Zlepšení přístupu na trh práce ze 43 na 54 procent nezabránilo tomu, aby se riziko sociálního vyloučení přenášelo na další generaci. Hodnocení Evropské komise varuje, že národní vlády zaostávají v plnění svých integračních závazků.
Roky pokroku v oblasti zaměstnanosti a bydlení příliš nepomohly k odstranění propasti mezi romskými komunitami a zbytkem populace. Více než tři čtvrtiny romských dětí v rámci evropského bloku jsou nadále ohroženy chudobou. Téměř polovina navštěvuje školy, kde většinu nebo všechny žáky tvoří Romové. Nové hodnocení Komise varuje, že národní vlády nedosahují svých cílů pro začleňování do roku 2030.
„Příliš mnoho romských dětí stále čelí překážkám ve škole,“ řekla evropská komisařka pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadja Lahbibová, když Komise zveřejnila své hodnocení. Zpráva zkoumala, jak vlády provádějí v praxi své národní strategie a kde jejich úsilí zaostává. Čerpá částečně z průzkumu z roku 2024.
Lepší zaměstnání, přetrvávající bariéry ve škole
Podle průzkumu Agentury EU pro základní práva vzrostlo placené zaměstnání mezi Romy ze 43 procent v roce 2016 na 54 procent v roce 2024. Zlepšily se také podmínky bydlení: 47 procent žilo ve vlhkých a tmavých domech nebo v ubytování bez řádné ho hygienického zázemí. Je to ale pokles oproti 61 procentům.
Účast na vzdělávání v dětství se zvýšila ze 42 procent na 53 procent, ale zůstala hluboko pod 95 procenty běžné populace. Pouze 32 procent mladých Romů dokončilo vyšší sekundární vzdělání ve srovnání s 84 procenty obecně. 46 procent dětí navštěvovalo školy, kde všichni nebo většina žáků byli Romové, což omezuje pokrok směrem k inkluzivnímu vzdělávání.
Zpráva Komise uvádí, že 77 procent romských dětí zůstává ohroženo chudobou. Varuje, že znevýhodnění a překážky, které se kumulují od raného věku, přenášejí riziko vyloučení ze společnosti do další generace.
Vnitrostátní strategie se často neplní
Komise identifikovala potíže při realizaci národních závazků ve školách, v oblasti bydlení a ve veřejných službách. „Slabá koordinace mezi národními a místními orgány zůstává hlavním problémem,“ uvedla zpráva evropské exekutivy. Obce se někdy vyhýbají politicky citlivým opatřením.
Samotné monitorování situace se také ukázuje jako nedostatečné. Hodnocení ale pochválilo Česko, Slovensko a Španělsko za rozvoj silných monitorovacích systémů v souladu s unijními ukazateli.
Přesto Česko vykázalo omezený nebo žádný pokrok směrem k národním cílům do roku 2030. Komise požaduje větší odpovědnost za dosahování výsledků ve strategiích pro začleňování.
Současná unijní pravidla pocházejí z roku 2020. Komise poukázala na 1,8 miliardy eur (43,7 miliardy korun), které jsou k dispozici prostřednictvím Evropského sociálního fondu+ na cílenou podporu vyloučených komunit, včetně Romů. Podpora se týká 15 členských zemí pro období 2021 až 2027.
„Spravedlivější budoucnost pro Romy je zásadní pro celou EU,“ uvedla výkonná místopředsedkyně Komise Roxana Mînzatuová, jež je zodpovědná za sociální práva a pracovní místa.
