Italská vláda chtěla stavbu mostu v přepočtu za 329 miliard korun vykázat jako vojenský projekt, aby ji mohla započítat do výdajů na obranu. Po stížnostech amerického velvyslance u Severoatlantické aliance (NATO) ale kabinet Giorgie Meloniové ustoupil.
Most za 13,5 miliardy eur (329 miliard korun), který Italové plánují už desítky let, má být chloubou italské vlády. Stavbu prosazuje především nynější místopředseda vlády a ministr dopravy Matteo Salvini. Původně chtěl, aby byl most klasifikován také jako vojenská stavba, po které může jezdit těžká vojenská technika.
Kreativní účetnictví v USA neprošlo
Tento záměr ale odsoudil americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker, který plán Říma označil za formu kreativního účetnictví. Podle něj nemá plánovaný nejdelší visutý most na světě žádnou strategickou vojenskou hodnotu. Několik hodin po kritice italský kabinet ustoupil.
Whitaker tvrdí, že členské země Severoatlantické aliance musí brát vážně cíle pro splnění výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP. Plánovaný most o délce 3,3 kilometru chtěla italská vláda klasifikovat jako infrastrukturu dvojího užití.
Most pro rozvoj jižní Itálie
Dubnová vládní zpráva uvedla, že most pomůže „národní a mezinárodní bezpečnosti“ tím, umožní přesun vojsk a těžkých vozidel. To by stavbu potenciálně kvalifikovalo pro financování z fondů na obranu.
Premiérka Giorgia Meloniová zdůraznila, že most je zásadní pro rozvoj italské ekonomiky. Cílem je propojení zaostalého jihu Sicílie s průmyslovými oblastmi na Apeninském poloostrově.
Příliš vysoké náklady
Kritici ale poukazují na řadu rizik: Seismickou aktivitu v úžině, poškození životního prostředí a účast mafie na vládních zakázkách. Projekt už kdysi navrhoval fašistický diktátor Benito Mussolini. V minulosti jej podporoval i premiér Silvio Berlusconi, v roce 2013 ale projekt kvůli příliš vysokým nákladům italská vláda zrušila.
Itálie v současnosti vydává na obranu pouze 1,5 procenta HDP, což je hluboko pod cílem NATO. Řím zároveň čelí tlaku, aby snižoval schodky veřejných financí. Vládní dluh v minulém roce dosáhl 135 procent italského HDP.
