěných věřitelů. Ti pak ovládli věřitelský výbor (Původně to nebyla ani zápůjčka, pouze ručení za poskytnuté úvěry ze strany mateřské společnosti, vyplacené společnostmi ze skupiny na základě ručitelské smlouvy – pozn. red).

„Dva největší věřitelé přímo ze skupiny původního majitele (Bright Food Group – pozn. red.) podpořili insolvenčního správce v nečinnosti. Kvůli tomu se nepokračovalo v žalobě na mateřskou společnost o škody za více než 600 milionů korun. Zde měl insolvenční správce jedinečnou příležitost získat peníze do podstaty,“ uvádí zdroje Ekonomického deníku.

„Zarážející je také schválení prodeje podniku v dražbě jedinému zájemci, kde navíc okolnosti naznačují, že to prodej byl připravován přímo pro něj. Největší věřitele zastupuje právní kancelář Schaffer & Partner, přičemž auditory Shanghai Maling v posledním roce před insolvencí byla rovněž společnost Schaffer & Partner. Shanghai Maling Czech kvůli tomu podávala stížnost na střet zájmů z důvodu podezření na zneužití informací ve prospěch největších věřitelů,“ pokračují zdroje.

„Bright Food Group prostřednictvím věřitelského výboru ovlivňuje insolvenčního správce a perzekvuje českého občana Qidong Henga velkou řadou incidenčních sporů. V tom největším (o založení ručení statutárního orgánu) stíhá jen jeho osobně jako místopředsedu představenstva, přičemž předseda představenstva či ostatní členové představenstva – dosazení ze strany majoritního akcionáře skupiny Bright Food Group – nejsou stíháni v žádném sporu.. A to přesto, že měli stejná nebo vyšší oprávnění jednat za společnost a nesou tak stejnou, ne-li větší vinu na jejím úpadku. Největší věřitelé záměrně zamlčují fakta o vzniku dluhu – přihlášky pohledávek zajišťoval Schaffer & Partner,“ uvedly dále zdroje Ekonomického deníku.

Na hrozbu insolvenční situace bylo přitom českým managementem společnosti v čele s Qidongem Hengem upozorňováno již od roku 2013, kdy byla přislíbena pomoc celému projektu.

Vzepřel se zaběhnutým čínským pořádkům

„Ve chvíli, kdy se Qidong Heng vzepřel a nechtěl dodržovat čínské zaběhnuté pořádky, kdy je potřeba poslouchat cokoliv, co si mateřská firma usmyslí a udělat to i kdyby to bylo v rozporu s místními zvyklostmi, tak mu začalo být vyhrožováno. Že ho zníčí, že skončí zcela bez majetku. Že nepřestanou, dokud se jim to nepovede, prostředků že na to mají dost, tvrdí zdroje Ekonomického deníku.

„Můžeme popsat reálnou situaci z roku 2012, kdy nastoupil do společnosti nový management. Událost se odehrála na jednání zahraničních společností koncernu Bright Food Group. Ve chvíli, kdy začal Heng odporovat příkazům Číny, která měla velmi nejasný pojem o tom, co je v českém právním (podnikatelském) systému možné, vyhrožovali mu, že udělají problémy jeho rodině v Číně, pokud neudělá přesně to, co chtějí. „Máme dost peněz na to, abychom tě donutili poslouchat – nejde nám o peníze, stejně nejsou naše a máme jich spoustu – jde nám jen o to, aby lidi dělali, co chceme my – jinak je zničíme,“ popsal reálný děj jeden z insiderů.

Později, ke konci roku 2014, delegace z Bright Food Group řešila situaci kolem konzervárny v České republice za účasti nejvyšších představitelů Šanghaje.

„Například těsně před odletem, ve VIP salonku na letišti, donutili Qidonga Henga pod pohrůžkami aby podepsal stažení insolvence s tím, že uhradí veškeré jeho i osobní ztráty a s příslibem, že to nijak neovlivní jeho rodinu v Číně.“ dodává insider

V té době se také začal stupňovat tlak na odstoupení pana Henga z jeho pozice v Czech Investu, kde působil jako poradce ředitele Karla Kučery. Tomu se však ubránil. Pokud by se však jeho odstoupení zdařilo, je velmi pravděpodobné, že by jako ´nepohodlný´ při některé ze svých návštěv rodiny v Číně prostě zmizel,“ tvrdí zdroj.

