Obrovské naděje vkládá část české veřejnosti do léku, o němž lze s jistotou říci jen to, že se jedná o účinné antiparazitikum. Český premiér Andrej Babiš (ANO) tlačí na ministerstvo zdravotnictví i Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby lék co nejrychleji uvolnily pro široké použití s tím, že „je to teď hit“. Česká lékařská komora ale varuje před nepřijatelným politickým tlakem ohrožujícím svobodu lékařského povolání. A mezitím si lidé zkouší lék obstarat po svém. Neváhají ani riskovat vlastní zdraví konzumací antiparazitik pro hospodářská zvířata.

Český premiér Andrej Babiš (za ANO) se nikdy netajil snahou klinické studie týkající se ivermektinu obejít. Opakovaně prohlásil, že ivermektin „řeší osobně“, „vyjednal nižší cenu“ a „je to teď velký hit“. „Bylo by konečně potřeba, aby ostatní lékaři a experti nebyli tak konzervativní a nečekali na nějaké studie, když teďka v praxi vidíme, že to funguje a to nejen, že funguje u nás, ale všude na světě. Čtu studii z Peru, kde to zafungovalo perfektně. Takže já mám radost. Musíme v tom pokračovat a SÚKL musí okamžitě vydat ty věci, aby to mohli používat i praktici, protože to je potřeba dávat lidem hned na začátku, jak onemocní,“ řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1.

Právě toto jednání považuje Česká lékařská komora (ČLK) za nepřijatelný politický nátlak na svobodu lékařského povolání. „Lékař má rozhodovat, jaký lék bude podán pacientovi, a to podle medicíny postavené na důkazech. Nerozhoduje politik a ani úředník,“ upozorňuje mluvčí ČLK Michal Sojka. Řešení současné situace se podle něj nachází zcela jinde než v dovozu neschválených a neregistrovaných léků. Komora také oficiálně požádala ministerstvo zdravotnictví, aby byla provedena řádná klinická studie. Bez výsledků klinických studií navíc nelze zjistit, zda ivermektin má při léčbě covidu-19 efekt či nikoli.

Blatný: lék bych si nevzal

Na tiskových konferencích vlády premiér několikrát opakoval, že „samozřejmě čekáme, že SÚKL i ministerstvo zdravotnictví povolí distribuci ivermektinu pro praktiky“. S tímto plánem počítalo i samo ministerstvo. To na dotaz Zdravotnického deníku uvedlo, že „lék je primárně určen pro pacienty s covidem-19, jejichž klinický stav nevyžaduje přijetí do nemocnice“. Nicméně sám ministr Jan Blatný zůstává opatrný. „Chci, abychom si uvědomili, že to není všelék. Pokud se bude podávat, tak s informovaným souhlasem pacienta. Musí být použit za kontroly lékaře,“ uvedl včera v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce s tím, že on sám by si tento lék v případě onemocnění covid-19 nevzal. „Není to něco, co by měl mít každý ve své lékárničce,“ dodal.

S variantou, že lék budou předepisovat praktici, počítalo i Sdružení praktických lékařů. V konečném znění rozhodnutí ministerstva však zůstala podmínka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), aby byl tento lék používán pouze u hospitalizovaných pacientů a mohla být sledována bezpečnost léčby. Zodpovědnost, včetně právní, však nesou ošetřující lékaři, i když se fakticky jedná o experimentální léčbu mimo klinické hodnocení. Podle SÚKL je nutné k ivermektinu v souvislosti s covid-19 přistupovat jako k experimentálnímu léčivému přípravku. Proto ve svém stanovisku doporučuje, aby pacienti, jež ho budou užívat, byli pod dohledem lékaře. Mimo jiné nelze, aby tento lék užívaly těhotné ženy vzhledem k riziku poškození plodu.

