INZERCE

Hádka, až blesky létají. Zdroj: Pixabay

Inovativní nápad českých vědců nebo paskvil? Odborná veřejnost se štěpí v názoru na reaktor Teplátor

Arogance není hezká vlastnost a v oboru jaderné energetiky to platí dvojnásobně. Český startup Teplátor rozjel na sociální síti Twitter poněkud nešťastnou reklamní kampaň, ve které tvrdí, že v tendru na nový dukovanský blok je všechno špatně a že máme raději vsadit na malé modulární reaktory. Třeba na ten jejich.

Klíčovou postavou projektu Teplátor (zkratka z „Teplo a reaktor“) je odborník na jadernou energetiku a profesor ČVUT Radek Škoda. Jeho tým vyvíjí modulární reaktor zaměřený na výrobu tepla, který by opětovně využil vyhořelé jaderné palivo z velkých bloků. Na konci srpna vznikla akciová společnost Teplátor, ve které dvoutřetinový podíl získala investiční společnost IPC reprezentovaná bývalým politikem Petrem Pávkem.

Model reaktoru Teplator. Zdroj: prezentace společnosti Teplátor

Nová firma nemá zrovna malé ambice. Chce nabídnout řešení pro české teplárenství v těžké době, kdy spalování uhlí má za 10 až 15 let skončit, zemní plyn je extrémně drahý a kdy rostou pochybnosti o ekologickém přínosu spalování biomasy. Stomegawattový Teplátor by podle firemní prezentace zvládl vyrobit teplo za 67 korun za GJ s použitým palivem a za 97 korun za GJ s novými palivovými tyčemi. Jenže tento projekt je stále jen na papíře a ke komerčnímu využití má hodně daleko. A zůstává otázkou, zda má vůbec šanci uspět.

Například předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová je k projektu Teplátor silně skeptická. „Vyhořelé palivo bez dalšího přepracování není určeno k dalšímu energetickému využití,“ upozorňuje Drábová na hlavní slabinu navrženého řešení. Už z jmenovaného důvodu by Teplátor zřejmě nezískal souhlas jaderného regulátora v Česku ani v zahraničí.

Hlavní autor nového reaktoru Radek Škoda k tomu dodal, že Teplátor se bude spouštět s čerstvým palivem, až později může – ale také nemusí – používat ozářené palivo. Za problematické nepovažuje ani plánované využití těžké vody v reaktoru. „Použití těžké vody činí reaktor bezpečnější – nižší tlaky, nízké měrné výkony, nízké teploty – a lacinější na výrobu,“ reagoval Radek Škoda.

Uvést reaktor na trh není jen tak. Nejprve musí regulátor schválit basic design, což znamená několik let času a několik miliard korun vynaložených nákladů. Na tom nejspíš většina českých projektů malých modulárních reaktorů ztroskotá. „Pokud se bude stavět v Česku v příštích dvaceti letech malý modulární reaktor, tak půjde o zahraniční design,“ uvedla Drábová pro Ekonomický deník.

Také na Twitteru schytal projekt Teplátor – možná i vinou arogantního stylu komunikace – značnou kritiku. Někteří uživatelé projekt bez servítků přirovnávají k bateriím HE3DA či podivnému tokenovému projektu XIXOIO. „Teplátor je stejně reálný jako připojení Královce k Česku. Naprostý nesmysl pane Škodo, říkají Vám to všichni a nelze na tom nic změnit,“ uvedl například výkonný ředitel Asociace pro elektromobilitu ČR Lukáš Hataš.

„Těžká voda zlepšuje moderaci, ale z bezpečnostního hlediska je využití již vyhořelého paliva absolutně no-go, protože povlaky proutků jsou zkřehlé a hrozí netěsnostmi. To riziko je obrovské a v žádném případě není vyhořelé palivo určeno pro rozvážení po České republice,“ uvedl Marek Ruščák, šéf výzkumného týmu Centra výzkumu Řež.

Tady je zapotřebí zmínit, že podnik ÚJV Řež a jeho dceřiná firma Centrum výzkumu Řež jsou pro Teplátor přímými konkurenty. Skupina ÚJV totiž začala loni pracovat na konceptu malého tlakovodního reaktoru o tepelném výkonu 100 MWt. Cílí přitom na stejný trh jako Teplátor – na teplárenství. Na webu s prezentací reaktoru je poněkud optimisticky uvedeno, že na počátku 30. let by se mohlo začít stavět první takové zařízení.

David Tramba