INZERCE

Nákladní vlaky s energetickými surovinami budou mít podle vládního opatření vždy přednost. Foto: ČD Cargo

Jak pandemie ovlivnila železniční nákladní dopravu v Evropě? Ve srovnání s ostatními zeměmi si nevedeme špatně

Střední a západní Evropa má velmi hustou železniční síť, to ale přináší i velkou konkurenci na poli železniční dopravy. Ta se ukázala v pandemických letech jako klíčová pro udržení základního chodu ekonomik jednotlivých států a v mnoha ohledech předčila lodní a kamionovou dopravu. Co do objemu přepraveného zboží hraje významnou roli německý, polský, rakouský i český nákladní železniční dopravce. Ekonomický deník porovnal jejich hospodářské výsledky za poslední tři roky. Německo a Polsko dopadlo nejhůře, dobře si naopak vedl český a rakouský nákladní dopravce.

Přestože covid ještě neřekl poslední slovo, lze s odstupem několika let provést hodnocení jeho dopadů na nákladní železniční dopravu v Evropě. V té hraje co do objemu přepraveného zboží významnou roli německé DB Cargo, polský dopravce PKP CARGO S.A., rakouské RCG a domácí ČD Cargo. Detailní pohled do výročních zpráv výše zmíněných společností poodhalí mnohé.

Polsko: ztráta 50 milionů euro

Podle výročních zpráv vykazuje polské PKP CARGO S.A. už v roce 2019 po zdanění ztrátu téměř 2 miliony eur. V porovnání s předchozími lety konjunktury 2017, resp. 2018, se jedná o snižující se trend. O to hlubší propad pak následoval v pandemických letech, kdy společnost tratila, 47, resp. 50 milionů eur.

Německo: ztráta stovek milionů eur

Situace německého dopravce je o poznání horší. Přestože DB Cargo vykázalo v roce 2019 tržby bezmála 4,5 miliardy euro, provozní ztráta činila 308 milionů eur, v roce 2020 dokonce 728 milionů eur. Ani v roce 2021 se Němcům nepodařilo dostat se ze ztráty, která činila 481 milionů eur.

Rakousko: zisk 54 miliony euro

Naproti tomu rakouská RCG držela v roce 2019 stále ještě prorůstové tempo, se ziskem 27 milionů euro. Ten se i díky státní subvenci během covidu v následujícím roce lehce zvýšil na 35 milionů eur, a i přes prodej 26 % podílu firmy v roce 2021 do společnosti ÖBB-Technische Services-GmbH se společnost podařilo udržet v zisku na 54 milionech eur.

Česko: zisk 21 milionů euro

Velmi dobře si ve srovnání čistých zisků vede tuzemské ČD Cargo. To mohlo v prvním covidovém roce 2020 navázat dobré ekonomické výsledky z let 2017 a 2018. Zisky 28 milionů eur za rok 2019 potvrdily prorůstový trend, který se jen mírně snížil v roce 2020 na 7 milionů euro, což představuje v porovnání s ostatními zeměmi 10 % pokles. V roce 2021  tržby českého nákladního dopravce skončily v plusu 21 milionů eur.

Sechter: příčina úspěchu je v personální stabilitě

Podle místopředsedy dopravní sekce Hospodářské komory ČR Jana Sechtera je úspěch rakouského a českého carga v mezievropském srovnání mimo jiné v personální stabilitě a držení dlouhodobých strategií. Ten jako bývalý velvyslanec v Rakousku může nabídnout srovnání. ,,Dlouholetý ředitel Imre Kovács těžil z investičních plánů mateřské společnosti (ÖBB) a i v roce 2020 zůstal management beze změn. Až v roce 2022 přišel do vedení společnosti Gottfried Eymer. Sice byla v covidu nutná podpora státu, aby se udržela konkurenceschopnost nákladní železniční dopravy, ale Rakušané de facto prošli,“ hodnotí stabilitu společnosti Sechter.

Podobně pozitivně hodnotí i personální stabilitu u českého nákladního dopravce:,,Cargo si prošlo v úvodu existence personálními veletoči, ale v posledních několika letech se personální situace začala stabilizovat. V Roce 2014 se do čela dostal Ivan Bednárik, který nechal na své pozici tehdejšího ředitele ekonomiky a finančního řízení Tomáše Tótha, který v ČD Cargo pracuje v podstatě od jeho vzniku. Tóth vede jako generální ředitel Cargo dnes a ta kontinuita se vyplácí,“ soudí Sechter.

Podle bývalého náměstka ministra dopravy mají ale Rakušané oproti Čechům jednu výhodu. „Mateřská Rail Cargo Group (RCG) má pod sebou dvě společnosti, rakouskou RCA a maďarskou RCH a v obou zemích drží objem nákladu stále okolo 95 milionů tun, což činí pouze o třetinu více než ČD Cargo, které má objem kolem 61 milionů tun. To je trochu nepoměr, resp. české Cargo je na tom o dost lépe,“ uzavřel hodnocení Sechter.

Opakem je podle něj situace polského PKP CARGO S.A., kde se v posledních třech letech naplno projevila personální rozkolísanost. Z výročních zpráv vychází, že během let 2020 – 2021 proběhla kompletní obměna představenstva společnosti. ,,Na konci roku 2021 se šéfem PKP CARGO A.S. stal Dariusz Michał Seliga a nahradil tak Macieje Lucjana Walczyka. Dalším novým členem představenstva se stal Michal Kubíček. Zajímavé je, že další křesla ve vedení společnosti zůstala prozatím neobsazená“, vysvětluje Sechter.

Během pouhých dvou let pak polského nákladní dopravce opustili všichni členové představenstva, včetně jeho předsedy Czesława Warsewicza.

Nový trend: zahraniční filiálky

V evropské nákladní železniční dopravě se ukazuje také nový trend, a to zakládání zahraničních filiálek.

Zatímco ve výroční zprávě ČD Cargo z roku 2019 stála dlouhodobá strategie na třech pilířích: interoperabilita, intermodalita a společensky odpovědný a ekologický přístup k dopravě, v následujícím roce došlo k rozšíření o další pilíř další – expanze.

Národní železniční dopravce založil dceřinou společnost v Maďarsku (CD Cargo Hungary) a německou pobočku ČD Cargo Niederlassung Deutschland.  Další filiálky má v Polsku, Německu, Rakousku či na Slovensku (Cargo Poland, CD Cargo Germany, ČD Cargo Niederlassung Wien či CD Cargo Slovakia.

„Podle našich analýz má velký potenciál chorvatský trh, proto jsme v roce 2021 založili CD Cargo Adria se sídlem v chorvatském Záhřebu. Je to naše brána na Balkán a netajím se velkými očekáváními,“ říká generální ředitel ČD Cargo Tóth.

I Rakušané ucítili příležitost na nové Hedvábné Stezce a daří se jim. Firma navíc zdvojnásobila počet vlaků na 1400 na trase Turecko-Rumunsko-Maďarsko a podle tiskové zprávy RCG v roce 2021 expandovala už do 12 evropských států.

Německé expanzi se ale nedaří. Evropská komise navíc spustila hloubkové šetření v otázce ztrátovosti DBC a jejího financování DB a podle výsledku nemělo německé cargo na státní subvenci nárok.

Jana Bartošová