Mezi metropolemi V4 je nejvyšší životní úroveň v Praze. Skokanem desetiletí je však Varšava, která se v rámci metropolí zemí V4 stává čím dál zajímavější investiční lokalitou. Potvrzuje to i průzkum společnosti CBRE, podle kterého je právě hlavní město Polska nejpreferovanější volbou investorů zaměřujících se na realitní trh, komentuje aktuální vývoj analytička WOOD & Company Eva Sadovská.
Jedním z univerzálních ukazatelů vypovídajících o životní úrovni regionu, je HDP přepočítané na obyvatele. Mezi metropolemi zemí V4 na úrovni NUTS 2 dosahuje nejvyšší úrovně Praha s hodnotou 205 procent z průměru Evropské unie.
Následuje bratislavský kraj s úrovní 162 procent, na kterou se v roce 2019 dotahoval region Varšava se 160 procenty. Samotná Varšava bez okolního regionu dosáhla dokonce úrovně 210 procent a od roku 2010 s hodnotou 189 procent vykázala nejvyšší posun vpřed.
Nízká míra nezaměstnanosti
Země V4 společně s jejich metropolemi ušly v posledním desetiletí velký kus cesty – úspěšně se vzpamatovaly z hospodářské krize, etablovaly se v Evropské unii a na Slovensku zdomácněla i společná měna eurozóny euro. Regiony všech hlavních měst V4, stejně jako samotné metropole, zároveň zaznamenaly za poslední dekádu nárůst populace.
Nadprůměrná životní úroveň je v hlavních městech a jejich okolí ovlivněna i nízkou mírou nezaměstnanosti. Jak se ukazuje, ani v období pandemie nezaznamenaly sledované metropole výrazný nárůst nezaměstnanosti.
Nejméně výraznou změnu evidoval region Varšava, kde se míra nezaměstnanosti zvýšila z 2,1 procenta v roce 2019 na 2,5 procenta v roce 2020. V případě Budapešti narostla nezaměstnanost z 2,5 procenta na 3,3 procenta. V bratislavském regionu z 2,4 procenta na 3,4 procenta a v Praze z 1,3 procenta na 2,3 procenta.
Nárůst plochy kancelářských budov
Hlavní města se oproti ostatním regionům vyznačují i vyšší kupní silou obyvatelstva. Při porovnání metropolí mají velmi dobrou vypovídací hodnotu i ukazatele jako koncentrace a vývoj nákupních center, administrativních budov, logistických center, průmyslových parků a rezidenčních komplexů. Tempo jejich vývoje koresponduje s aktuálním a očekávaným ekonomickým vývojem dané metropole.
Za poslední desetiletí všechna hlavní města V4 zaznamenala realitní „boom“ a výrazný nárůst plochy administrativních budov. Podle exkluzivních údajů společnosti Cushman & Wakefield narostla plocha administrativních budov nejvíce ve Varšavě, a to až o 74 procent na aktuálních 6,04 milionů metrů čtverečných.
Oproti roku 2010 se o více než 40 procent rozrostla i plocha kancelářských center v Bratislavě a v Praze na současných 1,95 miionů metrů čtverečních, respektive 3,69 mililionů metrů čtverečních. Budapešť zaznamenala za poslední dekádu nárůst plochy office nemovitostí o 28 procent.
Top realitní lokalita
Investice do nákupních center a administrativních budov v Praze a Bratislavě mají čeští a slovenští investoři už zažité. Prostřednictvím podílových realitních fondů tak mohou investoři přijít k majetku, který by si individuálně dovolit nemohli. Příkladem je bratislavský Aupark, jehož kupní cena zhruba 450 milionů eur byla z části financována z prostředků investorů seskupených v realitních fondech pro kvalifikované investory.
Zajímavým místem pro investice se stává ale i Varšava. Odborníci z finančních trhů ji dokonce označují přívlastkem „finanční centrum střední Evropy“. Na tamní burze se v roce 2020 zobchodovaly cenné papíry v podstatně vyšších objemech než například v Praze nebo v Budapešti.
Optimistický pohled investorů na Varšavu potvrzuje i průzkum „Investor Intentions Survey 2021“, který na přelomu let 2020 a 2021 realizovala společnost CBRE. Ten byl zaměřený na preference investorů zemí EMEA investujících na realitních trzích.
Podle průzkumu je mezi investory z regionu CEE nejpreferovanějším městem pro realitní investice právě Varšava. Hlavní město Polska ale obstálo i v rámci regionu EMEA, ke mu investoři přiřadili devátou příčku. Mezi metropolemi zemí V4 tak právě Varšava dosáhla u investorů zaměřených na investice do realit nejvyšší hodnocení.
Tomáš Rovný
