Největší propad od roku 2004 zaznamenaly investice do obnovitelných energetických zdrojů. Trh prý reaguje na plány Donalda Trumpa vrátit se k fosilním palivům.
Investice do obnovitelných zdrojů dosáhly v loňském roce 287 miliard dolarů, což je o 18 procent méně než v rekordním roce 2015. Tehdy do zelené energie putoval kapitál v objemu necelých 350 miliard dolarů (8,56 bilionů korun). Jedná se o třetí propad v poslední dekádě, ale zároveň o největší pokles od roku 2004. Informovali o tom energetičtí analytici agentury Bloomberg.
Populisté a zpomalení Číny
Podle nich je to důsledek vzestupu populistických politických lídrů, jako například Donalda Trumpa, či Nigela Farage, kteří často a rádi pochybují o existenci klimatické změny. Tím zpochybňují nutnost změny struktury energetického mixu. Donald Trump dokonce v předvolební kampani před prezidentskými volbami zmiňoval své plány na návrat k fosilním palivům.
Přesto ale prý nejde o klíčový faktor tak razantního meziročního poklesu investic do obnovitelných energetických zdrojů. Tím je především zpomalení čínské ekonomiky. Čína se v posledních letech dostala do pozice obnovitelné supervelmoci a globálního lídra zelené energetiky. Nezanedbatelný pokles investic do této oblasti zaznamenalo také Japonsko.
Investiční skepse se ale netýká plošně všech typů obnovitelných zdrojů. Kapitálové výdaje do solárních a větrných elektráren v minulém roce vzrostly o 19 procent. Podle analytiků Bloombergu je to hlavně tím, že jak větrné turbíny, tak fotovoltaické elektrárny nadále podstatně zlevňují a současně se zdokonaluje jejich technologie.
Dva jedna ve prospěch čisté energie
I přes loňský slabší rok investice do obnovitelných zdrojů stále převyšují ty do konvenčních energetických projektů. Ten poměr je zhruba dvě ku jedné,“ řekl Michael Liebreich, jeden z energetických analytiků agentury Bloomberg. „Nicméně z klimatického hlediska stojí tak dramatický propad investic do zelené energie za pozornost,“ dodal.
Propad přichází jen rok po konání pařížské klimatické konference a klíčové státy se zavázaly plnit tam uzavřenou klimatickou dohodu. Podle ní má dojít ke snížení emisí skleníkových plynů tak, aby do konce tohoto století průměrná teplota na Zemi stoupla maximálně o dva stupně Celsia v porovnání s předindustriální érou.
Podle odhadů agentury Bloomberg by k naplnění pařížské klimatické dohody bylo zapotřebí ročně do zelené energetiky investovat 484 miliard dolarů (11,9 bilionů korun). Loňské investice jsou tak o více než 40 procent pod touto minimální hranicí.
Rostla jen Evropa
I když je obnovitelným hegemonem Čína, je to právě říše středu, u níž byl vloni propad jeden z největších. Její investice do čisté energie klesly o více než čtvrtinu na 87,8 miliard dolarů (2,2 bilionu korun). Je to důsledek poklesu čínské poptávky po elektrické energii a omezení vládních dotací do větrné a solární energetiky. Japonsko však šetřilo ještě více. Tam investice do zelené energetiky klesly o 43 procent.
Spojené státy do obnovitelných zdrojů v loňském roce investovaly necelých 59 miliard dolarů (1,45 bilionu korun), což byl oproti roku 2015 pokles o sedm procent. Stalo se tak navzdory rozšíření daňových úlev. Evropské země naproti tomu vloni do zelených projektů nasměřovaly o tři procenta více, když nejvýznamnější byla investice do větrného parku v norském Fosenu.
Pro letošní rok se očekává rekordní nárůst instalovaného výkonu větrných a solárních elektráren, a to v objemu 134 gigawattů. Bude to prý reakce na rostoucí poptávku po elektřině v Indii, Středním Východě a Jižní Americe. To by mělo nahradit letošní čínský výpadek. Konkurence se bude i nadále stupňovat, a tak by zelená elektřina měla i letos zlevňovat, myslí si analytici agentury Bloomberg.
-usi-
