Ať se nám to líbí nebo ne, vysněná renesance jaderné energetiky stále nedorazila. A pokud někdo staví, jak to jsou Číňané nebo Rusové. Z devíti nově zahájených staveb jaderných bloků v roce 2024 bylo šest v Číně a jedna v Pákistánu, tu ovšem budují čínské společnosti. Rusové odstartovali zbývající dvě stavby – jednu doma a druhou v Egyptě. Uvádí to zpráva o stavu jaderného průmyslu (WNISR), za kterou stojí k jádru skeptický expert Mycle Schneider.
K 1. lednu bylo v procesu výstavby celkem 61 bloků, a to v 13 zemích. Téměř polovina z rozestavěných bloků se nachází v Číně. Ruský jaderný koncern Rosatom staví šest bloků doma a k tomu ještě dva v Bangladéši, čtyři v Egyptě, čtyři v Indii, jeden v Íránu a čtyři v Turecku. Jedinou zemí kromě Ruska a Číny, která v tuto chvíli staví v zahraničí, je Francie se dvěma bloky typu EPR v rozestavěné britské elektrárně Hinkley Point C.
V průběhu loňského roku bylo dle zprávy WNISR k síti připojeno sedm nových reaktorů s celkovým výkonem 8,2 gigawattu (GW). Jedná se o tři nové bloky v Číně a po jednom ve Francii, Indii, Spojených arabských emirátech a Spojených státech amerických. Podle Mycle Schneidera to není žádná sláva, když tento výsledek srovnáme s 161 GW nově postavené kapacity solárních panelů v Číně (a to jen za prvních devět měsíců roku) nebo se 40 GW nových solárních panelů připojených loni do sítě v USA.
Některé z dokončených bloků byly spuštěny s velkým zpožděním a prodražením výstavby. Vzorovým příkladem může být Francie, kde loni v prosinci prvně připojili k síti třetí blok elektrárny Flamanville. Moc důvodů k oslavě bychom však nenašli. Výstavba se místo slibovaných pěti let protáhla na 17 roků. Podle původních plánů měl nový 1650megawattový blok typu EPR stát 3,3 miliardy eur, poslední známý odhad hovoří o cifře 13,2 miliardy eur (315 miliard korun) – a to ještě bez zahrnutí nákladů na financování.
Mohlo by vás zajímat
Americký Westinghouse během jara spustil do plného provozu čtvrtý blok jaderné elektrárny Vogtle. Také zde nešla výstavba zrovna podle plánu. Stavební práce na dvou nových blocích elektrárny Vogtle začaly v roce 2009 s očekávaným spuštěním v letech 2016 a 2017. Dokončení však zkomplikoval bankrot společnosti Westinghouse, prohlášený v březnu roku 2017, a také mizerné výkony původního dodavatele stavebních prací. Celkové náklady na stavbu dvou nových bloků elektrárny Vogtle nakonec převýšily 30 miliard dolarů (700 miliard korun).
Obě zmíněné jaderné velmoci tak nemají v tuto chvíli na svém území ani jeden rozestavěný jaderný blok, což se během pár let změní. Francouzský koncern EDF zahájil přípravné práce na dvou nových blocích v elektrárně Penly; první betonování základů plánuje na rok 2027. Také ve Spojených státech je velká šance spustit novou výstavbu ještě v tomto desetiletí, hlavně díky zvýšenému zájmu o (bezemisní) elektřinu ze strany technologických gigantů, kteří potřebují stále více elektřiny pro svá velká datová centra.
Velké ambice má v jaderné energetice také Jižní Korea, i když tady je otázkou, jaké změny přinese odvolání projaderného prezidenta Jun Sok-jola z funkce a nástup k jádru skeptické Demokratické strany k moci. Korejské KHNP v tuto chvíli staví pouze na domácí půdě; jedinou zahraniční zakázku na čtyři bloky ve Spojených arabských emirátech totiž loni dokončila. Změnu může přinést smlouva na stavbu dvou bloků v Elektrárně Dukovany; příslušné dokumenty chtějí KHNP a ČEZ podepsat do konce března.
Jak dále zpráva WNISR uvádí, k 1. lednu bylo ve světě v provozu 411 jaderných reaktorů, tedy o dva bloky méně než o rok dříve. Jejich celkový instalovaný výkon zůstal na úrovni 371 gigawattů. Podíl jaderné energie na globální výrobě elektrické energie se pohybuje okolo 9 procent.
