Inflace stoupá v celé ekonomice a nevyhnula se ani nábytkářskému průmyslu. Ceny dřeva vyrostly v posledních měsících natolik, že dodávky základního materiálu nestačí pokrýt poptávku. Nedostatek dřeva navíc zvyšuje náklady i v dalších oblastech: energie, mzdy a suroviny všech typů se prodražují, což se promítá do konečných cen nábytku a vybavení domácností.

Výrazné skoky cen zaznamenalo palivové dřevo. Podle dat dosahují jeho ceny rekordních úrovní. Analytici upozorňují, že výrazné zlevnění palivového dřeva se dá očekávat až v delším horizontu. U kvalitnějších dřevin už však ceny začaly mírně klesat, což naznačuje, že přetlak na trhu by se s postupným obnovením produkce mohl zmírnit.

„Průměrná cena palivového dřeva z jehličnanů činila loni 1032 korun za metr krychlový a vůbec poprvé tak přesáhla psychologickou hranici 1000 korun. Průměrná cena palivového dřeva z listnáčů zase loni odpovídala 1523 korun za metr krychlový a vůbec poprvé tak přesáhla hranici 1500 korun.“ (fxstreet.cz)

Příčiny zdražování dřeva

Na růst cen dřeva i nábytku má vliv několik zásadních faktorů:

  • Globální poptávka a obchodní bariéry: rostoucí stavební boom v USA a Číně, uvalení cel na dřevo z Kanady apod.
  • Pandemická omezení: dočasné výpadky výroby a dopravy během krize Covid-19.
  • Rostoucí náklady energie a práce: ceny dřeva spolu s cenami energie a práce dlouhodobě stoupají.
  • Nedostatek materiálů: chybí polyuretanové pěny pro čalounění, kovové spojky i plastové komponenty.
  • Prodloužené dodací lhůty: logistické potíže a přetížení přepravních kapacit prodlužují dodávky.

Výsledkem je prudký nárůst cen kulatiny a řeziva. Podle odhadů odborníků se výraznější zlevnění cen dřeva očekává až s prodlevou, jakmile se stabilizuje nabídka. Do té doby vysoké ceny surovin dál tlačí na výrobní náklady.

Dopady na výrobu nábytku

Český nábytkářský průmysl na zdražování reaguje obtížemi. Hodnota výroby sice v roce 2024 vzrostla na 52,62 miliardy Kč, přesto zůstala pod rekordní úrovní z roku 2022. Asociace českých nábytkářů upozorňuje, že současná situace “s vysokou inflací” výkonnosti průmyslu příliš nepřeje. Firmy tak musejí navýšené náklady promítnout do cen svých výrobků.

Mezi hlavní zdroje růstu nákladů patří:

Mohlo by vás zajímat

příroda
  • Vyšší cena dřeva: okamžitě se odráží v ceně nábytkových rámů a konstrukcí.
  • Dražší energie a mzdy: rostoucí ceny elektřiny, plynu i práce navyšují provozní náklady.
  • Nedostatek součástek: omezené dodávky pěny, kovových spojů a plastových dílů nutí hledat dražší alternativy.
  • Logistické problémy: delší dodací lhůty komplikují plánování výroby.
  • Dopravní náklady: vyšší ceny paliv a poplatků za logistiku dále zdražují výrobu.

Výsledkem je, že celkové náklady na výrobu nábytku jsou dnes znatelně vyšší, než bylo obvyklé. Tyto nákladové nárůsty se postupně promítají do maloobchodních cen. Například běžná ložnicová sestava s manželskou postelí dnes bývá často o desítky procent dražší než před rokem, a to právě kvůli rostoucím cenám dřeva a dalších součástek.

Ceny postelí a dalšího vybavení

Cenové efekty zdražování surovin jsou na trhu patrné i u nábytku pro koncového uživatele. Výrobci a asociace potvrzují, že kvůli nedostatku dřeva dochází k citelné zdražování všech druhů nábytku. Tento trend se projevuje i u populárních produktů – například čalouněné postele jsou dnes obecně dražší než dříve. Větší spotřeba masivu v konstrukci a dražší čalounicí materiály zvyšují jejich konečnou cenu, některé modely se v posledním roce zdražily o desítky procent.

