Útok íránského dronu na britskou základnu Akrotiri na Kypru vyvolal na strategicky klíčovém ostrově diplomatické zemětřesení. Incident obnovil staré křivdy mezi Kyprem a Spojeným královstvím a uvrhl do nejistoty britsko-unijní vztahy v kritické chvíli blízkovýchodního ale také ukrajinského konfliktu.
Na ranveji na britské vojenské základně v Akrotiri způsobil pád íránského dronu – podle kyperských médií jej provedlo libanonské hnutí Hizballáh – zanedbatelné škody. Podařilo se mu však zasít svár mezi Kyprem, členským státem EU, a klíčovým vojenským spojencem Unie v nejhorší možné chvíli.
Obnovení starých ran
Obnovily se tak staré křivdy mezi Kyprem a Spojeným královstvím. Strategický ostrov ve Středozemním moři získal na Británii nezávislost v roce 1960, monarchie si ale ponechala na Kypru dvě vojenské základny. Akrotiri a Dekelia mají status britského zámořského území.
Nikósie nyní trvá na tom, že Londýn porušil neformální ujištění, že omezí využití základen jen na záchranné lety a průzkum. Mluvčí kyperské vlády Konstantinos Letymbiotis byl neobvykle přímočarý. „Vnímáme to se znepokojením,“ uvedl k incidentu. Kyperští ministři spojují dronový útok s rozhodnutím Británie povolit americkým bombardérům používat Akrotiri k náletům na Írán.
Odrazový můstek pro válku jiných zemí
Nikósie rozhodnutí britského premiéra Keira Starmera považuje za podfuk. Letymbiotis varoval, že kabinet nebude akceptovat, aby se Kypr stal „odrazovým můstkem pro války třetích stran“. Na obou základnách slouží čtyři tisíce britských vojáků. Jsou zde umístěny také radary včasného varování. Úředníci ve Whitehallu základny považují za nezbytné pro Spojené království. Úředníci v Nikósii je spíše chápou jako důkaz britské nadřazenosti a dotěrnosti.
Kypr tvrdí, že britské využívání základen již dávno překročilo „obranný účel“ předpokládaný ve smlouvách z roku 1960. Británie argumentuje, že jakékoli oslabení suverenity by vytvořilo precedens pro Gibraltar.
Dokáže Londýn zajistit bezpečnost ostrova?
Labouristický premiér Starmer čelí geopolitické bouři v nepříjemné chvíli. Konzervativci se mu posmívají, že váhal s podporou amerických úderů na Írán. Britský ministr obrany John Healey se snažil uklidnit emoce. „Dron zaútočil ještě před prohlášením premiéra o využívání britských základen USA,“ uvedl.
Kypr ale namítá, že Británie nemůže zaručit bezpečnost ostrova. Zbytek Unie se zase obává, že by britská vláda mohla snížit výdaje na obranu nebo podporu Ukrajině. Londýn dodává Kyjevu rakety s plochou dráhou letu Storm Shadow a cvičí v Anglii ukrajinské jednotky o velikosti praporu.
Mohlo by vás zajímat
Klíčový vojenský spojenec Unie
Brusel přitom považuje Spojené království za jedinou evropskou mocnost schopnou rychle přesunout vojenské síly na východ. Zhoršení vztahů s Kyprem by mohlo ohrozit dosavadní britsko-unijní sbližování. Pro turistický ruch na Kypru by to znamenalo katastrofu. Loni na ostrov přiletěly dva miliony Britů.
Kyperští poslanci nyní požadují jasnější záruky, že Akrotiri nebude terčem odvetných útoků Íránu nebo jeho spojenců. Kypr chce mít právo veta nad vojenskými misemi, které zahrnují jeho území.
Řecko a Francie vysílají pomoc
V rámci Unie zatím neproběhla konkrétní diskuse o možné aktivaci článku o vzájemné obranné pomoci, uvedla mluvčí Komise Paula Pinhová na dotazy novinářů ohledně útoku na britskou základnu.
Článek 42 Smlouvy o EU uvádí, že v případě napadení členského státu evropského bloku mohou dotyčné zemi poskytnout pomoc ostatní členské státy. Řecko a Francie už ale oznámily, že posílají na Kypr lodě, stíhačky i systémy protiraketové obrany.
