Americká centrální banka dnes pravděpodobně zvýší svou základní úrokovou sazbu, což bude poprvé od konce roku 2018. Američané se potýkají s nejhorší dvanáctiměsíční inflací v zemi za posledních 40 let. Analýza MoneyTransfers.com ukazuje, že míra inflace v zemi za únor 2022 činila 7,9 procent. To je nejvyšší hodnota od ledna 1982. Tehdy národ zaznamenal míru inflace 8,4 procent z pustošivé recese.
Poslední údaj se drží očekávání trhu. Je to proto, že americká centrální banka FED na přelomu roku očekávala vyšší sazby.
Analýza společnosti MoneyTransfers naznačuje, že významnou roli v tomto ukazateli sehrály rostoucí ceny energií. Údaje z trhu ukazují, že ceny energií v daném měsíci vzrostly o téměř 26 procent, přičemž samotný benzin zaznamenal 38procentní nárůst.
Kde Američané pociťují největší tíseň?
K vysoké míře inflace přispělo také výrazné zvýšení cen potravin, bydlení a motorových vozidel. Například náklady na bydlení vystřelily vzhůru o 4,7 % oproti 4,4 % v lednu. Stejně tak museli Američané sáhnout hlouběji do kapsy pro potraviny. Jejich ceny vystřelily nahoru o 7,9 %, což je o 0,9 % více než v lednu. I v tomto případě je nárůst nákladů na potraviny největší, jaký země zaznamenala od července 1981.
Dalšími oblastmi, které rovněž zaznamenaly výrazné cenové pohyby, jsou doprava a oblečení. Z údajů vyplývá, že Američané museli zaplatit o 12,4 % více za nová vozidla. Podobně se museli rozloučit s dalšími 41 % za ojeté osobní a nákladní automobily. Celkově vzrostl index spotřebitelských cen v zemi meziměsíčně po sezónním očištění o 0,8 %.
V uplynulém roce byla inflace zvýšená v důsledku silné spotřebitelské poptávky po zboží způsobené výpadky v dodavatelském řetězci v důsledku krize covid-19. K tomu přispěl i napjatý trh práce, který tlačil na zvyšování mezd. V důsledku toho je více volných pracovních míst, než mohou podniky obsadit, a ty se tak potýkají s poptávkou spotřebitelů.
Jak rusko-ukrajinský konflikt ovlivňuje inflaci v USA?
Analytici varují, že to nejhorší také teprve přijde. Domnívají se, že Spojené státy dopady rusko-ukrajinského konfliktu teprve pocítí. Tato válka bude mít další dopad na náklady na energie v návaznosti na americké sankce na dovoz ruské ropy.
Již dlouho před krizí ekonomové předpovídali růst meziroční inflace do jara 2022. Ten by vznikl v důsledku zotavení dodavatelských řetězců z narušení způsobeného pandemií. Invaze Ruska na sousední Ukrajinu situaci zhoršila a hrozila prodloužením inflačního prostředí.
Rusko je rozhodujícím dodavatelem ropy a zemního plynu v celosvětovém měřítku. Je také významným dodavatelem základních kovů pro výrobu motorových vozidel a letadel. Země opět hraje hlavní roli v dodávkách hnojiv, které jsou ústřední složkou výroby potravin.
Západ stupňuje sankce vůči Rusku, aby prosadil její odchod z Ukrajiny. Její odříznutí od světových trhů bude mít vlnový dopad na světové ekonomiky včetně USA. Ve své poslední prezentaci před bankovním výborem Senátu na to hodně narážel předseda amerického FEDu Jerome Powell.
Americká centrální banka proto dnes pravděpodobně zvýší svou základní úrokovou sazbu, což učiní poprvé od konce roku 2018.
Základní úrok je nyní ve Spojených státech v pásmu nula až 0,25 procenta, na které jej výbor FEDu pro operace na otevřeném trhu (FOMC) snížil na začátku pandemie před dvěma lety. Očekává se, že Fed nyní hlavní sazbu zvýší o čtvrt procentního bodu.
FED taktéž zveřejní aktualizovanou makroekonomickou prognózu. Ta by mohla napovědět, kam až je FED připraven v novém cyklu zvyšování úroků zajít a jak rychle bude sazby zvyšovat.
Americká centrální banka na závěr svého dvoudenního zasedání svého měnového výboru také podle všeho nastíní, jak hodlá reagovat na prudký růst cen energií. Tento cenový šok totiž koliduje s otevíráním ekonomik po pandemické uzávěře a se silnou spotřebitelskou poptávkou.
Jan Hrbáček
