Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo web planobnovycr.cz, na kterém informuje o plánovaném rozdělení 170 až 190 miliard korun určených na opětovné nastartování ekonomiky po koronavirové krizi. Příliš mnoho objevného však web nepřinesl, protože detaily Národního plánu obnovy zveřejnili již o čtyři dny dříve Piráti. Jinak je to klasika jak z učebnice politologie: zástupci vládní koalice navržený plán chválí, opozice jej považuje za promarněnou příležitost.
Dnešní projednávání Národního fondu obnovy v poslanecké sněmovně žádný viditelný posun nepřineslo. Vyhrazených 80 minut na tento bod téměř zcela vyplnilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka a předsedy pirátské strany Ivana Bartoše. „Cílem Národního fondu obnovy není zalátat díry ve veřejných rozpočtech, platit mandatorní výdaje nebo přihrávat dotace některým hráčům, kteří z pohledu 21. století patří k zastarávajícím odvětvím,“ uvedl Ivan Bartoš a doporučil využití desítek miliard korun k investování do moderních technologií a digitalizace Česka či zvyšování informační gramotnosti.
Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček ve svém vystoupení před poslanci odmítl kritiku, že dotační miliardy budou směřovat z velké části takříkajíc do betonu. „Je to nesmysl a klišé,“ uvedl ministr a dodal, že prioritu mají investice do zelené energetiky a dekarbonizace ekonomiky, kam spadá například přechod tepláren od uhlí k jinému palivu, nákup elektromobilů či snižování spotřeby energie v budovách. Celkem 34 miliard korun je určeno na digitální transformaci, 22 miliard na modernizaci dopravy (hlavně železniční) a 41 miliard na oblast vzdělávání a trhu práce.
Další poslanci, na jejich vystoupení dnes nezbyl čas, rozeslali svá vyjádření k fondu obnovy aspoň do médií. „Zatímco v Německu mají vlaky na vodíkové pohony a v Polsku hodlají využít evropské peníze na vlakové soupravy, my se staneme železničním skanzenem Evropy. Za situace, kdy máme dostat 170 miliard korun,“ upozornila poslankyně Jana Krutáková (STAN). Kritizuje také fakt, že stát chce podporovat nákup vozidel na CNG, které poslankyně považuje za „technologii na ústupu.“
„Takto obrovská suma peněz by se dala využít třeba pro posílení kyberbezpečnosti nemocnic, rozvoj rychlého internetu nebo podporu čistých technologií. Česká republika bohužel po sedmi letech v rukou ANO a ČSSD v mnoha oblastech zaostává a místo toho, aby vláda tuto příležitost využila k rozvoji zanedbaných oblastí, nechá protéct peníze bez jakéhokoliv plánu a strategie,“ uvedl k vládnímu záměru předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Na absenci komunikace ze strany vlády si stěžují také podnikatelské svazy a neziskový sektor. „Dnešní spuštění webu k Národními plánu obnovy je sice pozitivním krokem, ale nezachrání měsíce ztracené předchozím netransparentním postupem. Plán musí být hotový do konce dubna a veřejnost se až teď z webu v hrubých obrysech dozvídá, na co mají být miliardy korun alokovány. Kvůli dosavadnímu utajování nemohla proběhnout národní debata o důležitých prioritách, jako tomu bylo například na Slovensku,“ vysvětluje Jan Dupák, právník Transparency International.
Některé návrhy obsažené v Národním plánu obnovy jsou poněkud překvapivé. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které chce řešit důsledky nezvládnutého solárního boomu z let 2009 a 2010, v rámci plánu nový solární boom předpokládá. Chce totiž podpořit instalaci fotovoltaických panelů o výkonu 270 megawattů, hlavně na výrobních a skladových budovách a se spotřebou na místě. Velké i menší energetické společnosti se zájmem o fotovoltaiku dosáhnou na dotace z jiného balíku evropských peněz, a sice z Modernizačního fondu.
Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RRF) představila Evropská komise na konci května loňského roku. Jedná se o největší balík peněz z unijního plánu obnovy Next Generation EU, který má členským státům pomoci řešit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru a podpořit ekologickou a digitální transformaci ekonomiky. RRF nabízí mimořádnou finanční injekci v celkové výši 672,5 miliardy eur, z toho 312,5 miliardy formou dotací a 360 miliard v podobě půjček. O ty je však v Česku na rozdíl od dotací minimální zájem.
David Tramba
