Vládní Uhelná komise má ještě co říct k budoucnosti uhelné energetiky. Do konce roku má připravit krizový scénář, jak reagovat na prudký růst cen emisních povolenek. Drahé povolenky mohou vytěsnit uhlí z energetiky dříve než v plánovaném horizontu let 2033 nebo 2038. Může se totiž stát, že poslední uhelný kotel vyhasne již na konci tohoto desetiletí.
Uhelná komise, v níž zasedají zástupci vlády, regionů, byznysu, odborů, vysokých škol i asociací z oboru zelené energetiky, se po delší přestávce znovu sešla 20. července. S měsíčním zpožděním se na webu ministerstva průmyslu a obchodu objevil zápis z tohoto jednání. Vyplývá z něj, že nedávné tahanice o stanovení „odvážného“ data konce uhlí v roce 2033 či „opatrného“ konce o pět let později byly nejspíš zbytečné.
Jak v úvodním vystoupení zmínil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, nastaly dvě zásadní změny. Skokově vzrostla cena emisních povolenek, za jednu tunu vypuštěného oxidu uhličitého musejí majitelé elektráren platit víc než 50 eur. Evropská komise navíc představila takzvanou taxonomii, která výrazně mění podmínky pro investice v energetice. Uhlí je ven ze hry, otázkou zůstává, jak rychle EU „zařízne“ i plynové elektrárny.
Jen od počátku letošního roku narostla cena emisní povolenky z 33 eur na 54 eur. Ani to zřejmě nebude konečný stav, například podle analýzy firmy ICIS se v roce 2030 bude za jednu povolenku v zemích EU platit 90 eur. BNEF hovoří dokonce o ceně 108 eur za tunu ke stejnému datu. Při takové úrovni už uhlí zcela ztratí cenovou konkurenceschopnost a bude z energetiky vytěsněno.
Co s tím? Ministr Havlíček si vyžádal zpracování „kritického scénáře“ se zaměřením na to, jaký dopad na českou energetiku bude mít růst ceny povolenky na 70 eur. Vznikne za účasti analytického týmu společnosti ČEPS. Účastníci jednání se shodli, že nemá smysl vytvářet závazný časový plán pro odstavení jednotlivých uhelných elektráren a tepláren. Datum jejich odstavení určí hlavně tržní vlivy; skončí ve chvíli, kdy už jejich provozování nebude pro vlastníka udržitelné.
Uhelná komise vydala doporučení v prosinci loňského roku, kdy 15 z 19 členů podpořilo ukončení těžby a spalování uhlí v Česku v roce 2038. Tento takzvaný střední scénář odklonu od uhlí byl vyhodnocen jako nejvýhodnější ve srovnání s dalšími variantami, podle kterých by spalování uhlí skončilo v roce 2033 nebo 2043. Nesouhlasili s tím zástupci ekologických organizací Jan Rovenský a Jiří Koželouh, kteří na protest proti výsledku rezignovali na účast v komisi.
Koaliční vláda ANO a ČSSD vedená Andrejem Babišem však nenalezla odvahu o konci uhlí v české energetice rozhodnout. Poté, co se řada ministrů vyslovila pro rychlejší konec k roku 2033, se hlavní obhájce roku 2038 – ministr průmyslu Karel Havlíček – hlasování vyhnul. Vláda tak v květnu pouze vzala výstupy z práce Uhelné komise na vědomí. Závazné rozhodnutí přijme až příští vláda, která vznikne po říjnových volbách do sněmovny.
David Tramba
