Když USA a Izrael o víkendu zaútočily na Írán, výbuchy se obrazně řečeno ozývaly až na Donbasu. Moskva se ocitá v ohrožení kvůli zásobování klíčového zboží, které proudí přes Teherán. Navíc se rozpadá ruské vyvažování západního vlivu na Blízkém východě a Kreml dále oslabuje válka na Ukrajině.
Kreml stále útočí na Charkov a Avdijivku, ale moskevští plánovači se téměř stejně obávají útoků na Bandar Abbás a Čabahar. Cítí, že by boj o íránské nebe mohl změnit také zákopy ve východní Evropě.
Írán je zásadní pro ruský dopravní koridor ve směru Sever-Jih. Jde o směsici železnic, silnic a námořních tras, která umožňuje sankcionovanému Rusku dovážet obráběcí stroje a elektroniku dvojího užití. Méně než týden před dopadem izraelských a amerických bomb se Moskva a Teherán dohodly na modernizaci tratí v Íránu a slíbily, že dojde ke zvýšení ročních objemů nákladní dopravy.
Koridor nefunguje
„Už teď můžeme říci, že koridor Sever-Jih nefunguje,“ uvedl v oficiálních novinách ruského parlamentu politolog Semjon Bagdasarov. Tato věta zabolela, protože úředníci ministerstva dopravy soukromě říkají totéž.
Konflikt mezi Afghánistánem a Pákistánem situaci ještě zhoršuje. Tento konflikt „zpochybňuje fungování důležitých logistických tras, které vedou přes Střední Asii“, dodal Bagdasarov.
Ruští stratégové vidí, že se od Kaspického moře po Hindúkuš množí problémy pro fungování plynulého obchodu. Pokud se dopravní konvoje zastaví, továrny západně od Uralu mohou mít problémy při výrobě munice, jako jsou dělostřelecké granáty.
Mohlo by vás zajímat
Kreml se musí rozhodnout, zda nalije omezené finanční prostředky do alternativních koridorů, nebo omezí své vojenské ambice na Ukrajině.
Válka Evropy vedená Američany proti Rusku
Politolog a vojenský analytik na Plechanovově státní univerzitě Alexandr Perendžijev nazývá americko-izraelskou leteckou kampaň „geoekonomickou válkou Evropy vedenou USA proti Rusku a Číně“. Spojené státy pak chtějí podle něj zničit klíčové spojení Ruska přes Írán až do Indie.
Perendžijevův útok na Západ se může zdát přehnaný, ale některá fakta jeho popis situace podporují. Ruský export do Indie totiž nyní vede objížďkou přes Suezský průplav, což přidává čas a riziko.
Kyjev: Je to dobré
Kyjev nyní cítí příležitost. „Poškození íránské vojensko-průmyslové základny přímo ovlivňuje schopnost Ruska udržet invazi. Z pohledu Kyjeva je to jednoznačně dobré,“ píše Bohdan Nahajlo, šéfredaktor anglicky psaného internetového deníku Kyiv Post.
Příznivé dopady pro Ukrajinu jsou ale smíšené. Rusko od roku 2023 samo produkuje sebevražedné drony inspirované íránským Šáhidem. Dovoz je tak méně důležitý než dříve.
Dojdou americké zásoby raket?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navíc varoval, že se mohou v důsledku války na Blízkém východě snížit zásoby zbraní, jako jsou rakety Patriot. To by mohlo vést k tomu, že jich bude k dispozici méně také pro Ukrajinu, která se brání ruským útokům.
Nová válka by také mohla oslabit vůli západních spojenců podporovat Kyjev. Moskva nyní doufá, že se Bílý dům unaví válkou v Perském zálivu a přestane se angažovat na Ukrajině.
Ztráta ruského vlivu
Do hry také vstupuje karta íránského jaderného programu. Jeho zničením Kreml ztratí další platformu, kde by mohl vyměnit svůj vliv za ústupky na Ukrajině. Ještě horší variantou z pohledu Moskvy je to, že změna režimu v Teheránu může přiblížit americké základny ke Kavkazu. Rusko dlouhodobě podporovalo Írán jako protiváhu amerického vlivu v Perském zálivu.
Moskva se nemůže rovnat americkým letadlovým skupinám v Perském zálivu, ani financovat Írán, pokud se sankce zpřísní na severokorejskou úroveň. V regionu by naopak mohla posílit Čína. To by pro Rusko znamenalo další ztrátu prestiže zejména v Asii a v Africe.
