Spotřebitelské ceny v září meziměsíčně klesly o 0,7 procenta. Meziroční růst cenové hladiny dosáhl 6,9 procenta (oproti růstu o 8,5 procenta v srpnu). Oproti odhadům se jedná o poměrně výrazné překvapení. Jak uvedl hlavní ekonom firmy Cyrrus Vít Hradil, trh vyhlížel inflaci 7,5 procenta a Česká národní banka odhadovala růst na 7,2 procenta.
„V září spotřebitelské ceny již poosmé zmírnily svůj meziroční růst a dostaly se pod hranici 7 procent. Byla to nejnižší hodnota od prosince 2021,” doplnila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Podle Českého statistického úřadu mělo na meziměsíční pokles spotřebitelských cen v září největší vliv snížení cen dovolených s komplexními službami o 21,9 procenta. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly ceny nižší u většiny sledovaných položek. Ceny vajec klesly o 9,2 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 8,3 procenta, ovoce o 3,8 a zeleniny o 2,9 procenta.
Meziměsíční pokles cen v oddíle bydlení byl způsoben především nižšími cenami zemního plynu (o 3,6 %), elektřiny (o 2 %) a tuhých paliv (o 1,3 %). V oddíle doprava naopak došlo k meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen, a to především vlivem vyšších cen pohonných hmot o 2,8 procenta. V souvislosti se začátkem nového školního roku se o 5,8 procenta zvýšily ceny v kapitole vzdělávání.
Co se týká meziroční inflace, pozitivně se zde projevilo to, že z čísel vypadl skokový růst cen elektřiny a plynu v září loňského roku. Díky tomu ceny elektřiny zpomalily meziroční růst na 16,5 procenta (v srpnu 23,1 %), ceny zemního plynu na 12,5 procenta (v srpnu 34,5 %) a ceny tuhých paliv na 12,9 procenta (v srpnu 22,3 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v září nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného v bytě o 7,9 procenta, vodného o 16,3 procenta, stočného o 26,9 procenta a dálkového tepla a teplé vody o 36,2 procenta. Růst cen v kapitole rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami – meziročně o 12 procent.
„Momentálně se zdá být pravděpodobné, že poptávková inflaci již skutečně došel dech a v nejbližší době zůstane utlumena. Pro Českou národní banku se jedná o silný argument pro zahájení procesu snižování úrokových sazeb. I nadále tedy předpokládáme, že k prvnímu uvolnění měnové politiky centrální banka sáhne již na svém listopadovém zasedání,“ odhaduje Vít Hradil.
Inflace v Česku nicméně zůstává vysoká oproti jiným zemím EU. Podle bleskového odhadu Eurostatu byla meziroční změna cen v září 2023 v zemích eurozóny 4,3 procenta (v srpnu 5,2 %). Německo přesně kopíruje průměr eurozóny. Nejvyšší inflace byla v září na Slovensku (+8,9 %) a nejnižší v Nizozemsku, kde již nastal meziroční pokles cenové hladiny o 0,3 procenta.
(rov)
