Irák patří mezi největší světové vývozce ropy, avšak kvůli válce v Perském zálivu se export zadrhl. Země přichází každým týdnem o miliardy dolarů. Ze zoufalství teď Iráčané začínají dodávat ropu v cisternách do syrského přístavu Baníjás. Teprve tam bude ropa přeložena na tanker, který ji doveze odběrateli.
Podle údajů zveřejněných Státní organizací pro prodej ropy (SOMO) má Irák od dubna přepravovat přes Sýrii zhruba 650 tisíc tun ropy a topných olejů měsíčně. Takové množství odpovídá zhruba 4,85 milionu barelů. Stejné množství, které Iráčané před válkou vytěžili za den, teď vyvezou alternativní cestou po silnici – avšak za celý měsíc.
Drahé, ale lepší než nic
Zpravodajský web Shafaq News cituje bývalého mluvčího iráckého ministerstva těžby ropy. Podle jeho slov se jedná o dočasné, nouzové řešení. Přeprava paliva v cisternách je až příliš nákladná a komplikovaná oproti vývozu ropovody nebo námořní cestou. Na pomezí Sýrie a Iráku navíc řádí zbytky fanatiků samozvaného Islámského státu. Spíše než surovou ropu tak bude Irák touto cestou vyvážet topné oleje, které se hromadí v iráckých rafineriích a země pro ně nemá využití.
V první fázi Iráčané nasadili na dlouhou cestu z rafinerií přes poušť do syrského Baníjásu a zpět 300 cisternových vozů. Později jejich počet zvýší na 500 až 700. Současně se snaží dostat na plný výkon ropovod vedoucí od ložisek u Kirkúku do tureckého přístavu Ceyhan. Hlavní ropná pole se však nacházejí na jihu země. Dodávka suroviny na světový trh je však odtud kvůli neprostupnosti Hormuzského průlivu prakticky nemožná.
Největší dovozci ropy z oblasti Perského zálivu (mil. barelů denně)
Diverzifikace jako základ úspěchu
Ve stejně špatné situaci je, co se exportu ropy týká, také Kuvajt a Katar. Dvě další země mají výhodu v tom, že v minulosti investovaly do náhradních cest na světový trh. Saúdská Arábie dokázala během čtyř týdnů dostat na plný výkon dříve méně využívají ropovod vedoucí od ložisek u Perského zálivu do přístavu Janbú na břehu Rudého moře. Díky němu může dál dodávat ropu a produkty v objemu až 7 milionů barelů denně na evropské a asijské trhy.
Spojené arabské emiráty během března zvládly přesměrovat dodávky ropy do přístavu Fudžajra na břehu Ománského zálivu. Vyvážejí touto cestou již 1,9 milionu barelů denně. Přístav Fudžajra zůstává zranitelný, nachází se v dosahu raket odpalovaných z Íránu. Navzdory opakovaným útokům a zásahu několika nádrží se zatím daří ropu z Emirátů dál vyvážet bez přerušení.
Následky vidíme u čerpacích stanic
Výrazné omezení dodávek z oblasti Perského zálivu kvůli válce s Íránem je hlavním důvodem, proč cena ropy roste. Ještě na konci února stát jeden barel ropy typu Brent 70 dolarů, v březnu to bylo až 120 dolarů. Od 20. března nicméně cena začala opět klesat. Ve středu kolísala okolo 100 dolarů za barel. Jenže ve čtvrtek ráno cena opět vylétla na 108 dolarů. Trhy reagovaly na výroby amerického prezidenta Donalda Trumpa, že údery na Írán budou pokračovat. Spekulace o zákulisním vyjednávání o míru se tak nenaplnily.
Zdražení ropy se následně promítá do cen pohonných hmot u čerpacích stanic. Nejprodávanější benzin Natural 95 řidiči podle posledních známých údajů karetní společnosti CCS tankují v průměru za 41,50 koruny za litr. Od konce února tak jeho průměrná cena stoupla o téměř osm korun. Nafta ve stejném období zdražila zhruba o 15 korun na 48 korun za litr.
