Ještě v pátek odpoledne byl řecký premiér Tsipras především anglosaskými médii vykreslován jako mladý velmi schopný politik, který nejenže dokáže zpacifikovat domácí scénu, ale nakonec si dokáže omotat kolem prstu věřitele z eurozóny.
A zatímco Tsipras tančil na vlně zájmu evropských médií a sociálních sítí, tiše v koutě seděl německý pitbul a čekal, až přijde jeho chvíle. Ta přišla skutečně o víkendu, kdy se věřitelé převážně severských zemí eurozóny bez varování pustili do řecké delegace na dalším summitu Eurogroup. Servítky šly konečně stranou a Řecko dostalo na vybranou – buď okamžitě přijme to, co tak statečně odmítlo v referendu a přihodí k tomu v privatizaci navíc 50 miliard euro anebo jej čeká v eurozóně trestná lavice – podle Němců jakýsi dočasný Grexit. Přitom nejen my v Čechách víme, že když nějaká mocnost usoudí, že „něco“ bude jen dočasně, tak to fakticky znamená natrvalo.
Ponechme teď stranou politický rozměr vyhrocené situace, kdy jedna strana hovoří o totální ztrátě důvěry a druhá o totálním ponížení a řekněme si, že to nejdůležitější co musí sledovat všichni a to i globální finanční trhy je čas. Ten nikdy nebyl na řecké straně, ale protože ta zahajuje již třetí týden se zavřenými bankami a kapitálovými kontrolami, tak každý den navíc kdy tento stav přetrvává, se zatraceně počítá. Když Syriza přebírala před šesti měsíci řeckou ekonomiku, bylo možná zapotřebí zvenčí přisypat „jen“ 7 mld. euro, dnes se ale bavíme o dalším záchranném balíku ve výši 85 mld. euro! Tato částka přitom každým dnem narůstá, neboť ekonomika jde do kolen a především řecké banky bude nutné kompletně rekapitalizovat.
Čas však začal být pro Řeky extrémně vzácný i z dalších důvodů: za prvé, řeckým bankám údajně dochází hotovost, za druhé sociální napětí stoupá a konečně nervozita ECB také. Její bilance je ve zjevném ohrožení, neboť eurová likvidita, kterou Řecku poskytla, se jí nemusí vrátit. A to zde nemluvíme o dluhopisech za 3,5 mld. euro, které musí Řecko splatit ECB 20. července. Při hektických vyjednáváních na tuto situaci také prezident ECB Draghi několikrát upozornil, ale byl prý usazen německým ministrem financí…
No uvidíme, jak se vše vyvrbí, pokud je taktikou severní osy věřitelů vyčkávání na totální kapitulaci Řecka, tak je možné, že to bude muset být opravdu nakonec Draghi, kdo Atény z eurozóny odpojí – pokud to Řekové neudělají sami…
Jan Bureš, ČSOB
