Jsou unijní pravidla pro digitální obry skutečnou zbraní, nebo jen bezzubým cárem papíru? Debata v Evropském parlamentu odhalila hlubokou frustraci zákonodárců z pomalého boje proti dezinformacím. Europoslanci poukázali na nebezpečné algoritmy platforem X Elona Muska či TikTok, které podkopávají stabilitu Evropské unie.
V debatě o Evropském štítu demokracie poslanci z celého politického spektra kritizovali komisaře pro demokracii, spravedlnost a právní stát Michaela McGratha. Debata se točila kolem toho, zda se nařízení o digitálních službách (DSA) uplatňuje s dostatečnou důsledností, aby zabránilo zahraničnímu vměšování a manipulaci na velkých sociálních sítích, jako je platforma X.
Škodlivé algoritmy
Ústřední otázkou debaty, kterou předložily různé politické skupiny – Evropská lidová strana (EPP), socialisté a demokraté (S&D), Zelení a Renew – byla úloha algoritmů, které určují, jaké příspěvky se jednotlivým uživatelům na sociálních platformách zobrazují.
Může se jednat o koordinované dezinformační kampaně. Sociální sítě totiž často podporují příspěvky, které vyvolávají negativní emoce nebo rozdělují společnost. Poslanci v tomto kontextu připomněli i volby v Rumunsku a v České republice.
V prosinci 2024 zrušil rumunský ústavní soud první kolo prezidentských voleb. Vyhrál ho kandidát krajní pravice Călin Georgescu, který se netajil sympatiemi k Rusku. K vítězství Georgesca měla přispět právě ruská dezinformační kampaň na sociálních sítích. Také loni na podzim, když se konaly volby do českého parlamentu, úřady zaznamenaly nárůst proruských zpráv na TikToku a dalších sociálních platformách.
Podpora protievropských stran
Europoslankyně Alexandra Geeseová (Zelení/Německo) obvinila majitele sociálních sítí z toho, že využívají algoritmické řazení příspěvků jako formu politické moci. Tvrdila, že X systematicky snižuje hodnocení obsahu podporujícího proevropské strany. Zároveň zesiluje rozdělující nebo autoritářské narativy. Evropští zákonodárci hodnotí takové praktiky jako přímý útok na svobodu projevu.
Geeseová také kritizovala vedení Komise za nečinnost. Na prosincovém plenárním zasedání řekla, že „osoba, která by dnes mohla něco udělat, ani není v místnosti“. Narážela na absenci místopředsedkyně Komise Henny Virkkunenové, která má na starosti technologickou suverenitu a ochranu demokracie v EU.
Mohlo by vás zajímat
Komise pod tlakem
Evropský komisař McGrath zdůraznil, že právní rámec pro potlačování dezinformací v online prostoru už existuje. Poukázal na ustanovení DSA o systémových rizicích, nařízení o politické reklamě, nařízení o umělé inteligenci a evropský akt o svobodě médií, které mají vytvářet pravidla pro ochranu demokratických procesů v Unii.
Komise podle něj začala využívat své donucovací pravomoci. Například tím, že udělila pokutu ve výši 120 milionů eur (2,9 miliardy korun), kterou má zaplatit Muskova síť X. Podle Komise americká síť porušila DSA ohledně pravidel o transparentnosti.
Poslankyně Ana Catarina Mendesová (S&D/Portugalsko) varovala, že články 34 a 35 nařízení DSA, které vyžadují, aby platformy vyhodnocovaly a zmírňovaly rizika pro volby a občanskou diskusi, budou pouze symbolické, pokud nebude Komise jejich dodržování důsledně vymáhat.
Kde končí svoboda projevu?
Ne všichni se ale ke kritice přidali. Pravicoví poslanci varovali, že iniciativa Evropský štít demokracie povede k přehnaným zásahům unijních orgánů. Polská poslankyně Beata Szydłová (ECR/Polsko) zdůraznila, že se Komise nesmí stát tím, kdo bude rozhodovat, co je ještě povoleno v rámci demokratické debaty.
Komise nicméně slíbila další opatření, která mají ochránit demokratické procesy v Evropě. Je to například rozšíření přístupu k datům platforem pro výzkumné pracovníky a vytvoření Evropského centra pro demokratickou odolnost.
Europoslanec Konstantinos Arvanitis (Levice/Řecko) prohlásil, že jen slova nestačí. Důvěryhodnost evropských digitálních pravidel totiž závisí v první řadě na jejich prosazování.