Mohlo by vás zajímat

FDA je proti použití u pacientů s covidem-19

Premiér však hodlá lék prosadit i pro širší použití. „Samozřejmě tam jsou různé názory na to. Já chápu, že ten lék je levný a některé velké farmafirmy potřebují registrovat drahé léky. Takže je to takové jako souboj. A pokud to funguje v jiných zemích a je to lék, který dokonce dostal Nobelovu cenu 1987 a dostalo to 3,7 miliardy obyvatel této planety, tak není důvod, aby to nebylo poskytnuto i praktickým lékařům. Pan ministr o tom jedná se SÚKLem a doufejme, že to brzy dojedná, protože zájem o ten lék mezi občany je velký,“ tvrdil premiér, který se mimo jiné odvolával kromě Peru i na stanovisko amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

Tato instituce se však proti používání ivermektinu u pacientů s covidem-19 jednoznačně postavila. Pro americkou veřejnost mimo jiné vydala vysvětlující stanovisko, proč by lidé neměli lék používat jako léčbu ani jako prevenci infekce covid-19: „Vzhledem k počtu úmrtí, ke kterým v důsledku tohoto onemocnění došlo, není překvapivé, že někteří lidé hledají nekonvenční způsoby léčby, jež nejsou schváleny a ani autorizovány FDA. I když je to pochopitelné, buďte obezřetní. Úkolem FDA je pečlivě vyhodnotit vědecké údaje o léku, abychom se ujistili, že je pro konkrétní použití bezpečný a účinný. Poté se můžeme rozhodnout, zda jej schválit či nikoliv. Použití jakékoliv léčby covidu-19, která není schválena, ani autorizována FDA a ani neprobíhá jako součást klinických hodnocení, může způsobit vážné poškození.“

Mezi možné nežádoucí účinky ivermektinu pak podle FDA patří nevolnosti, závratě, zmatenost, vyrážka, průjem, bolesti žaludku, závratě, pocity zmatenosti nebo náhlý pokles tlaku. Také se může vyskytnout závažná kožní reakce vyžadující hospitalizaci nebo může dojít k poškození jater. Z těchto důvodů a proto, že chybí přesvědčivá data o účinnosti ivermektinu při léčbě covid-19, tak FDA před jeho používání varuje. „Užívání neschválených léků může být velmi nebezpečné. To je pravda i o ivermektinu. Kolem něj je velké množství dezinformací a možná jste slyšeli, že je v pořádku užívat velké dávky ivermektinu. To je špatně,“ upozorňuje FDA.

České odborné společnosti nesouhlasí

V době, kdy premiér pronášel slova o tom, že nevidí jediný důvod, aby lék pro co nejširší použití neschválil SÚKL, již existovalo mezioborové odborné stanovisko. Podílely se na něm Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP, Česká společnost intenzivní medicíny ČLS JEP, Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP a Sdružení praktických lékařů ČR. „Léčba ivermektinem představuje v současnosti (tj. ke dni vydání stanoviska – 25. 2. 2021, pozn. redakce) experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů získaných metodami medicíny založené na důkazech a nelze ji považovat za součást náležitě odborné péče v léčbě pacientů s covidem-19,“ konstatuje dokument.

V textu se odborné společnosti mimo jiné odvolávají na postoj amerického zdravotního ústavu The National Institutes of Health. Podle něj není v současnosti možné formulovat jednoznačné stanovisko pro, ale ani proti. Stejně tak dokument zmiňuje Americkou společnost pro infekční nemoci (The Infectious Diseases Society of America), která se jednoznačně staví proti použití ivermektinu u pacientů s covidem-19 mimo klinické hodnocení.

České odborné společnosti se tedy shodnou. I když se rozhodnutí ministerstva zdravotnictví odvolává mimo jiné na kladný postoj aliance Front Line COVID-19 Critical Care Alliance. „Není to oficiální orgán, jehož členové jsou vybíráni nebo voleni. Jejich závěry je nutné nahlížet tímto prizmatem. Já FLCCC chápu jako dobrovolné sdružení odborníků různých specializací,“ vysvětluje profesor Vladimír Šrámek, přednosta Anesteziologické kliniky Fakultní nemocnice sv. Anny v Brně a předseda České společnosti intenzivní medicíny. „Pro mě jsou někteří klíčoví odborníci tohoto seskupení ne zcela věrohodní. Například Paul R. Marik s velkou pompou prosazoval léčení sepse tzv. Marikovým koktejlem (vitamín C + Thiamin + hydrokortizon). Kontrolní studie však pozitivní efekt této léčby neprokázaly,“ dodal.

