Evropská unie se již dlouho snaží dosáhnout příjmu nezávislého na příspěvcích členských států. Realizace tohoto plánu právě začíná. Evropská unie vytvoří vlastní příjmy na základě obchodování s emisemi CO2 a zavede daň z uhlíkové stopy. Jen na prvním řešení by polský rozpočet mohl přijít o přibližně 7 miliard zlotých ročně (v závislosti na cenách emisí), upozornil Varšavský podnikatelský institut.
Evropská unie bude Varšavského podnikatelského institutu nutit své členy, aby zvýšili daně ze zisků nadnárodních korporací. Varšavský podnikatelský institut proto připravil zprávu „Daňová revoluce v EU“ – Potenciální dopady zavedení daní v EU“, která podrobně popisuje nové evropské daně.
„Očekává se, že ETS a CBAM přinesou EU v letech 2026- až 2030 až 17 miliard eur ročně. Z toho 30 procent z ETS pro Brusel. Od roku 2027 bude EU vybírat,“ akcentuje podnikatelský institut.
📍30 procent zisků ze systému obchodování s emisemi oxidu uhličitého (ETS). Dosud tyto peníze putovaly do rozpočtů členských států.
Předpokládaný dopad na Polsko? „Pro polský rozpočet převod 30 procent zisku z obchodování s emisemi do Evropské unie znamená, že každý rok přijde státní rozpočet o částky v řádu 7,33 miliardy zlotých ročně při ceně EUA (povolenka Evropské unie) 80 eur za tunu a 14,1 miliardy zlotých ročně při ceně EUA 150 eur za tunu,“ spočítali v polském institutu.
📍CBAM. Pro Brusel 75 procent. Po přechodném období, které skončí na konci roku 2025, bude zaveden také mechanismus pro úpravu hranic uhlíku (CBAM). Do rozpočtu EU poputuje 75 procent příjmů z této daně.
Dopad na Polsko? „Polský rozpočet obdrží část příjmů z nové daně, ale v současné době není možné tuto částku vypočítat. Zároveň – jako u každé daně, která zvyšuje náklady na dovoz – je nevyhnutelné, že CBAM zvýší ceny jak pro dovážející průmysl, tak pro konečné spotřebitele. Kromě toho CBAM motivuje podniky k přesunu výroby do míst, kde je administrativní a daňová zátěž nižší než v rámci EU,“ konstatovali zástupci polského instutu.
📍 Minimální daň z příjmů právnických osob. Na přelomu let 2024 a 2025 má být také zaveden mechanismus 2. pilíře, který mimo jiné vyžaduje, aby velké nadnárodní skupiny platily vyrovnávací daň tak, aby efektivní daňová sazba skupiny v dané zemi nebyla nižší než 15 procent.
Dopad na Polsko? „Komplikovaná daň z příjmů právnických osob bude vyžadovat, aby členské státy zavedly propracované daňové nástroje a podniky splnily složité právní a účetní požadavky. V důsledku zavedení 2. pilíře mohou země EU, které dosud lákaly investice prostřednictvím nižších daňových sazeb, ztratit na atraktivitě a země, které se dosud vyznačovaly komplikovaným daňovým systémem (např. Polsko), se dostanou do ještě větší hospodářské stagnace,“ tvrdí analytici.
📍 Digitální daň je z nových daní nejméně jistá. Ještě nebyla oficiálně odsouhlasena. Na úrovni Evropské unie se na ní však pracuje již několik let. Zákonodárci EU chtějí vytvořit spravedlivý a efektivní daňový systém, který by podpořil hospodářský růst a konkurenceschopnost v Evropské unii.
Dopad na Polsko? „Zavedení digitální daně by mohlo vést k odezvám ze zemí, kde sídlí největší digitální společnosti, což by mohlo mít negativní dopad na polský domácí trh. Existuje rovněž riziko, že digitální společnosti budou podléhat dvojímu zdanění, což odradí potenciální investory od akumulace kapitálu v technologickém odvětví v Polsku. Nové předpisy znamenají zvýšené náklady pro veřejnou správu a daňovou zátěž pro společnosti, což by mohlo zvýšit provozní náklady. Společnosti mohou daňové náklady přenést na spotřebitele, což by mohlo vést ke zvýšení cen digitálních služeb a produktů. Digitální daň i 2. pilíř zasáhnou země, které dnes ještě mohou posílit svou pozici prostřednictvím atraktivního zdanění,“ vypočetli dále v polském podnikatelském institutu.
„Varšavský institut pro podnikání doporučuje přezkoumat současnou daňovou politiku EU a její směřování. Zpráva Maria Draghiho o konkurenceschopnosti Evropské unie poukazuje na její nadměrnou regulaci. Zavádění nových komplexních fiskálních nástrojů ji ještě zvýší,“ uzavřeli svůj výstup zástupci Varšavského podnikatelského institutu.
(nik)
