Téměř dvě třetiny z 2,8 bilionu dolarů, které mají být v letošním roce celosvětově investovány do energetiky, půjdou podle očekávání do čistých technologií včetně jaderné energetiky. Podle nově zveřejněné zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) se však impozantní nárůst investic do čisté energie soustředí pouze do několika zemí.
„Vzniká nová ekonomika čisté energie a vzniká mnohem rychleji, než si mnozí uvědomují,“ řekl výkonný ředitel IEA Fatih Birol při příležitosti vydání už osmé zprávy agentury o světových investicích do energetiky.
Posledních několik let bylo pro energetický sektor obdobím extrémního rozvratu, přičemž „silné sladění nákladů, obav o klima, obav o energetickou bezpečnost a průmyslových strategií přispělo k rostoucímu rozmachu“ udržitelnějších možností.
Investice do čistých energetických technologií nyní výrazně převyšují výdaje na fosilní paliva, přičemž se očekává, že v letošním roce půjde do čistých technologií, včetně obnovitelných zdrojů, elektrických vozidel, jaderné energie, sítí, skladování, nízkoemisních paliv, zvyšování účinnosti a tepelných čerpadel, více než 1,7 bilionu dolarů.
„Na každý dolar investovaný do fosilních paliv nyní připadá přibližně 1,7 dolaru do čisté energie. Před pěti lety byl tento poměr jedna ku jedné,“ uvedl dále Fatih Birol.
Očekává se, že v čele se solární energií budou nízkoemisní technologie výroby elektřiny představovat téměř 90 procent investic do výroby elektřiny.
Celosvětové investice do výroby elektřiny z jádra by podle prognózy IEA měly v roce 2023 činit 63 miliard USD, což je o 10 miliard USD více než v roce 2022 a pokračuje meziroční nárůst.
„Více než deset let po havárii ve Fukušimě se stále více zemí nově zabývá tím, jak by jaderné technologie mohly zajistit nízkoemisní a dispečersky řízenou energii,“ uvádí zpráva.
Tyto investice jsou však stále nižší než investice ve výši 64 miliard dolarů do výroby elektřiny z ropy a zemního plynu.
Dělící linie
Zpráva konstatuje, že navzdory optimistickým očekáváním ohledně čisté energie je situace v oblasti konečných investičních rozhodnutí (FID) v roce 2022 smíšená – a pozitivní dynamika investic do čisté energie není rovnoměrně rozložena mezi jednotlivé země nebo odvětví. To je něco, čím se budou muset tvůrci politik zabývat, aby zajistili široce založený a bezpečný přechod k energetice, uvádí zpráva.
IEA považuje FID za ukazatel kapacit, které budou v budoucnu uvedeny do provozu. FID pro velké vodní a jaderné elektrárny se výrazně snížily na 14 GW, resp. 4 GW (z 20 GW a 6 GW), přičemž Čína je jediným regionem, který v roce 2022 zahájí výstavbu nové jaderné elektrárny, uvádí zpráva.
„Po nárůstu v roce 2021 je klesající počet těchto projektů důvodem k obavám vzhledem k jejich potenciálu podpořit dekarbonizaci energetického sektoru a bezpečnost dodávek. Další kapitál je však vynakládán na modernizaci a prodloužení životnosti stávajících elektráren, což není zachyceno v FID; a politika začíná být v budoucnu více nakloněna schvalování nových projektů,“ uvádí zpráva.
Zpráva zjistila, že přibližně 90 procent nárůstu investic do čisté energie pochází z vyspělých ekonomik a Číny.
Hlavní ekonom IEA pro energetiku Ian Gould označil Čínu za velmoc v oblasti čisté energie, která je lídrem investičních trendů v mnoha oblastech.
„Celkově máme poměrně nevyvážený obrázek, když se podíváme na geografické rozložení těchto investic do čisté energie, téměř veškerý růst pochází z vyspělých ekonomik a z Číny, a opravdu potřebujeme, aby se investice do čisté energie rozběhly i jinde,“ řekl.
Povzbudivé signály
Pokud budou investice do čisté energie, v čele s elektrifikací, i nadále růst tempem, které je patrné od roku 2021, zpráva konstatuje, že celkové výdaje v roce 2030 na nízkoemisní energetiku, sítě a úložiště a elektrifikaci konečné spotřeby by překročily úroveň potřebnou ke splnění scénáře oznámených závazků, jak je uvedeno ve Světovém energetickém výhledu, v němž jsou závazky k nulovým čistým emisím, které dosud oznámily vlády, plněny včas a v plném rozsahu.
V případě některých technologií, zejména solární energie, by se investice vyrovnaly investicím potřebným k tomu, aby se do roku 2050 podařilo stabilizovat průměrnou globální teplotu na úrovni 1,5 °C.
Podle Goulda však bude obtížné udržet toto tempo růstu, přičemž podle něj „velkou otevřenou otázkou“ je urychlení zavádění technologií v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách.
„Takže naše celkové poselství zní: jsme na tom podstatně lépe než před několika lety, ale stále je před námi velmi dlouhá cesta, ale konečně se objevují povzbudivé signály, se kterými můžeme všichni pracovat,“ dodal Ian Gould.
(nik)
