Indie překonala hranici 100 GW instalované kapacity fotovoltaických panelů, což je zhruba podobné číslo, jaké vykazuje Německo a Japonsko. Tím však ambice nejlidnatější země světa nekončí. Premiér Naréndra Módí již stanovil další ambiciózní cíl, kterým je 500 GW instalované kapacity v obnovitelných a jaderných zdrojích v roce 2030.

V posledním desetiletí zaznamenal indický sektor solární energetiky mimořádný 35násobný růst výkonu: z 2,82 GW v roce 2014 na 100,33 GW k 31. lednu letošního roku. Dalších 84,1 GW výkonu už je v různém stádiu příprav a výstavby, dalších 47 GW výkonu se indické úřady chystají vysoutěžit. Vedle čistě solárních zdrojů se v zemi budují také hybridní projekty, které kombinují dva a více různých energetických zdrojů.

Jak dále ve svém oznámení uvedlo indické ministerstvo nové a obnovitelné energetiky, v roce 2024 přibylo rekordních 24,5 GW solární kapacity, což je více než dvojnásobný nárůst solárních instalací ve srovnání s rokem 2023. Nejvíce se staví v provinciích, které mají ideální podmínky pro využití sluneční energie, jako je Rádžasthán, Gudžarát a Madhjapradéš, a dále v průmyslových regionech Maháráštra a Tamilnádu. Vedle velkých instalací se staví také menší střešní fotovoltaiky, kterých jen loni přibylo 4,59 GW výkonu.

Zatímco země Evropské unie marně přemýšlejí, jak se zbavit závislosti na dovozu čínských fotovoltaických panelů, Indie má výrobu na svém území. V produkci solárních modulů je zcela soběstačná, slabší je to v oblasti výroby solárních článků, kde ke konci loňského roku výrobní kapacita dosahovala 5,8 GW za rok.

Mohlo by vás zajímat

Navzdory nadějným výsledkům má Indie stále co dohánět. Její energetický mix totiž patří k „nejšpinavějším“ na světě. Emise na jednu kilowatthodinu elektřiny v průměru dosahují téměř 700 gramů, což je podobný výsledek jako v případě Polska. Dominantní podíl na výrobě elektřiny totiž stále drží uhelné elektrárny.

Jak uvádí web Electricity Maps, uhelné elektrárny v lednu vyrobily v Indii 82,5 procenta z celkového množství elektřiny. S velkým odstupem následují solární elektrárny (5,5 %), vodní elektrárny (také 5,5 %), jaderné elektrárny (3,4 %) a větrné elektrárny s dvouprocentním podílem na celkové výrobě.