„Jsme přesvědčeni, že od této chvíle se Bright Food Group nejspíše připravovala na skutečný exit z České republiky. Čím dál tím více jsme přesvědčeni, že si za 2 miliony dolarů koupili čas, který potřebovali na přípravu celého procesu a obvinění Qidonga Henga z neúspěchu. V podstatě jen zazáplatovali penězi největší problém a ostatní vůbec neměli vůli řešit. “ sdělují další zdroje Ekonomického deníku. „Poslat podnik do insolvence pro něj byl nejlevnějším a nejjednodušším řeším. Potřebovali ukázat na jiného viníka, než byli oni sami. Pomocí dražby zamaskovali insolvenci převedením majetku pro jinou entitu ve skupině. Navenek to vypadalo, že zaznamenali nějaké ztráty, ale při jejich obratu a ziscích se přeci nic tak hrozného nestalo,“ doplňuje ještě zdroj.

Jak šel čas s projektem

Společnost začala psát svou historii v České republice v roce 2005, když byla na úřadu vlády při návštěvě čínského premiéra podepsána smlouva o joint venture společnosti.

Česká společnost v roce 2009 poprvé zjistila, že není oprávněna používat ochrannou známku Maling. Což byl dost zásadní problém pro marketing prodeje výrobků a v podstatě to vrátilo prodeje na začátek a také k závislosti na obchodech, které dohodne čínská mateřská společnost.

V březnu roku 2013 upozornila valná hromada společnosti na předluženost, mateřská firma Shanghai Maling Aquarius přislíbila finanční pomoc. Z firmy několik měsíců odcházela upozornění na to, že pokud nepřijde podpora ze strany mateřské společnosti, bude celý projekt zralý na konkurs.

Číňané si nicméně podporu, představovali tak, že pošlou peníze a vše bude v pořádku, vůbec ale nepřemýšleli nad dalším zadlužováním.

Zde se pak podle insiderů začaly objevovat první náznaky, že se připravují na to, jak hodit vinu na ředitele Qidong Henga

V květnu roku 2014 padnul první návrh na insolvenci – věřitelský – ten byl po úhradě závazků stažen. Qidong Heng byl donucen jej nechat stáhnout a vztah s dodavatelem urovnat i přesto, že nebyla žádná indikace, že se situace bude zlepšovat. Z Číny přicházely pouze další přísliby.

„Později přišel již otevřený nátlak na Qidonga Henga a pravděpodobně oddalovací manévry a příprava na to, jak celou společnost nuceně převzít a zároveň se zbavit pohledávek,“ sdělil Ekonomickému deníku zdroj obeznámený s příběhem továrny na luncheon meat.

V prosinci téhož roku padnul druhý návrh na insolvenci – dlužnický – ten podával Qidong Heng, který viděl, že se situace nejspíše nezlepší, a že Číňané jen oddalují nevyhnutelné, aby neztratili svou tvář. Ten byl v lednu 2015 stažen na podnět majoritního akcionáře.

V říjnu roku 2015 padnul finální návrh na insolvenci – věřitelský, potvrzen byl v únoru následujícího roku. Od května 2016 se pak rozběhly první incidenční spory.

V srpnu roku 2017 byl závod prodán ve dražbě, kupcem byla společnost ze skupiny Bright Food. Transakci procesovala ve velmi krátkém řízení Prokonzulta za cenu 69 milionů korun, zájemce byl jediný.

Průběh insolvenčního řízení lze sledovat ZDE.

Konzervy ze závodu u Teplic měly směřovat do Evropy i USA. Skončil ale v insolvenci. Foto: Shanghai Maling

Co se doma upeče

Bright Food Group je jednou z největších státních společností v Číně – je největším producentem cukru a mléka. Ve struktuře společnosti je okolo 30 dceřiných společností různých zaměření:

jednou z nich je Shanghai Maling Aquarius (SHMAQ) – majoritní akcionář Shanghai Maling Czech (SHMCZ)

Shanghai Maling Hong Kong je přímou dcerou SHMAQ – tedy sesterskou společností SMHCZ a měl být původně jedním ze zakládajících akcionářů SHMCZ – nyní je jedním z největších věřitelů
Bright Food Hong Kong je dceřinou firmou Bright Food, které je používána pro investice mimo Čínu
Wisdom Development, nabyvatel výrobního závodu v Hrobčicích v rámci dražby, je součástí koncernu Bright Food Group. V Itálii drží provoz na výrobu olivového oleje

Jak podle zdrojů Ekonomického deníku vznikly pohledávky přihlášených SHMHK a BFHK?

