Spotřebitelské ceny v České republice v srpnu oproti červenci vzrostly o 0,7 procent. Tento vývoj opět přebil všechny odhady. Meziroční míra inflace se tak zvýšila na 4,1 procento z předchozího tempa 3,4 procenta, zatímco se čekal v průměru výsledek kolem 3,6 procent. Inflace je dokonce celý jeden procentní bod nad prognózou České národní banky.
V srpnu vyletěla inflace výrazně nahoru. Meziměsíčně dosáhla 0,7 procent, což meziročně znamená ceny vyšší o 4,1 procento. Čekala se inflace na zhruba úrovni červencové hladiny (3,4 procenta).
Největší cenový přírůstek jde na vrub nákladům na bydlení, kde rostly ceny výrobků a služeb pro údržbu a opravy bytu. Nicméně cenový růst jde napříč spotřebitelským košem.
„Inflaci stále táhne nahoru především silný trh práce a vysoká poptávka domácností. Ve směru vysokého růstu cen nicméně působí i ceny potravin, pohonných hmot, ceny dalších energií (elektřiny) a také nabídkové vlivy spojené s chybějícím materiálem a některými díly pro výrobu,“ stojí v analýze Erste Group.
Namísto běžného sezónního zlevnění potravin se pak dostavil jejich růst. Dle předběžného odhadu Komerční banky akcelerovala jádrová inflace na meziroční tempo 4,8 procent.
„V naší dosavadní prognóze počítáme s tím, že tempo zdražování bude ve zbytku roku slábnout a meziroční míra inflace dosáhne na konci roku 4 procenta. Nicméně i když bude tempo zdražování skutečně slábnout, tak srpnový výsledek indikuje meziroční míru inflace na konci roku na úroveň 4,7 procent,“ uvedl Senior Economist Investment Banking Komerční banky Michal Brožka.
Obecně ve prospěch růstu spotřebitelských cen hovoří oživující spotřeba domácností, utahující se trh práce a omezená nabídka v některých oblastech, které jsou postižené zpožděnými dodávkami do výroby.
Stále zůstává nezodpovězenou otázkou, jaká část současných cenových pohybů je pouze přechodného charakteru a souvisí s krátkodobým cenovým přizpůsobením po pandemii. Podobou otázku si kladou v mnoha dalších zemích.
Vedle výše zmíněných faktorů navíc ve směru zdražování do určité míry působí i vyšší inflační očekávání. Působení tohoto faktoru je rizikem i pro střednědobý horizont inflace. Z tohoto důvodu je pravděpodobné, že ČNB urychlí tempo zvyšování úrokových sazeb a na zářijovém zasedání zvýší klíčovou repo sazbu o 50 bp na 1,25 procent.
(nik)
