Kam až doletí íránské rakety? Dopadnout můžou i nedaleko

Bezpečnostní situace na Blízkém východě a neustálý vývoj tamního zbrojního průmyslu vyvolávají otázky o skutečném dosahu íránských zbraní. Zatímco území České republiky zůstává podle aktuálních analýz mimo přímý dosah, nejvýkonnější systémy v arzenálu Teheránu vykazují parametry, které jim umožňují zasáhnout cíle v bezprostřední blízkosti středoevropského regionu.

Kam až tyto střely doletí a jakou další technikou Írán disponuje?

Rakety s dosahem na území Maďarska

Írán vybudoval nejrozsáhlejší a nejrozmanitější arzenál balistických raket na Blízkém východě. Podle dat televize Al-Džazíra, disponuje Teherán střelami, jako jsou Sejjil, Ghadr nebo Soumar, které mají deklarovaný dolet 2000 až 2500 kilometrů. Právě tento technický parametr, pokud ho armádní zdroje uvádí pravdivě, umožňuje zbraním při odpálení ze západních částí Íránu zasáhnout například území Maďarska.

Rakety Khorramshahr zvládnou dolet mezi 1700 až 2000 kilometry a Emad pak 1700 kilometrů. Sejjil je raketový systém na tuhé palivo, který obecně umožňuje rychlejší odpálení než rakety na kapalné palivo.

Rakety středního doletu Shahab-3 mají dolet 1300 kilometrů, Qadr 380+ zvládne 1000 kilometrů, Qiam-1 doletí 800 kilometrů. Společně s raketami dlouhého doletu mohou nebezpečné jak pro Izrael, tak pro americká zařízení v Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu, Saúdské Arábii nebo Spojených arabských emirátech.

Významným technologickým posunem je střela Fattah, kterou Írán označuje za svou první hypersonickou balistickou raketu. Jak uvádí Al-Džazíra, tato zbraň dosahuje rychlosti Mach 13 až 15 a díky vysoké manévrovatelnosti má schopnost překonávat moderní systémy protivzdušné obrany. Nelétá ovšem tak daleko, aby dosáhla do Evropy.

Mohlo by vás zajímat

„Jste ohroženi na životě? Stiskněte jedničku.“ Hřib tepe vládu, Králíček ji hájí jako akční

Balistické rakety krátkého doletu – přibližně 150–800 kilometrů – jsou stavěny pro blízké vojenské cíle a rychlé regionální údery. Írán tuto strategii použil v lednu 2020, kdy odpálil balistické rakety na iráckou leteckou základnu Ain al-Assad poté, co USA zabily Kásima Sulejmáního, nejvýznamnějšího generála země. „Útok poškodil infrastrukturu a zanechal více než 100 amerických příslušníků s traumatickými poraněními hlavy, což ukazuje, že Írán dokáže způsobit vysoké ztráty bez toho, aby se vyrovnal americké letecké síle,“ píše Al-Džazíra.

Přehled íránského raketového arzenálu

Podzemní raketová města: Přežití prvních úderů

Počet raket je důležitý, ale v dlouhodobé konfrontaci je klíčovou otázkou, jak dlouho Írán vydrží palbu po pohlcení primárních úderů.

Teherán strávil roky zpřísněním částí svého programu v podzemních skladovacích tunelech, skrytých základnách a chráněných startovacích místech po celé zemi. Tato síť ztěžuje rychlé oslabení íránské schopnosti odpalovat a nutí protivníky předpokládat, že nějaká schopnost přežije i velkou první vlnu útoků, zmiňuje Al-Džazíra.

Pro vojenské plánovače to znamená rozhodnutí o dalších úderech na íránskou raketovou infrastrukturu. Nese to s sebou riziko prodloužených výměn, nikoli jedné krátké rozhodující kampaně.

Obrněnci Karrar a protivzdušný deštník Bavar

Kromě raketového vojska se Írán spoléhá na modernizovanou pozemní techniku. Hlavní údernou sílu tvoří tanky Karrar. Ačkoliv vizuálně připomínají ruské stroje T-90MS, Írán je prezentuje jako vlastní konstrukci vycházející z tanku T-72. Tyto stroje disponují elektro-optickým systémem řízení palby, laserovým dálkoměrem a dokážou pálit na pevné i pohyblivé cíle ve dne i v noci.

V oblasti protivzdušné obrany Teherán nasazuje systém Bavar-373. Tento komplex má být schopen detekovat cíle na vzdálenost přes 300 kilometrů a ničit je až do 250 kilometrů. Írán tento systém vyvinul jako náhradu za ruské S-300 a vybavil jej raketami Sayyad-4B, které mají ničit balistické střely i dálkové letouny.

Námořní převaha v zálivu a drony Mohajer

Íránské námořnictvo sází na asymetrickou vojenskou strategii v Hormuzském průlivu. K tomu využívá ponorky třídy Ghadir, které jsou díky své malé velikosti obtížně detekovatelné v mělkých vodách. Arzenál doplňují stovky rychlých člunů vyzbrojených protilodními raketami a torpédy.

Vzdušný prostor pak ovládají drony rodiny Shahed a Mohajer. Zatímco Shahed-136 slouží jako sebevražedná munice, nejnovější typ Mohajer-10 vydrží ve vzduchu až 24 hodin a unese výzbroj o hmotnosti 300 kilogramů. Tento dron disponuje operačním dosahem 2000 kilometrů, což mu umožňuje provádět dálkové průzkumné i útočné mise.

Stínová flotila a financování zbrojení

Udržování této techniky vyžaduje obrovské finance. Podle informací z vládního webu USA využívá Írán k nákupu technologií takzvanou stínovou flotilu tankerů. Ta přepravuje ropu pod falešnými vlajkami a generuje prostředky pro nákup citlivých elektronických součástek nezbytných pro naváděcí systémy raket a dronů.

Íránští představitelé dlouhodobě varují, že jakýkoli americký nebo izraelský útok na íránské území bude považován za začátek širší války, nikoli za omezenou operaci. Po Chameneího smrti toto poselství nabylo konkrétní obrysy.