Pandemická krize ovlivnila celou českou ekonomiku a její dopad se nevyhnul ani dopravnímu sektoru. Veškerá omezení zavedená po vyhlášení nouzového stavu se promítla do osobní i nákladní dopravy a významně se omezila mobilita osob. To vše vyplývá z vládního dokumentu, který se zabývá vyhodnocením dopadů pandemické krize na oblast dopravy. Nejdůležitější informace přináší Ekonomický deník.
Vyhodnocení je rozděleno na tři části: financování dopravní infrastruktury, financování dopravní obslužnosti a změna dopravního chování obyvatel.
Financování dopravní infrastruktury
Podle analýzy nebyly celkové výdaje do dopravní infrastruktury pandemií nijak ovlivněny, spíše naopak, meziročně vzrostly o 19 miliard korun, tedy asi o 30 procent. Celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury činily v roce 2020 více než 80 miliard korun.
V roce 2020 došlo také k nárůstu investičních prostředků vložených do pozemních komunikací. Ten byl poměrně významný, tvořil téměř 19 procent. Investiční náklady do tohoto segmentu byly nejvyšší za posledních 10 let, ve srovnání s rokem 2009 však byly na úrovni necelých 75 procent.
Investiční výdaje do silnic II. a III. třídy v roce 2020 zůstaly v podstatě na úrovni předchozího roku a činily asi 12,2 miliard korun.
Velmi výrazný nárůst investičních prostředků za rok 2020, a to až o více než 50 procent, byl zaznamenán u železniční infastruktury.
V případě ostatních investičních výdajů byl zaznamenán růst také u vodní dopravy, tady výdaje vzrostly téměř o 12 procent, stejně tak vzrostly investice do infrastruktury letišť, a to o 30 procent.
Z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) jsou každoročně čerpány i investiční výdaje na výstavbu cyklistických stezek. Za roky 2015 – 2020 se jedná o částku přesahující 1 miliardu korun, z toho nejvíce v roce 2020, kdy investovaná částka dosáhla téměř 400 milionů korun.
Financování dopravní obslužnosti
V oblasti zajišťování dopravní obslužnosti byl vliv pandemie dvojího druhu. Buď přímo na základě rozhodnutí orgánů veřejné správy týkající se například uzavření státních hranic či zákazu mezinárodní dopravy nebo pak druhotně, kdy došlo k znemožnění pohybu osob a k výraznému omezení mobility obyvatel.
V dálkové železniční dopravě byl po dobu vrcholící pandemie zrušen provoz prakticky celé expresní vrstvy dálkových vlaků a intervaly rychlíkové dopravy byly často zdvojnásobeny, namísto intervalu 60 minut jezdily vlaky v základním intervalu 120 minut.
„Protože v některých případech dosud výnosy nedosáhly situace před započetím pandemie, existuje potenciální riziko v případě šetření veřejnými prostředky v budoucnu. Jde o to, že v případě redukce výdajů na dopravní obslužnost bude nutné škrtat určité spoje na linkách nebo dokonce celé linky“, uvádí analýza.
Linková autobusová doprava byla podpořena pomocí programu COVID – BUS linka, a to ve výši 26,2 milion korun. Podobný režim podpor byl realizován také v případě komerční dálkové železniční dopravy, přičemž v obou podprogramech (závazková i komerční doprava) bylo pro náhrady škody rozpočtováno celkem 800 milionů korun.
Dokument konstatuje, že následující léta budou pro veřejnou dopravu finančně náročná a bude potřebné zajistit odpovídající finanční krytí, aby nedocházelo k rušení služeb a snižování efektivity veřejné dopravy.
Změna dopravního chování obyvatel a firem
V loňském roce došlo k výraznému snížení mobility osob a v důsledku toho i ke snížení přepravního objemu ve veřejné osobní dopravě. Celkový přepravní výkon v osobní dopravě meziročně poklesl o 32 procent, přepravní objem pak o 25 procent.
Nejvýrazněji byla ovlivněna letecká doprava. U českých leteckých dopravců byl pokles za celý rok zhruba 84 procent v počtu přepravených cestujících. Ve 2. čtvrtletí dokonce poklesla letecká doprava na pouhá dvě procenta výkonů roku 2019.
Co se týče výkonů letišť, byl pokles v počtu odbavených cestujících za rok 2020 asi procent, ve 2. čtvrtletí klesl počet odbavených cestujících prakticky na nulu.
Linková autobusová doprava zaznamenala za rok 2020 pokles u přepravených osob o 35 procent. Podobně jako u železniční dopravy byl z důvodů vládních opatření pokles za 2. a 4. čtvrtletí výraznější a činil 55 procent.
Celkový pokles za rok 2020 u počtu přepravených osob byl patrný rovněž u městské hromadné dopravy, kde činil asi 30 procent. Například v pražské městské hromadné dopravě došlo k největšímu poklesu u přepravených osob ve 2. čtvrtletí 2020, kdy byl meziroční pokles cca 53 procent a v 1. čtvrtletí 2021, kdy tento počet poklesl dokonce o 65 procent.
V metru počet cestujících za rok 2020 poklesl o polovinu a v 1. čtvrtletí 2021 ve srovnání se stejným obdobím 2019 pokles dosáhl 70 procent.
V případě individuální automobilové dopravy došlo rovněž k poklesu, avšak ve srovnání s veřejnou osobní dopravou se jednalo o výrazně menší číslo – 17 procent.
Jediným segmentem, kde se pandemie nijak výrazně neprojevila, byla nákladní doprava. I když hranice byly uzavřené, silniční nákladní doprava neměla žádná omezení. Přepravní výkony v tunokilometrech naopak v roce 2020 vzrostly o 27 procent.
Data za železniční nákladní dopravu za celý rok 2020 ukazují pokles jak v přepravených tunách, tak přepravních výkonů. Zatímco byl objem přepravených věcí v železniční dopravě v roce 2018 nejvyšší za posledních 11 let, rok 2020 trend výrazně obrátil a hodnota tohoto ukazatele je nejnižší od roku 2013.
U objemu přepravených věcí českými dopravci v letecké nákladní dopravě došlo v roce 2020 k významnému propadu. Pokles výkonů letišť na našem území nebyl tak zásadní a dosáhl meziročně 25 procent.
Vládní dokument také konstatuje, že „pokrizová transformace ekonomiky má být směřována k uhlíkově neutrálnímu hospodářství, kde doprava hraje jednu z klíčových rolí. V mnoha případech ale nedojde k nápravě dříve, než budou zrušena všechna opatření a dojde k obnovení vzájemné důvěry při setkávání lidí“, vyplývá z dokumentu.
Jana Bartošová