Spotřebitelé reagují hledáním úspor. V nabídce obchodů se často objevují levné matrace jako levnější alternativa – jednoduché matrace s méně nákladnou pěnovou výplní. Inflace se však projevuje i zde: růst cen polymerů, látek a dopravy se postupně propisuje do ceny i těch nejlevnějších matrací. Každopádně nákup velmi levné matrace sice sníží pořizovací výdaj, ale nevypořádá základní problém – zvýšená cena rámu postele a dalších konstrukčních prvků zůstává, takže celková investice do ložnice zůstává vysoká.

Alternativy pro zákazníky

Zákazníci se snaží zmírnit dopady zdražování různými způsoby. Využívají výprodejů a slev mimo hlavní sezónu, nakupují kompletní sety nábytku se zvýhodněnou cenou nebo volí levnější materiály (např. konstrukce z lamina či kovu místo masivu). Někteří prodlužují životnost stávajícího nábytku a nákup odkládají, až to situace vyžaduje. Další možností je financování: prodejci nabízejí splátkové programy či úvěry, takže si zákazník může pořídit dražší vybavení s nižší jednorázovou zátěží.

Každá taková strategie však inflaci nábytku sama o sobě neeliminuje. Zatímco sleva či levnější materiál mohou snížit cenu v daném okamžiku, inflace surovin a energií zvyšuje základní náklady výrobců. Na konci dne tak platí, že vyšší ceny vstupů vedou k vyšším cenám nábytku – ať už jde o postel, stůl nebo skříň, jejich ceny zůstávají zvýšené kvůli dražším surovinám.

Reakce výrobců a prodejců

Výrobci i prodejci se adaptují na zdražování různými způsoby:

  • Zvyšování efektivity výroby: investice do nových technologií a úspornějších výrobních procesů, aby se minimalizovaly odpadové ztráty materiálu.
  • Optimalizace nabídky: zavádění výhodných balíčků a setů (např. kompletní ložnice v akci), prodlužování slevových akcí i mimo hlavní sezónu a rozšíření sortimentu o cenově dostupnější řady.
  • Diverzifikace materiálů: rozšiřování nabídky o kusy z levnějších alternativ (laminované desky, kovové prvky apod.), aby vznikly levnější modely, které snáze absorbují cenové nárůsty masivu.
  • Expanze na nové trhy: hledání exportních příležitostí a čerpání evropských dotací, aby se výrobci méně spolehli na domácí poptávku.
  • Finanční flexibilita: nabízení nákupu na splátky či úvěr a dalších finančních produktů, které umožňují zákazníkům rozložit výdaj na delší období.

Všechny tyto kroky ukazují, že dodavatelé nábytku hledají nové cesty, jak nabídnout zákazníkům atraktivní produkty i za rostoucích nákladů. Některé firmy kladou důraz na udržitelnost a lokální zdroje – například využívají dřevo z okolních lesů bez lepidel či umělých povrchů –, což zároveň snižuje cenu logistiky i potřebu dovážených surovin.

Závěr

Spojení vysoké inflace a zdražujících se surovin znamená, že nábytkářství nadále čelí cenovým tlakům. I přesto, že česká inflace klesá (v roce 2024 dosáhla průměrně jen 2,4 %), uvedené výsledky zdražování zůstávají v sektoru nábytku patrné. Výsledná rovnice zní: vyšší ceny dřeva vedou k dražšímu nábytku. Odborníci uvádí, že veškerý růst cen vstupů se musí promítnout i do konečných cen za nábytek. Výrobci, prodejci i koncoví zákazníci si tedy musejí zvyknout na vyšší náklady – pro domácí sestavu postelí, skříní či stolů bude investice o něco dražší než před několika lety.