Ruská ropa přes válku na Ukrajině a uvalené sankce stále úspěšně nachází kupce na světových trzích. Dostává se tam hlavně prostřednictvím starých tankerů, které hromadně skupují tajemné společnosti registrované v Dubaji nebo Hongkongu. Je to mimořádně výnosný byznys, jak informovala agentura Bloomberg.
Jsou energetické sankce uvalené na Rusko účinné? To záleží na tom, jak definujeme účinnost. Není pochyb o tom, že přispěly k tomu, že do ruského rozpočtu proudí méně peněz.
Podle výpočtů agentury Bloomberg byly ruské daňové příjmy z vývozu ropy a ropných produktů v únoru až o 48 procent nižší než před rokem. Je to mimo jiné důsledek toho, že vstoupilo v platnost embargo EU na nákup ruské ropy dodávané po moři.
Od prosince je také omezena možnost obchodování s touto komoditou v důsledku cenového stropu zavedeného EU a zeměmi G7 ve výši 60 USD za barel (od 5. února platí také cenové stropy na ruské ropné produkty ve výši 45 nebo 100 USD za barel v závislosti na druhu těchto produktů).
Evropská unie a země G7 sice nezakazují námořní přepravu ropy nakoupené z Ruska za ceny vyšší než limit, ale dopravci, kteří jsou při tom přistiženi, riskují ztrátu pojištění a zákaz činnosti na 90 dní.
Ruská ropa nicméně nadále proudí na mezinárodní trhy. Část z ní je přepravována ropovodem ESPO vedoucím do Číny, který má kapacitu až 1,6 milionu barelů denně. Převážná většina se však stále dostává k zákazníkům po moři. Mezi odběrová centra patří Singapur a indický stát Gudžarát. Tam se dodává mimo jiné na palubách tankerů, které tvoří takzvanou „flotilu duchů“.
V neprobádaných vodách
Americká televizní stanice CNN s odvoláním na zasvěcené pracovníky v lodním průmyslu odhaduje velikost této „flotily duchů“ až na 600 lodí, což představuje 10 procent celosvětové flotily velkých tankerů.
Mnohá z těchto plavidel byla zakoupena prostřednictvím konspirativních společností z Dubaje nebo Hongkongu.
Není jasné, kolik z těchto společností ovládá ruská vláda, kolik oligarchové a kolik vychytralí prostředníci, kteří chtějí vydělat na obchodu se sankcionovanou ropou.
Společnost EA Gibson odhaduje, že každý měsíc je do „flotily duchů“ prodáno 25 až 35 tankerů. Společnost Global Witness odhaduje, že od února 2022 do konce ledna 2023 připadlo neznámým kupcům celosvětově až čtvrtina prodaných tankerů.
Procento takových prodejů je dvakrát vyšší než v předchozích 12 měsících.
Rusko bylo dosud schopno utratit 2,2 miliardy dolarů za sestavení „flotily duchů“, tvrdí odhady časopisu bne Intelinews. Jeho potřeby jsou však stále vysoké. Společnost EA Gibson odhaduje, že potřebuje čtyřikrát více tankerů než před invazí na Ukrajinu.
Tyto „skořápkové“ společnosti samozřejmě nekupují nové tankery. Vybírají na trhu levná a zchátralá plavidla. Zatímco ve velkých lodních společnostech je patnáct let starý tanker považován za starý a často je prodán do šrotu, pro společnost, která obchází sankce, je stále dost dobré.
Dopravní společnosti se u těchto starých tankerů obvykle málo starají o bezpečnost přepravy.
„Tato stará plavidla pravděpodobně nejsou udržována na takové úrovni, na jaké by měla být. Riziko velkého úniku ropy nebo jiné nehody se zvyšuje každým dnem, kdy se tato flotila rozrůstá,“ říká , vedoucí analýzy ve společnosti EA GibsonRichard Matthews.
