Pětkrát vyšší nákupní ceny zemního plynu a zajištění zákonem požadovaných zásob na další zimu. Tyto problémy tíží nejen Pražskou plynárenskou, ale i další dodavatele. Ale ne každý je o tom ochotný mluvit; z pěti oslovených dodavatelů zemního plynu odpověděli pouze tři.
Prvním z nich je innogy Energie. Lídr trhu, který zásobuje zhruba 30 procent českého trhu, na rozdíl od Pražské plynárenské stále financuje své obchodní aktivity z vlastních zdrojů. „Počítáme s tím, že naše podnikání bude ziskové i v letošním roce,“ uvedl mluvčí innogy ČR Martin Chalupský.
Jak dále Chalupský zmínil, velkou výhodou innogy je nákup energií s velkým předstihem. Největší objemy nakupuje lídr trhu dva roky dopředu. „Proto se obrovské cenové výkyvy na světových trzích u nás ještě plně v koncových cenách nepromítly,“ dodává mluvčí skupiny innogy ČR.
Tím se innogy dostává do výhody oproti dodavatelům, kteří nakupují – jak se v oboru říká – takzvaně „na Písaříka.“ Mnohé menší a střední společnosti, ale i jedna opravdu velká – Bohemia Energy vedená Jiřím Písaříkem – totiž nakupovaly na krátkodobém (spotovém) trhu. Zdražení plynu proto na ně dopadlo okamžitě a s plnou silou již loni v říjnu a podruhé v prosinci. Zhruba dvacet dodavatelů elektřiny a plynu proto od loňského podzimu muselo ukončit činnost a převést zákazníky do režimu dodavatele poslední instance.
MND má trumf: vlastní těžbu plynu
Druhým respondentem je středně velký a rostoucí hráč na trhu s energiemi – MND. „Meziročně samotná cena komodity výrazně stoupla, a to až 5násobně, což se do nákupu pochopitelně zásadně promítá. Zároveň vzrostly požadavky komoditních burz na výši hotovostního zajištění tzv. cash collateral. Kombinace obojího znamená vyšší potřebu finančního zajištění při nákupu komodity,“ odpověděl ředitel marketingu a komunikace MND Jan Sýkora.
Nákup plynu i tvorba zásob na další zimní sezonu se tak značně prodraží. MND je podle Sýkory silná společnost a tak vše zvládne s využitím vlastních, tak i externích finančních zdrojů. „Předpovídat hospodářský výsledek v dubnu je velmi obtížné, a to především kvůli velké rozkolísanosti situace na energetickém trhu,“ doplnil Sýkora.
Tržní podíly hlavních dodavatelů plynu
Dopad růstu cen na zákazníky se společnosti MND daří mírnit díky postupnému zajišťování energií a optimalizaci nákladů. Jistou výhodou je také vlastnictví vrtů na ropu a zemní plyn na jižní Moravě – na Hodonínsku a Břeclavsku. Objem těžby sice v posledních dvou desetiletích klesal, stále se však jedná o zhruba 100 milionů metrů krychlových plynu ročně.
Centropol: kdybychom nenakupovali dopředu, tak je cena přes 2000 Kč/MWh
S mírným zpožděním odpověděl také Centropol Energy. „Centropol využívá standardní kombinaci vlastních zdrojů a bankovních záruk běžnou při nákupu energií. Vedle toho je důležité, aby zodpovědně hospodařící firma měla také rezervy, vlastní anebo v rámci holdingu. V situaci dodavatele, který musel svého vlastníka požádat o půjčku, nejsme,“ odpověděl marketingový ředitel Centropolu Jiří Matoušek.
Loňský finanční výsledek Centropolu byl blízko nuly, letos vedení firmy plánuje kladný hospodářský výsledek. „Nárůst velkoobchodní ceny zemního plynu jsme nemuseli a nemusíme okamžitě a plně promítat do cen pro naše stálé zákazníky, protože pro ně nakupujeme energie konzervativně a dopředu. Pokud by tomu tak nebylo, tak již ve druhé polovině letošní topné by naši zákazníci platili více jak 2000 korun za MWh zemního plynu bez DPH,“ dodává Jiří Matoušek.
Povinností dodavatele zemního plynu je zajistit bezpečnostní standard dodávek (BSD) ve výši 30 procent spotřeby chráněných zákazníků (domácnosti, teplárny, nemocnice apod.). A to formou uložení plynu před zimní sezonou do podzemních zásobníků. Vláda uvažuje o zvýšení BSD ze současných 30 na 45 procent. Pokud by se tak stalo, nákup plynu by se dodavatelům ještě víc prodražil. Proto většina firem v oboru s tímto navýšením nesouhlasí.
Pražská plynárenská žádá o pomoc vlastníka
Jak Ekonomický deník informoval v březnu, druhý největší dodavatel zemního plynu, společnost Pražská plynárenská, požádal hlavní město Prahu o finanční výpomoc v rozsahu dvou miliard korun. Tuto pomoc 19. dubna schválili radní, definitivně o něm rozhodnou zastupitelé na svém jednání koncem dubna. Vedle toho si plynárna musí půjčit u bank další zhruba čtyři miliardy korun.
Finanční pomoc má návaznost zejména na povinnost disponovat zásobami zemního plynu v podzemních zásobnících včetně nyní projednávaných zpřísňujících požadavků na navýšení zásob pro zimní sezonu 2022/2023. V kombinaci s vysokými cenami to pro Pražskou plynárenskou představuje dodatečné nároky v oblasti financování v řádu miliard korun. Rostou také nároky energetických burz a velkoobchodníků na zajištění obchodů.
Stejné zdůvodnění již dříve uvedl předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský. „Loni byla hodnota plynu v zásobnících Pražské plynárenské lehce přes 1 mld. Kč, teď to vypadá že bude potřeba 4 až 9 mld. Bezpečnost dodávky a stabilita cen plynu je a bude velmi drahá,“ uvedl Pacovský na Twitteru.
Pražská plynárenská v minulém týdnu oznámila výrazné zdražení plynu pro domácnosti, a to od června a v průměru o 39 procent. Další oslovení dodavatelé přiznávají, že i oni budou muset jít s cenou nahoru.
David Tramba
