Šéf hnutí ANO Andrej Babiš míří k dalšímu volebnímu vítězství. Byznysově se mu už tak moc nedaří. První velké podniky spadající do holdingu Agrofert, který Babiš nepřímo ovládá přes svůj svěřenský fond, zveřejňují výsledky za minulý rok. Zatímco chemičky Deza a Lovochemie se potácejí na hraně zisku a ztráty, přerovská Precheza solidně vydělává.

Největší Babišova chemička na českém území – DEZA ve Valašském Meziříčí – se loni vrátila k ziskovému hospodaření. Na provozní úrovni však byla ztrátová a do plusu ji vytáhla pouze dividenda od společného podniku CS Cabot ve výši 333 milionů korun. Čistý zisk DEZY tak loni dosáhl 149 milionů korun, což je při 9miliardových tržbách poměrně málo.

Spor DEZA versus Cabot

Podnik CS Cabot převzal v roce 1994 výrobu sazí, majoritních 52 procent v něm vlastní americký Cabot Corporation. Ve výroční zprávě DEZY lze nalézt řadu stížností na nevýhodnou spolupráci s Cabotem. Kvůli špatně nastaveným smlouvám musí DEZA prodávat meziprodukty CS Cabotu příliš levně, což vedlo až k zahájení arbitrážního řízení. „Ukončení arbitrážního řízení se očekává v červenci 2025,“ uvedla DEZA.

Předseda představenstva podniku DEZA Zbyněk Průša v úvodu výroční zprávy zmínil, že loňské první pololetí bylo úspěšné. Naopak v druhé polovině roku se DEZA opět dostala do ztráty, a to hlavně v důsledku dalšího snížení dostupnosti surovin. „K této situaci přispělo uzavření čtyř klíčových dodavatelů a pokles produkce u dalších dodavatelů. Zářijové povodně ještě více situaci zkomplikovaly a zesílily nepříznivý dopad na již tak omezený trh surovin,“ uvedl Průša. Problém souvisí s omezováním produkce koksu v Evropě.

DEZA se zatím v letošním roce objevuje v médiích hlavně v souvislosti s nehodou vlaku, který vezl náklad benzenu ze zmíněné továrny a havaroval u Hustopečí nad Bečvou.

Mohlo by vás zajímat

Výsledky českých chemiček ze skupiny Agrofert

čistý zisk (mil. Kč)202220232024
DEZA283-62149
Lovochemie42425-21
Precheza604161479

Lovochemii kazí byznys dovozy z Ruska

Opačným směrem se loni vydala lovosická Lovochemie. Po zisku 25 milionů korun v roce 2023 měla loni ztrátu ve výši 21 milionů korun. Ke zhoršení došlo navzdory tomu, že se loni objem výroby dusíkatých hnojiv a kyseliny dusičné po předloňském propadu vrátil k úrovním roku 2022. Tržby meziročně vzrostly o 12 procent na 6,4 miliardy korun.

Vedení Lovochemie ve výroční zprávě uvádí, že nízká ziskovost souvisí s nízkými maržemi. Na evropský trh se totiž valí levnější produkce z dovozu. Další směřování firmy ovlivní třeba to, jak účinný bude zásah Evropské unie proti dumpingovým dovozům. Evropský parlament před týdnem schválil navýšení cel na importovaná hnojiva z Ruska a Běloruska, která se v čase budou dál zvyšovat.

Zisková výroba titanové běloby

Výrazně lépe se daří přerovské společnosti Precheza. Ta se specializuje na výrobu titanové běloby a s ní souvisejících produktů. Loni navýšila čistý zisk trojnásobně na 479 milionů korun. Tržby se zvýšily o 4,6 procenta na 4,24 miliardy korun. Podle vyjádření vedení firmy ve výroční zprávě mohly být výsledky ještě lepší. Přibrzdila je celopodniková odstávka výroby, která probíhala od poloviny září do poloviny října.

Vedení Prechezy dále uvádí, že po nepříznivém tržním a cenovém vývoji v roce 2023 se loni podařilo hospodaření firmy stabilizovat. Zatímco ceny hlavních surovin a energií poklesly, vyšší poptávka umožnila postupné navyšování prodejních cen titanové běloby. Přispělo k tomu také antidumpingové šetření Evropské komise, které vedlo k zavedení cla na dovoz titanové běloby z Číny.

Agrofert oznamuje výsledky o prázdninách

Když vynecháme Synthesii, kterou Agrofert loni prodal firemní skupině Kaprain, tak poslední významnou chemičkou skupiny Agrofert na českém území je Fatra. Ta však zatím loňské finanční výsledky nezveřejnila. Známá nejsou ani loňská čísla za lovosický Preol, který se specializuje na výrobu bionafty.

Stejně tak nezveřejnil výsledky ani mateřský Agrofert; jeho výroční zpráva bývá k dispozici v červenci nebo srpnu. Výsledky Agrofertu za rok 2023 byly poměrně slabé.