Podle posledních zveřejněných údajů vzrostla v lednu 2022 cenová hladina meziročně o 9,9 procent. Inflace tak oproti závěru loňského roku prudce zrychlila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle České národní banky. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v lednu meziročně vzrostly o 9,5 procent. Podle zimní prognózy ČNB bude inflace v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách v blízkosti 10 procent.
Lednové zrychlení růstu spotřebitelských cen bylo podle ředitele sekce měnové České národní banky Petra Krále ve srovnání se zimní prognózou centrální banky o půl procentního bodu výraznější.
Za touto odchylkou stál především vývoj cen potravin, jejichž meziroční růst oproti očekávání dále zrychlil. I pohonné hmoty byly v lednu o něco dražší, než zimní prognóza očekávala.
Predikce jádrové inflace a regulovaných cen se zhruba naplnily.
Dopad změn nepřímých daní byl v porovnání s prognózou o něco menší vlivem lehce nižšího dopadu opětovného zavedení DPH na energie.
Mohlo by vás zajímat
Zveřejněná data odrážejí dopad mimořádně silných a plošných inflačních tlaků z domácí i zahraniční ekonomiky, které jsou patrné již od poloviny loňského roku. Pokračující zrychlování jádrové inflace je podle ředitele sekce měnové České národní banky Petra Krále výsledkem promítnutí značného nárůstu osobních a materiálových nákladů firem v uplynulém období, stejně jako nedávného zdražení energií na komoditních burzách. To je podpořeno tradičním lednovým přeceňováním a solidní poptávkou v české ekonomice, což vede ke zvyšování ziskových marží výrobců a prodejců. K silnému zdražování dochází ve službách i u zboží.
V rámci cenového jádra se též dále zvyšuje příspěvek imputovaného nájemného. Ten zachycuje náklady vlastnického bydlení, které mají v tuzemském indexu spotřebitelských cen poměrně vysokou váhu a odrážejí déletrvající rychlý růst cen nemovitostí a cen ve stavebnictví.
Regulované ceny začaly s příchodem nového roku silně meziročně růst v důsledku zdražení energií souvisejících s bydlením po ukončení dočasného prominutí DPH na elektřinu a plyn. V dynamice cen potravin se odrážejí domácí poptávkové tlaky i zdražování světových agrárních komodit v návaznosti na souběh silné globální poptávky a omezení na nabídkové straně.
Podle zimní prognózy ČNB bude inflace v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách v blízkosti 10 procent. Ve světle aktuálních informací je přitom více než pravděpodobné, že v následujících měsících inflace tuto hodnotu o něco překoná.
K cenovému růstu bude nadále dominantně přispívat jádrová inflace. Ta bude ještě po nějakou dobu dosahovat velmi vysokých hodnot, neboť se v ní budou nadále projevovat znatelné domácí poptávkové tlaky spolu se silnou dynamikou produkčních cen v tuzemsku i v zahraničí. Vlivem dvouciferného růstu cen energií pro domácnosti budou po celý letošní rok do celkové inflace silně promlouvat i rychle se zvyšující regulované ceny.
Také růst domácích nákladů zůstane zpočátku silný, když k němu bude dominantně přispívat svižná mzdová dynamika.
Nicméně ve druhém pololetí inflace postupně zvolní. K tomu přispěje odeznění růstu dovozních cen, které podpoří i posilující koruna. Na postupný pokles inflace bude vedle toho působit i stabilizující vliv měnové politiky skrz domácí poptávku v důsledku výrazného zvýšení úrokových sazeb ze strany České národní banky.
Na horizontu měnové politiky, jímž je první polovina roku 2023, se inflace vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle.
(nik)
