Izraelský ministr energetiky Yuval Steinitz se vydal do světa. Přivézt má dohodu se společnostmi, které budou pro Izrael hledat zásoby zemního plynu na mořském dně. Nové objevy ropy jsou nejnižší za posledních 70 let.
Yuval Steinitz se na své cestě do Londýna setkal s několika zástupci velkých a středních energetických společností, aby jim přednesl svůj plán na hledání nových velkých nalezišť zemního plynu. A také aby se ujistil, že jeho představy nejsou ze sféry sci-fi. „Podle geologických a seismologických průzkumů je velmi pravděpodobné, že většina zemního plynu stále nebyla objevena,“ řekl Steinitz agentuře Bloomberg. „Věříme, že se nám podaří získat přinejmenším dvě nebo tři nabídky ke spolupráci od velkých firem,“ dodal.
Steinitz na námluvách
Podle zprávy francouzské společnosti Beicip-Franlab se v izraelských výsostných vodách nachází až 2200 miliard krychlových metrů dosud neobjeveného zemního plynu. To je zhruba 2,5 krát více než je v dosud známých ložiscích. V uplynulém roce se Steinitz podle svých slov setkal se šéfy téměř všech významných těžařských firem světa, aby s nimi na téma průzkumů hovořil.
Izrael už nějakou dobu aktivně hledá energetické investory, avšak okolnosti týkající se vývoje na trhu s nerostnými surovinami tuto snahu poněkud otupily. Zatím poslední dva velké objevy z uplynulé dekády zapříčinily, že Izrael nastoupil cestu k tomu být čistým vývozcem zemního plynu. Aktivitu však zatím převzala jediná středně velká těžařská společnost Nobel Energy, která sídlí v americkém Houstonu. Minulý měsíc se k ní přidala řecká společnost Energean Oil & Gas, která investuje do dvou mořských vrtů.
Izraelská strana doufá, že firmy budou mít zájem prověřit na 24 míst, která pokrývají kolem 40 % ekonomicky vytěžitelných zásob. Steinitz řekl, že případné licence k průzkumným vrtům mohou být vydány do listopadu. Šlo by tak o první povolení za uplynulé 4 roky.
Je třeba obnovit důvěru
Zahraniční společnosti se v minulosti od Izraele odvrátily, neboť ten svůj energetický sektor zatěžoval mnoha regulacemi a vysokými daněmi. To nakonec vyústilo v desinvestice v těžařském odvětví, když investoři opustili dvě největší izraelská naleziště. Zvláštní vyslanec pro energetické záležitosti USA Amos Hochstein v rozhovoru pro agenturu Bloomberg prohlásil, že těžební společnosti budou chtít od izraelské vlády záruky, že nebude měnit pravidla ani daňové zákony v průběhu případných průzkumných prací.
„Je zapotřebí nějaký čas, abychom obnovili důvěru a ubezpečili se, že dohoda bude platná a neměnná, stejně jako regulatorní rámec,“ řekl Hochstein. „V minulosti došlo k určitým trhlinám na reputaci, ale myslím, že nejde o nenapravitelné škody,“ dodal. Solidní diplomatické vztahy s vazbami na potenciální energetické partnery v regionu jsou nutným předpokladem pro to, aby do Izraele začaly proudit další velké firmy.
Izrael vedl také rozhovory o zemním plynu se zástupci Egypta, Jordánska či palestinské autonomní správy. Ve hře je také vybudování plynovodu do Turecka, k čemuž by mohlo posloužit nevyužité zázemí pro přepravu kapalného zemního plynu v Egyptě. „Jednání mezi všemi zainteresovanými stranami již probíhají a budou pokračovat,“ ujistil Steinitz.
Ropné objevy nejnižší od roku 1947
Izraelské pátrání po nových nalezištích zemního plynu jde tak trochu proti loňskému trendu, který byl z hlediska objevů nových ropných ložisek nejslabší za posledních 70 let. V roce 2015 byla objevena pouhá desetina nových zásob ropy v porovnání s dlouhodobým ročním průměrem. Podle agentury Bloomberg by však letošní rok mohl být ještě slabší. To vyvolává obavy, aby očekávaný budoucí nárůst poptávky po černém zlatu stačily současné kapacity uspokojit.
Od té doby, co v minulých dvou letech poklesly ceny ropy o více než polovinu, snížili těžaři své rozpočty na pátrání po nových zásobách ropy téměř na nulu. Výsledkem je, že v roce 2015 došlo k objevu pouhých 2,7 miliard barelů ropy. Tento fakt může být velmi znepokojující ve světle predikce americké Energetické informační administrativy (EIA – Energy Information Administration) budoucí poptávky po ropě. Ta by měla ze současných 94,8 milionů barelů denně vzrůst do roku 2026 na více než 105 milionů.
Světové zásoby ropy vzrostly díky těžbě na plný výkon v Rusku a zemích OPEC. Odsud pocházející ropa doslova zaplavila svět, přestože její ceny klesly. Rusko i OPEC však bojují o své podíly na trhu. Podle EIA se však podinvestovanost sektoru naplno projeví do roku 2025. Globální výdaje na hledání nových ložisek letos klesly na 40 miliard dolarů, zatímco ještě před dvěma lety dosahovaly až 100 miliard. Na současné úrovni se mají udržet ještě následující dva roky.
Levná ropa nemotivuje k hledání
Výsledkem je dramatický pokles počtu průzkumných vrtů. Letos v srpnu jich na světě bylo jen 209, zatímco v loňském roce 680 a před dvěma lety dokonce více než 1100. V roce 1960 se po celém světě vyskytovalo dokonce 1500 průzkumných vrtů. Jejich počet se tak snižuje již devátým rokem v řadě. Fakticky však jde o přirozenou reakci na cenový vývoj. Pokud se ropa nevydá vzhůru výrazně nad 50 dolarů za barel, pak se dá jen těžko očekávat, že by se zvýšily výdaje na geologický průzkum nebo dokonce počet průzkumných vrtů.
Jak poslední vývoj napovídá, Rusko a OPEC jsou na cestě k dohodě o zmrazení těžby, což by mohlo otočit dosavadní trend. Současná situace nevyhovuje těm, jejichž ekonomika je na ropě závislá. Radují se naopak země, které ropu dovážejí, což má podobný efekt, jako technologický pokrok, který tlačí dolů výrobní náklady a přispívá ke zvyšování výrobních kapacit. Nežádoucím vedlejším efektem je zvyšování deflačních tlaků.
-usi-