Uštěkaná čivava oklamala davy aneb lékaři znovu jako terč

Jedním z možných vysvětlení pozornosti premiéra Andreje Babiše věnované léku ivermektin je velký zájem veřejnosti. Ten se přelévá i do tlaku na odborné instituce, nemocnice a ošetřující zdravotníky. Velký příval telefonátů a emailů požadující co nejširší použití ivermektinu pro léčbu covidu-19 registruje i SÚKL a ČLK.

„Slovenské rozhodnutí aplikovat ivermektin úplně všem pozitivním u nás vzbudilo obrovské očekávání a paniku mezi lidmi. Vládní postup tak v podstatě jen sleduje to, co si lidé přáli. Řekla bych, že si to v podstatě vynutili,“ je přesvědčená Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a předsedkyně výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Právě na Slovensku bylo použití ivermektinu schváleno dříve než v Česku a také na slovenské zkušenosti se část veřejnosti i politiků odvolává. Nicméně i slovenské povolení je omezené a umožňuje použití tohoto léčiva na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře, který také přebírá veškerou zodpovědnost. Ivermektin se také objevuje v doporučených postupech pro léčbu covid-19 slovenského ministerstva zdravotnictví. Tento přípravek je podle nich možné podat „na základě klinických zkušeností, které nejsou podpořené velkými vědeckými studiemi, ale na pracovištích jsou v tísni úspěšně využívané“. Je zde uveden ve stejné kategorii jako vitamíny C, D a zinek.

Sama profesorka Vašáková je jako jedna z expertek, která se podílí na léčbě pacientů s covidem-19, pod velkým tlakem veřejnosti. „Emaily, co mi chodily, byly přímo výhružné, abychom okamžitě odborně podpořili nákup ivermektinu, přestože já o tom nerozhoduji. Přestože není jediný důkaz efektu ivermektinu, lidé jej tvrdě vyžadovali,“ dodala pneumoložka. Její slova potvrzují i další oslovení experti, podle nichž část veřejnosti pod vlivem zkreslených zpráv podlehla falešnému dojmu, že právě ivermektin je „zázračný lék proti covidu-19“. A pokud jej lékař odmítne předepsat, vědomě pacienta poškozuje.

Skutečnost, že část veřejnosti doslova bombarduje lékaře, potvrzují i zkušenosti Milana Kulkovského, primáře Interního oddělení Nemocnice s poliklinikou v Povážské Bystrici. On sám se opakovaně vyjádřil, že věří v potenciál tohoto přípravku u ambulantních pacientů ještě před tím, než se u nich rozvine pneumonie.

„Navzdory tomuto přesvědčení jsme ivermektin začali naši pacientům s pneumoniemi podávat. Hlavní důvodem bylo také dožadovaní se jeho podávání ze strany pacientů a jejich příbuzných,“ napsal lékař na svém blogu. „Lobbing má účinný. Štěkající čivava oklamala davy. Ošetřující lékaři i já jsme museli čelit atakům různé intenzity. Rozhodli jsme proto pro prevenci konfliktů,“ dodal. A nadále je přesvědčený o tom, že by lék měl být dostupný především v ambulantní péči, nikoliv podáván u pacientů hospitalizovaných v těžkém stavu. „Diskuse o tom, že je pro někoho zbytečný, přičemž by jinému skutečně pomohl, nemá smysl. V ohrožení života jednáme pudově a sobecky,“ napsal.

Kulkovský také popsal, že u hospitalizovaných nemocných neznamenali žádný viditelný benefit. „Ortodoxním obhájcům ivermektinu bych doporučil mírnější tón v jeho prosazování, méně agrese, nenávisti a osobních útoků. Máme společný cíl. Porazit tu potvoru,“ shrnul své zkušenosti.

FN Motol: veterinární přípravky pacientům podávat nebudeme

V Česku jsou zatím oficiálně registrovány pouze léky s účinnou látkou ivermektin pro zvířata. Skutečnost, že veterinární léky užívají i lidé, přiznává i samo ministerstvo ve svém rozhodnutí, kterým povoluje distribuci a výdej humánní formy tohoto léku.

Fakultní nemocnice Motol tak již musela na svém facebookovém profilu dokonce vysvětlovat, že „žádné veterinární léky pacientům podávané nejsou a nebudou“. Reagovala na situaci, kdy manželka pacienta s covid-19 hospitalizovaného v kritickém stavu požadovala, s podporou poslance Lubomíra Volného (dříve SPD, nyní Jednotní), aby ošetřující lékaři podávali jejímu muži odčervovací pastu pro koně. O této aktivitě pak poslanec informoval na svém facebookovém profilu, kde otevřeně sdělil, že lékaři, kteří toto antiparatizitum při léčbě covid-19 nepoužívají, „vědomě vraždí“.

