Státní podnik DIAMO s Českou geologickou službou zajišťují pro vládu aktuální informace o stavu zásob kritických superstrategických surovin. Území Evropské unie je geologicky často velmi dobře prozkoumáno, pokud se jedná o tradiční nerostné suroviny, ale ne pokud jde o ty nové, moderní, high-tech suroviny. A právě výčet možností těžby strategických surovin se chystá pro vládu připravit zmíněný státní podnik, který provádí především zahlazování následků hornické činnosti. Jedno je už dnes jisté, Česká republika není jako vlastník určitého nerostného bohatství v žádné oblasti jeho využívání soběstačná. Mezi takzvané kritické suroviny se řadí antimon, hořčík, chrom, kobalt, kovy platinové skupiny nebo prvky vzácných zemin. Dalšími důležitými surovinami jsou lithium, tantal, zirkonium a titan.
Do plnění záměrů a cílů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin Evropské unie je státní podnik DIAMO zapojen už několik let.
Státní podnik, který provádí především zahlazování následků hornické činnosti, společně s Českou geologickou službou přehodnotili využitelnost všech perspektivních lokalit s výskytem kritických nerostných surovin pro hospodářství České republiky, respektive Evropské unie. Na prioritních lokalitách jsou plánovány a realizovány podrobnější geologicko-průzkumné práce.
Cílem těchto prací je zajistit pro vládu České republiky relevantní aktuální informace o stavu zásob strategických nerostných surovin.
Tyto informace pak budou nanejvýš užitečné v době kritického nedostatku nerostných surovin, které jsou a budou nezbytné v průmyslových sektorech klíčových pro udržitelný rozvoj společnosti.
Loni 12. září organizovalo ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci českého předsednictví EU celoevropskou konferenci na téma Surovinová bezpečnost Evropy.
Cílem bylo navrhnout a prodiskutovat konkrétní kroky k posílení surovinové bezpečnosti EU. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na tiskové konferenci konstatoval, že EU potřebuje novou generaci geologického průzkumu vlastního území.
Zdůraznil, že již několik desetiletí žijeme v iluzi, že území Evropské unie je důkladně geologicky prozkoumáno, a přitom stále vycházíme
z údajů z 60., 70. a 80. let minulého století, které již nemusí odpovídat požadavkům dnešního moderního průmyslu.
Nutnost využívání domácích zdrojů
V tomto ohledu Jozef Síkela zmínil velký potenciál hlubší části zemské kůry a apeloval na nutnost využívání domácích zdrojů.
„Surovinovou bezpečnost evropského kontinentu nelze posílit bez udržitelné domácí produkce alespoň některých surovin, které EU spotřebovává,“ zdůraznil Jozef Síkela.
„Cena a dostupnost energetických surovin zneklidňuje většinu naší společnosti. Postupná a nevyhnutelná dekarbonizace energetiky vyvolává řadu strukturálních změn na trhu s nerostnými surovinami. Negativní vliv válečného konfliktu na cenu energií a dalších komodit
již nějakou dobu všichni dramaticky pociťujeme,“ uvádí DIAMO.
Česká republika není podle DIAMO jako vlastník určitého nerostného bohatství v žádné oblasti jeho využívání soběstačná.
„Ale právě naopak lze velmi střízlivě současnou situaci zhodnotit tak, že je téměř ve všech oblastech využívání vyhrazených nerostů silně, pokud ne zcela, závislá na zahraničních dodavatelích. Mnohdy se jedná o země, které lze jen obtížně zařadit do kategorie spolehlivý partner. Je-li Česká republika v nějakém průmyslovém segmentu slabou entitou, je
přirozené, že hledá spojence, se kterým může efektivněji čelit této nevýhodné situaci. V tomto případě je logická oboustranně výhodná spolupráce s Evropskou unií,“ pokračuje DIAMO.
DIAMO společně se svými partnery provádí postupnou „inventuru“ nerostného bohatství České republiky již od roku 2017.
„Zvláštní pozornost je věnována kritickým prvkům používaných například v obranných nebo komunikačních technologiích. Po rozsáhlém a detailním zhodnocení výsledků výzkumných a průzkumných prací provedených v minulosti jsou na vybraných,“ dodává DIAMO.
Surovinová politika pro příští roky
Vláda schválila surovinovou politiku České republiky v oblasti nerostných surovin, která má platit zhruba 15 let, v polovině června roku 2017. Zaměřuje se mimo jiné na oblast vědy a výzkumu, nové dobývací metody nebo hledání nových druhů surovin a jejich využití.
Schválený materiál upozorňuje na to, že se v současné době stupňuje zájem těžebních společností o využívání ložisek strategických surovin České republiky, například právě lithia.
„Vláda ČR v přijatém usnesení souhlasí se zvýšením kontroly státu nad využíváním strategických surovin ČR. Strategické suroviny ČR: antimon, beryllium, boráty, kovový křemík, fluorit, fosfátové rudy, galium, germanium, hořčík, chróm, indium, kobalt, koksovatelné uhlí, kovy platinové skupiny, magnesit, niob, prvky lehkých vzácných zemin, prvky těžkých vzácných zemin, přírodní grafit, wolfram, zlato, uran, lithium, tantal, zirkonium a titan,“ stojí v usnesení vlády ze 17. června 2017.
Podle dokumentu je proto nezbytné neprodleně přistoupit k opatření na ochranu jejich budoucího využití v maximální prospěch státu, a to bez nutnosti okamžitých legislativních změn.
DIAMO a Česká geologická společnost mají být podle materiálu plně zodpovědné za zajištění etapy návrhů, při které budou zpracovány orientační studie proveditelnosti na racionální využití ložisek a první fáze geologického průzkumu.
Při případné realizaci dalších průzkumů a těžby mají pak DIAMO a Česká geologická společnost spolupracovat s dalšími státními a soukromými subjekty s tím, že při další fázi průzkumů může být spoluúčast soukromých společností převažující.
Výjimku mají tvořit ložiska uranu, nakládání s nimi má řešit pouze DIAMO.
Jedna z posledních analýz stavu surovinových zdrojů České republiky je k dispozici ZDE.
(hrb)
