Po krátkém oddychu inflace opět nabrala dech a opět „díky“ potravinám, jejichž ceny jsou nejvyšší v historii, tedy přesněji od roku 1995, neboť jen tam sahá aktuální srovnatelná časová řada.
Dražší potraviny se letos staly hybnou silou inflace a obstarávají ji skoro z poloviny. Ale samozřejmě nejde jen o ně. Stále ve větší míře je vidět rostoucí náklady na bydlení, v nichž se odráží nedostatek bytů na realitním trhu vedoucí až k svižnému růstu nájemného.
ČNB tedy může být s inflací docela spokojená. A nejen s tou celkovou, ale i s jádrovou, kam se potraviny a regulované ceny nezapočítávají. Jádrová inflace, nebo přesněji korigovaná inflace bez PHM, totiž rovněž mírně stoupla a dostala se až na 2,6 %. Inflační prognóza v prvním testu tedy obstála, nicméně už za týden ji čeká test další v podobě bleskového odhadu HDP za druhý kvartál. Očekávání centrální banky jsou nastavena hodně vysoko, neboť předpokládá, že po velmi silném prvním čtvrtletí (+1,5 % q/q) následoval další velmi dobrý kvartál (+1,3 %), za nímž má stát rekordní přebytek obchodu a silný růst mezd, respektive spotřeby.
I kdyby tomu tak nebylo, tak stejně tím parametrem, který nakonec bude spolu určovat politiku ČNB, bude vedle inflace kurz koruny. Zda se koruna vydá k silnějším úrovním nebo zda jí to odchod investorů nedovolí. Problémem ovšem je, že vlastně nikdo neví přesně, kde by chtěla ČNB kurz koruny vlastně vidět. A tady se ztrácí orientace, protože nikdo mimo ČNB neví, s jakým kurzem její prognóza vlastně přesně počítá. Proto se dá jen říct, že k dřívější akci by centrální banku mohla přimět slabší koruna nebo jestřábí ECB. Z holubičí ECB se jestřáb asi hned tak nestane, takže nezbývá, než pečlivě sledovat korunu a také výnosy dluhopisů, kde by se případný odchod spekulantů mohl docela rychle projevit. Prozatím se jim zde ovšem stále ještě líbí, o čemž svědčí nejenom záporné výnosy dluhopisů, ale především fakt, že nerezidenti ovládají skoro 48 % trhu korunových státních dluhopisů.
Petr Dufek, analytik ČSOB
