Rusko ztratí předposledního odběratele v Evropské unii, který má stále ještě zájem odebírat od Gazpromu zemní plyn potrubní cestou. Hlavní italský odběratel ruského plynu, koncern ENI, totiž v minulých dnech oznámil, že má zájem o pokračování nákupu už jen do konce příštího roku. Zůstává tak pouze jedna země EU se zájmem o dlouhodobý odběr ruského plynu – Maďarsko.
Ještě v roce 2021 Itálie odebrala 29 miliard metrů krychlových ruského plynu. Loni už to bylo výrazně méně. Poté, co Rusové na konci srpna vypnuli Nord Stream, zbyly jen omezené dodávky přes území Ukrajiny, Slovenska a Rakouska v rozsahu zhruba 35 milionů m3 denně. V posledních týdnech objem ruských dodávek do Itálie klesl na 20 milionů m3 denně.
Část poklesu lze vysvětlit tím, že odběr ruského plynu na přelomu prosince a ledna ukončil Edison, což je druhý největší dodavatel zemního plynu na italském trhu (vyšší tržní podíl má výše zmíněné ENI). Na italském odklonu od ruského plynu neprodělá jen těžební koncern Gazprom a režim Vladimira Putina, ale také země, které dosud inkasovaly poplatky za tranzit – Ukrajina, Slovensko a Rakousko (o problematické situaci slovenského eustreamu informoval Ekonomický deník v úterý).
Hledání alternativ (za účasti paní premiérky)
Italské energetické společnosti mezitím hledají náhradní zdroje plynu. Kapacita pro dovoz zkapalněného zemního plynu se má zvýšit ze 17 na 27 milionů tun (v přepočtu z 23,5 na 37 mld. m3) díky pořízení dvou plovoucích terminálů. První z nich má zahájit provoz u města Piombino na konci letošního roku, druhý bude dostupný o rok později u Ravenny.
Roste také objem potrubních dodávek od tradičního partnera – Alžírska. Dříve ze severu Afriky Italové odebírali okolo 21 miliard m3 plynu, loni objem dodávek vzrostl na 25 miliard m3. Kapacita plynovodu přitom dosahuje až 36 miliard m3 za rok. Prostor ke zvýšení dodávek je také v případě potrubních dodávek z Libye a Ázerbájdžánu. Ostatně nebude náhoda, že italská premiérka Giorgia Meloni navštívila v minulých dnech právě Alžírsko a Libyi.
Vedle zásobování vlastního trhu se Itálie chce stát tranzitní zemí pro státy jako je Rakousko, Švýcarsko či Slovinsko (a inkasovat poplatky za tranzit plynu). Pro tamní plynárenské společnosti a nepřímo i pro spotřebitele plynu to bude vítaná změna. Dříve totiž cenu prodražovaly poplatky za přepravu z Ruska přes celou střední Evropou – ať už šlo o trasu přes Německo a Českou republiku, nebo přes Ukrajinu a Slovensko.
David Tramba