SHMAQ chtěla zaslat peníze pro provozní účely pro SHMCZ – vzhledem k byrokratické komplikovanosti takového procesu zvolila cestu uzavření úvěrové smlouvy ve prospěch SHMCZ u čínské banky s tím, že SHMAQ je ručitelem takového úvěru na základě vlastní garance v Čínské lidové republice
Smlouvy podepisovala předsedkyně představenstva – bez ohledu na úvěrové přetížení společnosti, čímž ji svým chování dostala do insolvenční situace – tedy čínský management nikoliv Qidong Heng
Po podání insolvenčního návrhu banky byly zesplatněny garance SHMAQ, přičemž SHMAQ tyto garance vyplatila prostřednictvím dceřiných/sesterských společností v koncernu SHMHK a BFHK – tyto pak pohledávky uplatnily v rámci insolvenčního řízení
Jedná se tedy v podstatě o zápůjčku akcionáře, které by neměl být přiznán status věřitele, nebo alespoň ne věřitele, který následně ovládne věřitelský výbor a může ovlivňovat chod celé insolvence
Tito věřitelé zároveň rozhodovali o nepokračování ve sporu proti vlastní mateřské společnosti i přesto, že to bylo proti zájmu ostatních věřitelů, kteří by takto mohli být zcela (nebo v daleko větší míře) uspokojeni

Zdroje Ekonomického deníku se mimo jiné pozastavují nad tím, jak mohla být Shanghai Maling Hong Kong uznána jako věřitel, když v jejím případě šlo o půjčku akcionáře.

Dále pak nad tím, že Bright Food Hong Kong – věřitel – vyplatil půjčky, kde byly firmy ze skupiny jen jako ručitelé, ale přihlásili se jako věřitelé.

„Je zarážející, že insolvenční správce nebo soud neprotestovali proti složení věřitelského výboru. Dva největší věřitelé jsou z koncernu a jejich pohledávky vznikly po uplatnění jejich ručení bankami v Číně – v rámci koncernu jsou na úrovni sesterských společností a SHMHK (dříve Moukei Development) měl být původně akcionářem SHMCZ. Zároveň pokud by souhlasili se zaslaným návrhem kapitalizace jejich pohledávek, tak měli zdravou firmu – je otázkou, zda jim někdo neporadil, že to bude levnější varianta, jak se zbavit závazků,“ zamýšlí se zdroj Ekonomického deníku.

„Zarážející je také dražba závodu, kdy byl jediný zájemce dle stanovených podmínek. Nebyly tak nastaveny záměrně, aby se přihlásil jen jeden kupec a podnik koupil za vyvolávací, odhadní, cenu? Přitom je to další společnost ze skupiny. Opravdu se SHMAQ zbavila dluhů ve výši přes 500 milionů korun za platbu 69 milionů korun, a ještě jí zůstal v ruce majetek za více než 250 milionů, což je investiční hodnota závodu?“ klade sidalší a další otázky zdroj Ekonomického deníku.

„Insolvenční správce na pokyn věřitelského výboru zastavil, nepokračoval v žalobě na 656 milionů korun proti mateřské společnosti. Proč? V případě výhry legitimního sporu by se vyřešily kompletně závazky společnosti a byl by tu zdravý podnik s velkým majetkem,“ připomíná zdroj a vyjmenovává další podezřelé okolnosti: „Stanovení věřitelského výboru SHMHK a BRFHK – postoupení pohledávek matky, resp. aplikace ručitelského závazku v Číně. Věřitelský výbor nepokračuje v žalobě sám proti sobě, což je jasný střet zájmů. Už to je promlčeno nebo brzy bude, přitom z dané částky by byli uspokojeni všichni věřitelé. Dále, nesouhlasili s kapitalizací, mohla to zachránit. SHMAQ – SHMHK – Bright Food – jsou personálně provázány. Účelové zadání žalob na Qidonga Henga, i když nebyl jediný statutár. Maskování ztráty investice koupí podniku v dražbě.

„Je to ilustrace skrytého vlivu Číny v České republice a nekalých až mafiánských praktik Číny vůči nepohodlným lidem v České republice. Je to šikana, kterou Číně pomáhají realizovat i české instituce,“ uzavírá jeden ze zdrojů Ekonomického deníku, který se s ohledem na zaangažovanost v problému, přeje zůstat v anonymitě.

Jan Hrbáček