Stát investuje desítky miliard do úspor energií. Pro Česko a zdejší firmy je to dobrá zpráva, přesto jde pořád hledat cesty ke zlepšení. Dotačním podporám by podle jednatele D-energy Eduarda Paulíka prospěla větší plynulost vyhlašování dotačních výzev a informace o tom, co mohou firmy čekat do budoucna. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) zdůrazňuje, že vedle dotací najdou větší uplatnění i takzvané finanční nástroje.
Česko v roce 2024 vynaložilo na energetické úspory a zefektivnění výroby energií přes 80 miliard korun. Seznam projektů, které díky nim vznikly, je dlouhý. Splnit klimatické cíle vytyčené Evropskou unií, tedy do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, ale nebude snadné. Tempo úspor zpomaluje, a tak je potřeba hledat nová řešení a cesty. Na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a životní prostředí o nich s ministrem životního prostředí Hladíkem diskutovali zástupci energetického byznysu.
„Z trhu cítíme nejistotu, hlad po informacích, po výhledu, jak budou velké podpory, jaké budou podmínky,“ upozornil jednatel poskytovatele energetických služeb D-energy Eduard Paulík.
To spolu s nárazovým vypisováním některých výzev čerpání pomoci od státu komplikuje. Firmy jsou přetížené, nestíhají dotace vyřizovat. „Nárazové podpory nedělají dobrotu, ať už na straně kapacity pro přípravu projektů, tak těch realizačních,“ dodal Paulík.
Mohlo by vás zajímat
Podle manažera pro rozvoj Veolia Energy Filipa Ovčačíka by podpora od státu neměla stavět jen na financích. Je potřeba se soustředit také na motivaci a vzdělávání firem. „To znamená podívat se na to, jestli jsme dobře informováni, jestli správně chápeme, jaké nástroje tady máme, abychom úspory nebo obecně hospodaření s energiemi prováděli co nejlépe,“ zdůraznil.
Hladík: Musíme být chytřejší
„Jistota a předvídatelnost je stěžejní,“ souhlasil se zástupci energetického byznysu ministr Hladík. Vládní politiku ovšem hájí. Podle něj už stát odvedl kus práce. „Za 15 let program Nová zelená úsporám podpořil 600 tisíc domácností – 70 procent z toho za uplynulé čtyři roky. Akcelerace v posledním volebním období je obrovská,“ uvedl příklad Hladík.
Zároveň ale připouští, že státní dotační politika prochází obdobím změn. „Budeme více podporovat investice, ne peníze projídat na provozu,“ zdůraznil ministr. Dotovat by podle něj stát do budoucna měl především investice do nákupů a modernizace dlouhodobého majetku. Právě takové výdaje se totiž do státní pokladny vrátí prostřednictvím daní, které firmy odvedou z nově realizovaných zisků. Jedině tak lze podle Hladíka udržet kýženou stabilitu dotačních programů a hlavně zajistit, aby byly i v době napjatých veřejných rozpočtů pro stát financovatelné.
Na konferenci Právo a životní prostředí připomněl také některé nové programy, které míří k tomuto cíli. Na konci června například ministerstvo oznámilo výzvu na podporu cirkularity. „Je kombinací malé dotace a velkého finančního nástroje formou bankovní záruky na technologie týkající se třídění odpadu, jejich zpracování, výrobků z recyklátu, využití kalu,“ popsal Hladík.
Bez dotací by to nešlo. Musí se ale sladit
Šéf D-energy Paulík oceňuje především to, že se ministerstvo životního prostředí v první řadě zaměřuje na podporu energetických úspor a zvýšení efektivity výroby a teprve ve druhém kroku dotuje výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Takové pořadí investic podle něj dává smysl jak pro veřejnou správu, tak pro soukromé firmy.
Význam dotačních pobídek potvrdil i Filip Ovčačík z Veolia Energy. „Pořád jsme dotačně velmi závislí. To je samozřejmě obrovská pobídka a motivace, abychom se tady vůbec úsporám věnovali,“ uvedl.
Důležité je ale odpracovat si i přípravu projektů. Jednotlivé části dotační podpory by pak na sebe měly jasně a přehledně navazovat. A právě v tom se nyní firmy často dostávají do pasti. S podporou jedné státní dotace sice připraví projekt, už ale nemají jistotu, zda stát vypíše vhodnou dotační výzvu i pro jeho realizaci.
„Ve chvíli, kdy vznikne spousta projektů za dotační podpory a na druhé straně není jisté, jaká podpora bude pro investiční část, ocitají se klienti trošku v kleštích,“ upozornil Eduard Paulík. Připravené projekty tak podle něj zamrzají, protože firmy nevědí, do kterých investic se mají přednostně pustit.
Pokud by stát jednotlivé dotační tituly a výzvy lépe zkoordinoval, zvýšilo by to efektivitu využití státních peněz, míní Paulík.
Od legislativy ke klimatickým žalobám
Kromě úspor energií a jejich podpory se konference Právo a životní prostředí věnovala také aktuálně připravované ekologické a klimatické legislativě. Filip Hájek z Ocelářské unie a Eva Karásková z farmaceutické společnosti MSD popsali, jaký má rostoucí regulační tlak dopady na klíčová průmyslová odvětví. A jak může Česko a Evropu negativně ovlivnit i tam, kde bychom to nečekali: třeba snížením dostupnosti důležitých léků.
V závěrečné debatě se pak konference zaměřila na fenomén klimatických žalob. Těch se aktuálně po světě vedou téměř čtyři tisíce, spočítal vedoucí oddělení řešení sporů advokátní kanceláře A&O Shearman Robert Pavlů. V svém vystoupení dal firmám doporučení, jaká ponaučení by si z probíhajících a již uzavřených klimatických sporů měli vzít.
