Írán očekává, že poté, co byly zrušeny sankce, může do země připlout až 50 miliard dolarů zahraničních investic během jednoho roku.
Poté, co byly zrušeny sankce vůči Íránu ze strany USA a Evropské unie, vzrostl zájem v této zemi investovat. Írán sám očekává, že by jen během tohoto roku mohlo připlynout až 50 miliard dolarů zahraničního kapitálu, což zemi pomůže nastartovat hospodářskou obnovu. Írán je sice bohatý na ropu a další komodity, ale při současných nízkých cenách to k většímu ekonomickému rozvoji samo o sobě nestačí.
„Naše země je schopna absorbovat velké množství zahraničních investic,“ sdělil agentuře Bloomberg guvernér íránské centrální banky Valiolláh Seif. „Myslím, že 50 miliard dolarů ročně není příliš nadnesený odhad,“ dodal.
Ačkoli zrušení sankcí zvedlo obrovskou vlnu zájmu o byznys s Íránem, někteří analytici jsou přesvědčeni, že investoři se díky dlouhodobému politickému stigmatu budou mít při investování v Íránu stále na pozoru.
Írán již určitý prospěch z nukleární dohody s USA a Evropskou unií má. Díky dohodě bylo Íránu uvolněno kolem 32 miliard dolarů, které byly zmrazeny na zámořských bankovních účtech. Jedná se o příjmy z prodeje íránské ropy, které nyní Írán bude moci použít také na financování obnovy svého hospodářství.
Íránská ekonomika v uplynulém roce rostla pravděpodobně jen o 3 %, nicméně pro příštích 12 měsíců se podle guvernéra centrální banky Seifa odhaduje růst HDP někde mezi 5 a 6 procenty. V nejbližších měsících se také do normálních kolejí vrátí měnový režim a finanční systém. V současnosti existují vlastně dva devizové trhy. Jeden oficiální, kde kurz určuje centrální banka, a druhý neoficiální, kde se kurz ustanovuje podle nabídky a poptávky. „Během šesti měsíců by mělo dojít ke sjednocení směnného kurzu,“ řekl Seif. Situace měnového trhu v Íránu připomíná tu, kterou jsme měli možnost zažíti i v našich končinách na počátku 90. let.
Íránský bankovní sektor by se měl do světového finančního systému začlenit o něco rychleji. Prakticky během několika dní by se íránské banky měly připojit k systému SWIFT, který je standardem v mezinárodním platebním systému.
Íránský bankovní sektor ale trpí jedním z největších podílů tzv. špatných úvěrů v celém regionu. Jde o dědictví, které po sobě zanechala politika bývalého íránského prezidenta Ahmadinežáda. Tehdy byla měnová politika velice uvolněná, a tak se podíl rizikových úvěrů vyšplhal až na 15 %. Daří se jej však snižovat, nyní se podle Seifa pohybuje kolem 12,5 %.
Podle guvernéra íránské centrální banky bude země také zvažovat navyšování zdrojů pro financování ekonomické obnovy prostřednictvím emise dluhopisů, denominovaných v eurech. „Není to ale naší prioritou a bude záležet na tom, jaký objem investic do Íránu zavítá,“ upřesnil Seif.
-usi-