Podle analytiků společnosti Kpler se ruská ropa v současné době přepravuje převážně „šedými loděmi“ a „tmavými loděmi“. „Temné lodě“ jsou tankery, které se již dříve podílely na pašování íránské a venezuelské ropy a v posledním roce přešly na ropu z Ruska. „Temné lodě“ jsou tankery, které se již dříve podílely na pašování íránské a venezuelské ropy a v posledním roce přešly na ropu z Ruska.Šedé tankery“ jsou lodě, které byly prodány po ruské invazi na Ukrajinu a se podílejí na obcházení sankcí.
„Existují důkazy, že svou činnost skrývají tím, že vypínají transpondéry AIS, upozorňuje Matthew Wright,“ analytik společnosti Kpler.
Vypnutí transpondéru znamená vyřazení identifikačního systému a polohy daného plavidla. Často se stává, že ropa z Ruska se na moři mísí s ropou z jiných zemí a prodává se jako zboží, na které se nevztahují žádné sankce ani cenové limity.
Výdělek pro zprostředkovatele
V lednu 2022 směřovalo 2,99 milionu barelů ruské ropy denně do evropských zemí a 1,56 milionu barelů denně do Asie.
Vývoz do obou geografických oblastí se v březnu vyrovnal na úrovni přibližně 2,1 milionu barelů denně. V lednu 2023 již směřovalo 0,98 milionu barelů denně do Evropy a 2,83 milionu barelů denně do Asie. Čína loni zvýšila dovoz ropy z Ruska meziročně o 19 procent na 1,9 milionu barelů denně. Indie jej zvýšila dokonce osmkrát na 800 000 barelů denně.
V posledním roce se často objevovaly zprávy, že Rusko prodává svou ropu asijským zákazníkům s velkými slevami. Na začátku roku se v indickém státě Gudžarát prodávala ropa se slevou 6 až 10 dolarů oproti ceně barelu ropy Brent. Ke koncovým uživatelům však putovala za vyšší cenu.
„Pokud hovoříme o prodejní ceně ruské ropy, není to 40 až 60 dolarů, ale 70 nebo 75 dolarů. Platí za ni zhruba stejně jako za arabskou nebo íránskou ropu,“ říká nezávislý analytik ropného trhu Sergej Vakulenko.
Rozdíl mezi těmito cenami jde samozřejmě na vrub zprostředkovatelů. Od té doby, co se velké společnosti s dobrou pověstí na trhu oficiálně stáhly z obchodu s ruskou ropou, nastoupili na jejich místo noví hráči. Velkou část z nich tvoří společnosti, které buď dříve neměly v tomto odvětví velké zkušenosti, nebo ještě před rokem neexistovaly.
Většina z nich byla registrována v Dubaji, emirátu, který v uplynulém roce zažil velký příliv bohatých Rusů.
Vypadá to tedy, že na černém trhu s ruskou ropou bohatnou oligarchové a nejrůznější prostředníci s vazbami na Kreml a státní koncerny. Není známo, kolik z toho plyne do ruského rozpočtu, ale lze předpokládat, že velká část končí na účtech v daňových rájích.
Příklady Íránu, Venezuely a Severní Koreje ukazují, že diktátorské režimy jsou schopny přežít mezinárodní sankce. Jejich elity si udržují vysokou životní úroveň nebo dokonce bohatnou díky mechanismům, které umožňují sankce obcházet.
Skutečnost, že se ekonomiky jejich zemí hroutí, vládnoucí kastu tolik netrápí. Írán, Severní Korea i Venezuela jsou země, které jsou velmi blízkými spojenci Ruska. Nebylo by proto překvapením, kdyby se s Putinovým režimem podělily o své dlouholeté zkušenosti s obcházením sankcí. Čeká však ruskou ekonomiku podobný dlouhodobý neduh jako íránskou? To ukáže až čas.
Polovodiče se do Ruska dovážejí stále
Rusko ale dokáže obejít sankce v importu. Navzdory mezinárodním blokacím si na ruský trh stále nacházejí cestu i dovážené polovodiče. A to přes třetí – transportní – země.
Svědčí o tom například nedávný únik údajů z ruské celní služby.
Tyto statistiky ukazují, že na konci roku 2022 došlo k výraznému oživení dovozu mikroprocesorů do Ruska. Blížil se průměrné měsíční úrovni před invazí na Ukrajinu.
(nik)
