Přestože země patří k nejbohatším na světě, zhoršující se geopolitická situace a soupeření světových mocností o vliv v Arktidě nutí Reykjavík hledat pevnější ukotvení v evropských strukturách. Průzkumy veřejného mínění zatím ukazují rozdělený národ. Zatímco Brusel láká na stabilitu a hodnoty, pro část Islanďanů zůstává suverenita nad rybolovem klíčovým pilířem národní identity.
Islanďané budou 29. srpna hlasovat o tom, zda chtějí pokračovat v přístupových jednáních s Evropskou unií. Islandská vláda v Reykjavíku schválila parlamentní usnesení ministryně zahraničí o konání takového referenda. Ministryně zahraničních věcí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir uvedla, že ve vládě panovala jednomyslná shoda ohledně předložení parlamentního usnesení. Zdůraznila, že nikdy nepodepíše dohodu, která by znamenala vzdání se kontroly Islandu nad jeho přírodními zdroji.
Geopolitická hrozba
Koaliční dohoda stanoví, že se referendum o pokračování jednání o členství v Unii musí konat nejpozději v roce 2027. Podle zákona se národní referendum musí konat nejdříve tři měsíce po schválení takového návrhu parlamentem a nejpozději do jednoho roku.
Ačkoli vláda neuvedla žádný výslovný důvod pro snahu o urychlení procesu, je zřejmé, že Island – jedna z nejbohatších zemí světa – má nyní kvůli zhoršující se mezinárodní situaci větší zájem o zakotvení v nadnárodních institucích.
Prosperita a bezpečnost
„Ve světě, kde mezi sebou soupeří mocnosti o sféry vlivu, nabízí členství v EU podporu v bloku založeném na hodnotách, prosperitě a bezpečnosti,“ uvedla evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová.
Tento krok přichází krátce po řadě návštěv unijních politiků na Islandu a islandských politiků v Bruselu. Pokud Islanďané v referendu budou hlasovat většinově ano, Island by se mohl připojit k Unii dříve než jakákoli další kandidátská země.
Rozdělená populace
Průzkumy veřejného mínění však ukazují, že islandská společnost, která čítá méně než 400 000 lidí, je v otázce členství v EU hluboce rozdělena. Podle jednoho z posledních průzkumů, provedeného koncem ledna 2026, je 42 % Islanďanů pro vstup do EU. Přesně stejná část islandské společnosti je však proti.
Tradičním bodem sporu je ochrana lovu ryb. Navzdory skutečnosti, že z ekonomického hlediska má rybolov pro současný ostrov už jen malý význam. Zůstává však důležitou součástí národní identity.
Mohlo by vás zajímat
Vztahy s EU jsou intenzivní
Po podání žádosti o členství v Evropské unii v roce 2009 Island o šest let později pozastavil svoje přístupové rozhovory. Vztahy s evropským blokem ale zůstaly pozitivní. Island udržuje úzké hospodářské a politické vztahy s unijní sedmadvacítkou, které jsou do značné míry formovány Dohodou o Evropském hospodářském prostoru.
Tato dohoda, která je v platnosti od roku 1994, sdružuje všechny členské státy EU plus Island, Lichtenštejnsko a Norsko do jednotného trhu. Umožňuje také volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu.