S nátlakem na předepisování či prodej přípravků s obsahem ivermektinu se tak začínají setkávat i členové Komory veterinárních lékařů ČR. „Požadavků přibývá. Nejvíce jsou bombardováni kolegové a kolegové provozující praxe, v nichž pečují o hospodářská zvířata. Dotazy chodí i nám, kteří pečujeme o malá zvířata, především psy, kočky a králíky. Lidé svůj požadavek zdůvodňují, že lék chtějí pro sebe, kdyby náhodou onemocněli. Někteří vyloženě lžou, že mají koně a musí ho odčervit,“ popisuje Kateřina Návojová Horáčková, veterinární lékařka, klinická farmaceutka a členka představenstva Komory veterinárních lékařů ČR. S požadavky na prodej léků s obsahem ivermektinu se setkává také v lékárně, v níž pracuje. „Někteří lidé situaci berou v klidu, ale bohužel přibývá těch, co po odmítnutí začnou být vulgární, nadávají nám. Zatím nevím o tom, že by někdo z kolegů byl fyzicky napadnut, ale té verbální vulgarity přibývá,“ dodává.

Lidský zájem o veterinární léky může ublížit zvířatům

Veterinární přípravky s obsahem ivermektinu jsou v současnosti žádaným zbožím také na internetu. Navíc podle veterinární komory pravděpodobně přibývají případy, kdy lidé v obavách před infekcí covid-19 tato antiparazitika určená pro hospodářská zvířata konzumují. „Veterinární léčivé přípravky mohou vést k poškození zdraví nebo i ke smrti člověka, a to i v případech, kdy obsahují léčivou látku, která se používá i v humánní medicíně. Tyto léčivé přípravky jsou vyrobeny s ohledem na druh zvířete, u kterého mají být používány. Mohou obsahovat pro člověka nevhodné pomocné látky nebo nevhodnou dávku. Pomocné látky a léková forma hrají důležitou roli při vstřebávání léčiva do organismu. Množství účinné látky v dávce může být pro člověka škodlivé,“ upozorňuje Kateřina Návojová Horáčková.

Velmi rizikový je zejména laický přepočet dávkování ivermektinu pro koně na člověka podle tělesné hmotnosti. „Člověk se může při laickém stanovení dávky například při použití pasty pro koně snadno předávkovat. Ivermektin může ve vyšších způsobit nervové nežádoucí účinky, navíc může ovlivnit účinky jiných současně užívaných léčiv. Naopak jiná současně užívaná léčiva mohou mít za následek zvýraznění nežádoucích účinků ivermektinu,“ varuje veterinární lékařka a klinická farmaceutka. Americký FDA již eviduje případy, kdy došlo k poškození lidského zdraví po požití veterinárních léků.

Současný velký zájem o veterinární přípravky navíc může nakonec uškodit i zvířatům, pro která jsou tyto léky určeny. „Ivermektin je finančně dostupné antiparazitikum, které je významné v boji proti vnějším i vnitřním parazitům zvířat a lidí. Čím masověji je používáme, tím je vyšší riziko rozvoje rezistence na tento lék,“ upozorňuje Aneta Pierzynová, veterinární lékařka, která působí na Ústavu histologie a embryologie 1. LF UK a je členkou výboru Českého klubu skeptiků Sisyfos.

Nadužívání ivermektinu může uškodit i nepřímo. „Rozvojem rezistence, nedostatkem tohoto přípravku na trhu a zvýšením jeho ceny může dojít k vážným ztrátám v zemědělství – rozšíření parazitóz v chovech hospodářských zvířat, likvidace masa a vnitřností v domácích chovech či na jatkách z důvodů zamoření parazity, investice do nutného vývoje jiných antiparazitik. Proto je důležité udržet ivermektin co možná nejdéle účinný a finančně dostupný, což se nyní bohužel přestává dařit,“ dodává Pierzynová.

Ludmila Hamplová

Text je převzat ze Zdravotnického deníku, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network.